Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Metalová smršť v ostravské Garage: Po Exodu přišli mistři death metalu Obituary

Metalová smršť v ostravské Garage: Po Exodu přišli mistři death metalu Obituary

14.11.2016 00:00 Hudba

Na nedělní večer 13. listopadu hned tak někdo, kdo byl v martinovském klubu Garage, nezapomene. Pánové z Obscure Promotion přivezli do Ostravy hned tři metalové veličiny: Prong, Exodus a deathovou smršť z Floridy s názvem Obituary. Večírek zahájili King Parrot a atmosféra houstla až do samotného finále, které bylo excelentní přehlídkou temného umění.

Zvětšit obrázek

Z koncertu kapely Obituary v Ostravě.
Foto: Jaromír Bezruč

Americká formace Prong nepatří v Česku k nejznámějším kapelám. Přesto ve světě sklízela od alb Primitive Origins a Force Fed celkem slušnou pozornost a deska Beg to Differ patřila rozhodně k těm lepším ukázkám poctivého metalu říznutého hardcorem a industrialem.

Trio ve složení Tommy Victor (zpěv, kytara), Mike Longworth (basa) a bubeník Art Cruz nenechalo v Ostravě od prvního songu Eternal Heat nikoho a pochybách že jejich obrození je velkolepá věc.

Prong své pověsti skvělé koncertní kapely skutečně nezůstali nic dlužni. Rytmicky překvapivé přechody a excelentní bicí maestra Cruze zdobily jejich set, který byl přehlídkou toho nejlepšího z jejich tvorby. Songy jako Ultimate Authority nebo čerstvý singl Cut and Dry dokázaly, že i nejnovější tvorba Prong je naplněna invencí. Stejně tak starší věci jako Unconditional či Whose Fist is This Anyway? z počátku devadesátých let zněly až překvapivě aktuálně. Skvělý start!

xxx1

Zpěvák skupiny Prong v Ostravě. (Foto: Jaromír Bezruč)

Příchod Exodus s napětím očekávala celá napěchovaná a evidentně vyprodaná Garage. Kapela, která se za svou kariéru už potřetí dala dohromady, na to vletěla s očividným potěšením a rozpumpovala řady fanoušků hned prvními peckami jako např. The Ballad of Leonard and Charles, Blood in, Blood out či kultovní chorálovou hymnou And then There Were None, pocházející z jedinečného alba Bonded by Blood, kterou si s chutí zařval celý nadšený sál.

Obrovský ohlas měla také skvělá War is My Shepherd, stejně jako následující Bonded by Blood či The Toxic Waltz. Exodus předvedli neuvěřitelně energickou show, „Zetro“ alias Steve Souza bavil Garage svými hláškami, v nichž téměř nikdy nechybělo slovo „fuck“, ani když se jednalo o Českou republiku. Obtloustlý frontman to fyzicky slušně ustál a hlavně dokázal, že je stále pěvecky na výši.

exodus

Zpěvák kapely Exodus během koncertu v Barráku. (Foto: Jaromír Bezruč)

Oba kytaristé Exodus předváděli excelentní kytarové souboje ve společných sólech. To byla vysoká škola souhry a preciznosti! Exodus se rozloučil s Ostravou stylově písní Strike of the Beast. Jediné, co bych vytknul, nikoli však kapele, byl zvuk, který ve srovnání s Prong i následující kapelou nebyl rozhodně ideální.

Potom se hodně setmělo, asi jako když si šel pro Gandalfa stín Morie Balrog, jeden z děsivé armády samotného Morgotha. A na pódiu se objevila legenda, jejíž jméno i dnes vyvolává úzkost i obdiv, hraničící téměř s největším kultem tohoto žánru, kapelou Death dnes už mýtického velmistra smrti Chucka Schuldinera.

Obituary byli vždy jednou z kapel, které jsem si přál slyšet živě. A tento zážitek byl nepopsatelný. Od okamžiku, kdy se John Tardy (hlas), Trevor Perez (kytara), Donald Tardy (bicí), Terry Butler (basa, ex Death) a Kenny Andrews (kytara) zjevili na pódiu, rozpoutalo se dusivé, hřmotně brutální peklo, plné rafinovaných rytmických přechodů, hrdelního vrčení Tardyho a famózně kakofonních kytarových sól. Neskutečná přesnost, sehranost, extrémní pohroužení do děsu!

Z koncertu kapely Obituary v Ostravě.

Z koncertu kapely Obituary v Ostravě. (Foto: Radek Lukša)

Obituary přivezli do Garage nejryzejší death metal a fanoušci za to vděčně skandovali už po čtvrthodině jejich setu: „Obituary!!!“. Songy jako Ten Thousand Ways to Die, Intoxicated, Don´t Care či Find the Arise byly ukázkou z aktuálního alba, které je přímo nabité smrtelnými skladbami. Nechyběly však ani kultovní pradávné Slowly We Rot či rozjezdová Internal Bleeding. Obituary bez zbytečných proslovů a hecování fanoušků zlověstně mlčeli a hráli. Jejich vystoupení bylo čisté, bezchybné, ve svém žánru naprosto dokonalé.

Celý večer měl výbornou gradaci, všechno šlapalo podle předem avizovaného času. Profesionalita téměř dokonalá, nebýt chrchlavého přebuzení zvuku u Exodus. To byla jediná vada na kráse. Lze ale předpokládat, že žánrový fanoušek si užil svých hrdinů dosyta i přes tyto drobné anomálie. Když je to nahlas, tak asi stárneš!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.