Garáží zněl hlas Standy Hranického aneb Limetal rozhodně není vymačkaný Citron

Zní to poněkud divně, ale pravda to je. Limetal je v podstatě začínající kapela. Její historie se začala psát poté, co ve skupině Citron došlo loni k „Velkému třesku“, následkem kterého se z ostravské party poroučeli zpěvák František „Fany“ Michalík, baskytarista Václav Vlasák a kytaristé Jaroslav Bartoň s Jiřím Šperlem. Ti následně přivzali ke spolupráci bubeníka Lukáše Pavlíka a srdce Limetalu se roztlouklo naplno.

Nicméně už ze způsobu, jakým kapela vtrhla do Garáže, bylo patrné, že ji tvoří ostřílení harcovníci se spoustou muzikantských zkušeností. To byl opravdu prvotřídní uragán! Hlavně zpěvák Fany Michalík věděl, jak příchozí přivábit na svou stranu. Povedlo se mu to lehce a téměř okamžitě. Nepotřeboval k tomu dlouhé proslovy, ani laciné pózy, stačilo uvěřit jeho rockovému cítění. A o tom nebylo pochyb.

Z koncertu Limetalu v Garáži. (Foto: Limetal)

Fanoušci přitom atmosféře koncertu nepodléhali proto, že museli, ale proto, že chtěli. Divácké nadšení neznalo mezí. Sportovní terminologií by se mohlo uvést, že skupina evidentně těžila z toho, že nebyla svazována žádnou taktikou, ale vsadila na své přednosti. Popravdě řečeno onen dominantní projev Limetalu nepůsobil škodlivě. Kapela hrála hlavně proto, aby se bavila a zároveň, aby bavila ostatní. Což se dařilo, protože pódiová jiskřivost se ve velkém přenášela i na fanoušky.

Nutno zmínit, že Limetal oživil rovněž skladby, které jsou navždy spjaté s Citronem. Asi nejvíce sympatií vyvolala píseň Rock´n´roll démon. Technické vymoženosti dnešní doby umí téměř zázraky, a proto si Fany Michalík mohl splnit své přání a zazpívat si společně se Standou Hranickým, jehož hlas se nesl tímto flákem. A těch nadšených bylo více. Včetně toho statného dlouhovlasého týpka, který během tohoto songu neváhal svléknout triko a rozjařeně s ním nad hlavou mávat. Inu spontánnost.

Z koncertu Limetalu v Garáži. (Foto: Limetal)

Jak známo, v repertoáru Limetalu figurují i skladby, které s ohledem na aktuální rozepře mezi oběma soubory museli členové Limetalu přetextovat. Například z pomalé Už zase mi scházíš se stalo Sto falešných frází, Dej mi s tím pokoj se změnila na Dej si s tím pohov a třeba na úkor Moravských děvčátek lze hledat Šarvátku. Ani tyto písně však nijak nepatřičně nebo rušivě nezněly. Zvlášť když se člověk zadíval na to, kdo je hraje a zpívá.

Živé provedení rovněž nakoplo skladby z dílny Limetalu, konkrétně Na tenkém ledě, Mayday nebo Pravdu ukáže čas. Posledně jmenovanou navíc doprovázel mnohoznačný komentář zakončený slovy: „Čas je veličina, kterou nelze ojebat…“, ale mnohem podstatnější je jiný fakt. Všechny tyto songy se totiž na koncertě pyšnily daleko větší dynamičností a energií, které se jim tak trochu při studiových nahrávkách (prozatím) nedostává.

Možná také poněkud nečekaně dostával hodně prostoru ke svým výpadům bubeník Lukáš Pavlík. Ten do jisté míry exhiboval více, než by se dalo očekávat, ale pokud se na jeho hru kdokoliv zaměřil, musel uznat, že to bylo ku prospěchu věci. Vzhledem k jeho bubenickým kvalitám měl rozhodně k takovému počínání důvod. Jeho výkon patřil k vrcholům večera.

Z koncertu Limetalu v Garáži. (Foto: Limetal)

Ačkoliv tvorba Limetalu má k zábavovým produkcím daleko a je postavena na daleko pevnějším základu, ze všeho nejvíce připomínal čtvrteční koncert klasický mejdan. V tom nejlepším možném slova smyslu. A to už od rozjezdu v podobě úvodního hrábnutí do strun až po přídavkový dojezd do cílové rovinky.

Největší plus každopádně nabídlo zjištění, že Limetal se nebabrá v minulosti, a přestože na ni odkazuje, vzhlíží především do budoucnosti. Z jeho pojetí je znát, že mu hladovost a pozitivní zarputilost nechybějí. „Naše nová deska je už hotová, ale měli jsme s ní spoustu práce, proto vyjde až příští rok,“ navnadil na závěr ještě Michalík fanoušky. Křtít by se mělo v únoru.

Z koncertu Limetalu v Garáži. (Foto: Limetal)

Jako host Limetalu vystoupila ženská (nebo chcete-li „babská“) formace Kapriola. Ta přitom nehrála v Garáži poprvé, i když v minulosti opanovala jen menší pódium v přední části klubu. Kapriola letos vydala zdařilé CD Na konci přijde začátek, nicméně playlist ukrýval i příspěvky ze starších alb (mimo jiné Poslední nepřítel, Pagunini nebo houslové dovádění Dony Michelle s názvem Ghosts Attack). Publikum reagovalo na rockové snažení kapely přívětivě, a to včetně zmíněných houslových vsuvek. Ty byly celkem dvě. Ačkoliv vystoupení místy postrádalo spád, což bylo také zapříčiněno technickými problémy kapelnice Dony Michelle s jejím kytarovým aparátem, tak se dá říci, že Kapriola oproti březnovému křtu v klubu Barrák, jistý pokrok udělala. Aspoň co se týká koncertní prezentace. Rocková zemitost jejich skladeb zůstala zachována, ale ubyla určitá pódiová strojenost. Zejména na zpěvačce Marqui bylo znát zlepšení.

Suma sumárum, ať je to, jak chce, fanoušek má nyní na výběr dvě kapely (myšleno Citron a Limetal, v abecedním pořadí). Každá si jde vlastní cestou, obě předkládají kvalitní rockově-metalovou hudbu a záleží na posluchači, kterou si zvolí jako tu svou vyvolenou. Pokud však najde z hudebního hlediska zalíbení v obou, rozhodně tím nic nezkazí.