Z našich koncertů půjdete s širokým úsměvem a s radostí v duši, říká ředitel Musica Pura Jan Rokyta

Po roce se navrací čas pozdního, letos zimomřivého listopadu. Bude i časem festivalu Musica Pura. Jaká dramaturgie ozdobí zahajovací koncert a v čem bude proti loňsku odlišná?

Zahajovací koncert bude opět v rukou rezidenčního tělesa festivalu Ostrava Cimbalom Orchestra. Společné muzicírování ostravských folklorních muzikantů během festivalu je nejen pilířem programové náplně našeho zapsaného spolku, ale je také exkluzivním počinem svého druhu nejen v Ostravě, ale i v rámci celé České republiky! Zájmová umělecká činnost v oblasti folkloru v Ostravě je skutečně na vysoké hudební úrovni. Naše listopadové muzikantské setkání je jedním z vrcholů ostravského folklorního roku, ale i neméně důležitým společenským happeningem, který stmeluje a možná tím nejpřirozenějším způsobem některé muzikanty i sbratřuje.

V čem bude letos koncepce zahajovacího koncertu jiná?

Orchestr letos hostí významné (a v některých případech i jubilující) primáše ze západních Karpat, doprovodí také trojici vítězných zpěváčků celostátního kola soutěže v dětském lidovém zpěvu „Zpěváček“ (všichni jsou z Moravskoslezského kraje), koncertními čísly předvede činnost či odkaz jednotlivých cimbálových muzik, mezi nimiž nebude chybět i intermezzo vzácného propojení žánru lidového a operetního.

Jan Rokyta ml. během loňského ročníku Musica Pura. (Foto: I. Korč)

Prozradíte, co na posluchače čeká v exkluzivním spojení sopranistky Martiny Jankové, klavíristy Ivo Kahánka a souboru Ensemble Flair?

Odpovím možná trochu netradičně, avšak poeticky. Ukvalská a Moravská lidová poezie v písních jsou po sto dvaceti letech stále živé! Přesvědčit vás o tom přijdou světová operní pěvkyně Martina Janková i světový klavírista Ivo Kahánek. Ze rtů i z prstů jim odečítati budou cimbalisté vzdělaní školami i lidovými veselicemi, tedy Jan Rokyta a Petr Zetek, a spolu s nimi také rožnovská výtvarnice Ludmila Vašková i kulturní manažerka Klára Obručová (všichni z valašského lůna), jakož i další muzikanti různých povah lidských i nadžánrových, vždy a všude příslušných nadžánrové kapele Flair.

Leoš Janáček by se možná smál, až by se za břicho popadal…

Ti všichni se sejdou, aby společným koncertem uctili památku českého hudebního génia arciť moravského původu i hudebního jazyka! Nadžánrová pouť folklorními regiony bude tu lkát zvonivým cimbálem, tu zase cvrlikat neposedným klarinetem či zadumaným klavírem, baladu o kalině vystřídá hybná taneční o malém ptáčkovi krahulíčkovi či magická píseň o čarování milému v proměnách hlasů a nálad…

Poetické! Co slovenský houslista Ivan Herák a Budapest Gipsy Kings? Prý rádi svou hudbou strhují do víru čardášů?

Ivan Herák a Budapest Gipsy Kings přivezou do Ostravy klasiku budapešťské kavárny. Kromě čardášového víru ovšem zaznějí i teskná „Halgáta“, pomalý nepravidelný „Lassú“ či virtuozní rychlý „Friss“. Nebudou však chybět ani typické variační skladby provázené virtuozními instrumentálními sóly houslí, cimbálu či klarinetu. Dlužno dodat, že muzikantská sestava, kterou s sebou Ivan Herák do Ostravy přiveze, patří ke skutečnému „créme de la créme“ svého žánru. Na takové interpretační úrovni hráli maďarští kavárenští muzikanti naposledy v Ostravě před více než padesáti lety pod vedením legendárního primáše Sándora Lakatose!

Mají si tedy návštěvníci koncertu vzít pevnou obuv? Bude dovoleno tančit?

Tanec sice nemám v dramaturgickém plánu, ale pokud tato sugestivní a strhující muzika (a to ona je!) zvedne posluchače ze sedadel k tanci, budu muset příště zvolit jiný koncertní prostor (smích).

