Malířka Katarína Szanyi: Můj vánoční strom v Trojhalí? Nebudu předbíhat, sama jsem zvědavá

Můžete už o svém stromu něco prozradit, nebo se máme nechat překvapit? Když jste nabídku Galerie města Ostravy PLATO přijala, jak dlouho jste polemizovala s múzami, než jste se rozhodla pro tvar, který bude ve čtvrtek představen v Trojhalí Karoliny?

Trvalo mi docela dlouho se rozhýbat, protože dokud je teplo, atmosféra zimy jako takové i samotných Vánoc moc nepřichází. Byl to tak trochu můj stín, než se mi rozsvítilo. Vycházela jsem z Davidovy hvězdy, které se taky říká hvězda stvoření. Nebudu předbíhat, sama jsem zvědavá…

Rozlévající se světlo z hořících adventních svící má dle křesťanské tradice vyjadřovat přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je „Světlo světa“ (Jan 8,12). Také proto jste svůj vánoční strom pro Trojhalí nazvala Rozsvícené stíny?

Na začátku jsem přemýšlela, kudy se ubírat. Zabývat se Vánocemi utopenými v konzumu, být jízlivý či ironický, nebo se snažit dotknout onoho světla z Janova evangelia, alespoň tedy jeho stínu? Název víceméně vyplynul ze způsobu, jakým se ubíraly mé myšlenky. Stín pro mne automaticky ke světlu patří, i když je jakoby druhotný. Má tvarovou neurčitost, odhmotňuje to fyzické, a tím má v sobě něco metafyzického, pro mě přitažlivého.

První vánoční strom pro Trojhalí vymyslela Šárka Mikesková, druhý Elli Tiliu Motýlová, teď to bude už třetí žena v pořadí. Svěřil se vám šéf PLATO Marek Pokorný, proč Vánoce svěřuje jen umělkyním, no a na chlapy zatím kašle?

Podle mě proběhla ženská sekce, vystřídá ji mužská.

Jaký jste měla dojem z dosavadních dvou vánočních instalací v Trojhalí?

Instalace Šárky i Elli byly působivé.

Máte nějaký oblíbený obraz spojený s adventem, s narozením Ježíška a Vánocemi? Sám si vždy vzpomenu na gotickou deskovou malbu Narození Páně od Mistra Vyšebrodského oltáře, snad proto, že jsem si v roce 1987 koupil coby čerstvý maturant právě vydanou Pěšinovu monografii o tomto malíři. A užasl jsem.

Mám teď u postele nějakou dobu monografii Giotta, baví mě jeho obrazy, stylizace, rukopis. Skvělé jsou fresky ze života sv. Františka, ale i obrazy k tématu: Narození páně a Klanění Tří králů jsou parádní obrazy, v tuhle chvíli se mi nejvíce vybavují.

V mnohých vašich obrazech by se také leccos adventního dalo najít. Třeba malba s názvem Není nahoře ani dole, to je úplná adventní symbolika. Advent je časem usmíření, ale není úplně snadné prorážet ty stropy mezi láskou a nenávistí… To je ale jen můj dojem, dalo by se o některých vašich obrazech říct, že souvisí s adventním časem?

Možná, je to koloběh našich emocí, se kterými celý život přicházíme do styku, pracujeme. Atmosféra adventu v mém obraze? Asi by se takový našel.

V kostelech v adventní době často zaznívá tento biblický citát: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra a trám ve svém oku nepozoruješ?“ Jak se tahle slova realizují v ostravské všední realitě, vidí vůbec tohle město a jeho obyvatelé třísky ve vlastním oku?

Vzhledem k tomu, že advent začal, nebudu hledat ničí třísky v oku.

Jsem holt starý hnidopich, tak honem do nevinného dětství. Pocházíte z východního Slovenska, jak se tam ctil a ctí advent?

Podobně jako tady. Jsou to čtyři kroky k Vánocům.

A jaké byly Vánoce vašeho dětství? Jak probíhalo rozsvícení vánočního stromku, byly tam už tenkrát přítomny ty tajemné „rozsvícené stíny“?

Vánoce děti milují. Tak jsem to měla i já. Milovala jsem zdobení stromku, všechny ty „čačky“ a ozdoby vytažené po roce z krabic. Některé ozdoby ještě po babičce či prababičce, kapra ve vaně a obří kotel bramborového salátu. Dodnes ho udělám vždy třikrát víc, než je nutno. A vánoční světla a stíny u nás i jinde, přítomnost výjimečné chvíle, něčeho svátečního v krásně uklizeném bytě či domě. Než se zase nenápadně vkradou všední dny.

*

Rozsvícené stíny. Autorský vánoční strom Kataríny Szanyi. Galerie PLATO v Trojhalí Karolina. Vernisáž 1. prosince v 18 hodin, výstava potrvá do 31. prosince.