Když Ostrava zpívá gospel, má to neskutečné grády

Do Ostravy, konkrétně do Evangelického Kristova kostela, opět po roce dorazila dobrá zpráva! Její poselství je půvabně jednoduché: Bůh tě miluje, a proto poslal svého syna Ježíše, aby vzal na svá bedra hříchy světa. Gospel je hudební vyjádření radosti, kterou tato dobrá zpráva vyvolala. Ale radost je jen jedna z mnoha emocí, jež je gospel schopen vyvolat. Hudba bývá považována za nejemocionálnější druh umění a projekt Ostrava zpívá gospel v sobotu vzbudil v divácích pestrou škálu emocí: radost, vzrušení, úžas, štěstí, spokojenost a u mnohých z nich také citové nasazení, které dávali neskrývaně najevo. Energie a radost, která se nesla ze sboru a z Terryho, se rozlila do publika jako vlahá rosa.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: M. Popelář)

Přesně tohle totiž ke gospelu neodmyslitelně patří. Letošní ročník připravil dramaturgicky velice nápaditý program, který zahájila píseň Joy to the World. Od první písně se představovali pěvecky různí sólisté a vesměs překvapili velmi kultivovanými hlasovými výkony, zejména ženy zpívaly mnohdy fantasticky (v uších mi utkvěl zejména soulově temperamentní projev Martiny Vyležíkové). Kapela od počátku zněla naprosto profesionálně. Jazzovou harmonií se vyznačovala grooveově precizní hra basáka Milana Vyležíka, noblesní, bluesově tlustý tón ze své elektrické kytary vykouzlil kytarista Jiří Balcařík.

Sbormistr Terry English se doslova vznášel. (Foto: Martin Popelář)

Zazněly další gospelové songy jako např. Blessing Me a Ancient of Days proti loňskému roku však měl program rozmanitější dramaturgii s řadu příjemných a nečekaných překvapení. Jedním z nich byla i píseň I Still Haven’t Found What I´m Looking For kapely U2, kterou sugestivně zazpíval kytarista Jiří Balcařík. Úžasný byl také známý gospel Amazing Grace. Přesvědčivé hlasové výkony sboristů doprovázela působivá choreografie, jež spočívala zejména v rytmickém tanečním projevu a gestice. V gospelu jsou komunikačním mostem především ruce a dlaně všech sboristů, jež vykroužily do interiéru kostela mnoho radostných symbolů.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: M. Popelář)

První pomyslný vrchol večera přišel v písni Půlnoční, před níž Terry vyzval posluchače, aby se postavili a přidali se k nim zpěvem. Píseň Václava Neckáře je nekorunovaným, ale jistým vánočním hitem poslední doby. Peckou, která se nemusí za svůj hudební ani textový háv stydět, a to je v pop music co říct! Všichni lidé v Evangelickém Kristově kostele se také skutečně postavili a s chutí si nádhernou Neckářovu píseň zazpívali. Tolik zvučících úst dohromady během veršů „Beránku náš / na nebesích /stůj při nás / až přijde tma“ snad ještě nezpívalo.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: Martin Popelář)

Terry také pěvecky zapojil diváky do následujícího gospelu This Little Light. Přitom ukázal také svou sbormistrovskou metodu, když učil jednotlivé mužské i ženské hlasy melodie. Terry je obrovský pohodář, jeho styl dirigování i nácvik partů byly nenucené, přirozené, bez afektovaných projevů, vždy s legrací a citem pro nadhled nebo hru. Následující společně zpívaná This Little Light byla ukázkou toho, že gospel sice není úplně snadný, ale stačí se oprostit od předsudků, prolomit bariéry a jde to! Terry se také divákům svěřil se svou cestou k víře, která nebyla rozhodně nijak ušlapaná a škrobeně nažehlená. Možná proto působila jeho řeč důvěryhodně.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: M. Popelář)

Přesvědčivě vyzněly také další gospely V očekávání, Pray, It Is So či Lord You Are Good.  Řadu songů doprovázela výborná dechová sekce ve složení Jakub Klimánek a Tomáš Buček (trubka), Aleš Huber (altsaxofon), Marjolein De Roos (tenorsaxofon) a Věrek Lanča (trombon), která kořenila songy melodickými střiky. Kapela měla stejně jako loni precizně šlapající rytmiku v podobě skvělého bubeníka Pavla Švece a barevně vkusných perkusí a dalších rytmických vychytávek Adama Reka. Zapomenout se nedá na charismatickou hru nepřehlédnutelného klávesisty Petra Bodnára a subtilní jazzové harmonie pianistky Shelby Flowers.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: M. Popelář)

Po poděkování zazněla závěrečná píseň Faith, jejíž refrén si opět zazpívalo nadšené publikum, které tleskalo i tančilo vestoje stejně jako sboristé. Ti nakonec opustili praktikáble a rozutíkali se po posledním songu mezi diváky k východu z kostelu. Kdyby zůstali stát vpředu, asi by se téměř dvouhodinový koncert ještě pořádně protáhnul! Kromě Terryho Englishe tradičně promluvila také organizátorka a zpěvačka Barbora Filipová, která zdůraznila, v jak krátkém čase se sboristé museli naučit náročné pěvecké linky gospelů.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: M. Popelář)

Projekt Ostrava zpívá gospel se i v letošním roce mimořádně vydařil. Všechny písně vyzněly se sršící intenzitou, promyšleností a strhujícím účinkem hudebních aranží, dechberoucí muzikalitou doprovodných hudebníků a obrovským citovým a pěveckým nasazením všech sboristek a sboristů. Těm patří největší uznání a poděkování za to, jak skvěle své role zvládli. Nedivil bych se, kdyby z tohoto zážitku nabírali energii ještě hodně dlouho. Stejně jako většina posluchačů, kteří odcházeli domů s rozsvícenými tvářemi a ušima vydatně nakrmenýma. Tak by to totiž mělo být!

Koncerty Ostrava zpívá gospel se konaly v sobotu a dvakrát ještě v neděli. Recenze je psaná ze sobotního koncertu