Stejně jako loni uzavře letošní edici festivalu Musica Pura rumunský „Mozart cimbálu“ Marius Preda. Proč jste zvolili pro závěrečný koncert stejnou osobnost?

Důvodů je více. Marius Preda je z výše své „nekonečné“ invence, vkusného humoru, empatie a strhujícího gejzíru energie trvalým zdrojem inspirace nejen pro profesionální hudebníky, ale i pro posluchače-nehudebníky. Z toho důvodu jsem se rozhodl jej učinit rezidentním umělcem festivalu Musica Pura, a to v hlubokém přesvědčení, že dokáže strhnout náročné publikum i v plynutí několika ročníků za sebou.

Jeho první vystoupení v Ostravě loni v listopadu mne velmi zasáhlo. Snad jsem se nesetkal dosud s tak obrovským hudebním talentem!

Loňským jazzovým koncertem ukázal Marius jen malou část ze svého nepřeberného aruenálu žánrů, stylů, ale i hudebních nástrojů! Dokážu si představit, že prezentace stejného umělce minimálně ve dvou edicích festivalu za sebou může vyvolat otazníky. V případě Maria Predy si však za svým rozhodnutím pevně stojím a jsem o jeho dlouhodobé atraktivitě skálopevně přesvědčen. Teď především doufám, že se na výkon Maria Predy přijde podívat podstatně více posluchačů než tomu bylo v minulém roce, „Rumunský Mozart cimbálu“ za to určitě stojí…

Marius Preda přiveze do Ostravy Bucharest Gipsy Stars. Jaká hudba v jejich podání zazní a na co se mohou návštěvníci koncertu těšit?

Muzikanti, které si Marius do Ostravy tentokrát pozval, patří do kategorie takzvaných „Lautarů“. Hudebníků, interpretujících vzácný hudební styl, který vznikl na předměstí Bukurešti a je symbiózou hudby romské, folkloru přilehlých oblastí Munténie a Olténie, ale i jazzu, swingu, filmové muziky a novodobých kompozic s orientálními rytmy zvanými „Manele“. Constantin Lacatuş zvaný „Fulgerica“, Marius Munteanu i Costel-Marian „Bebe“ Stanciu patří k nejvýznamnějším a nejvyhledávanějším muzikantům hudebního žánru, který je doslova „sexy“ a nezarmoutí žádné posluchačské srdce!

Festival Musica Pura letos provází jedna novinka: z velkého sálu Domu kultury se přesunul do divadelního sálu v přízemí. Proč došlo k této změně?

Divadelní sál vyhovuje našim potřebám daleko více nejen z hlediska příjemné „divadelní“ atmosféry, ale především svou přirozenou akustikou. Ta je vhodná nejen pro ozvučení sálu, ale konvenuje také potřebám Českého rozhlasu Ostrava, který všechny koncerty nahrává.

Jaká jsou vaše přání s ohledem na druhý ročník festivalu Musica Pura?

Považuji za důležité, aby realizační tým festivalu vytrval v udržení úrovně nastavené laťky z loňského premiérového ročníku. Stejně zásadní (a v naší společnosti zatím dost náročně realizovatelné) je i udržení dramaturgické linie, která má odvahu prezentovat u nás neznámé umělce světové úrovně (v jiných zemí mají tito umělci daleko větší renomé!). Řeknu-li to lidověji, rádi bychom trvale přinášeli ostravskému publiku především exkluzivní hudební pravdu a skvělé muzikantské výkony než mediálně profláknutá jména.

Kdybyste měl pozvat čtenáře Ostravanu, kteří nejsou rozhodnuti vydat se na některý z vašich koncertů, jak byste je oslovil?

Přál bych si, aby se váhaví posluchači jen na chvilenku oprostili od toho, co se na ně dennodenně hrne z českých masmédií, která bohužel často formují jejich očekávání i hudební vkus, a aby se nechali překvapit prostým faktem, že existuje poctivá a pravdivá muzika na vysoké úrovni, pro kterou budou sice muset opustit teplo svých příbytků, aby se do nich posléze navrátili nejen poučeni, ale také se širokým úsměvem na rtech a s radostí v duši!