Floydovský večírek v Ostravě trval tři hodiny. Bouřlivý aplaus vestoje byl zasloužený

Je skoro jisté, že kapela Pink Floyd už nikdy na společné turné nevyrazí, a tak po světě jezdí její více či méně zdařilé revivaly. Mnozí milovníci hudby podobnými produkcemi opovrhují a vidí v nich jen komerční spektákl, ovšem obrovská návštěvnost těchto koncertů a nadšené ohlasy fanoušků jsou důkazem, že revivalů bude v návaznosti na zvyšující se počet již neexistujících legendárních kapel přibývat.

V Ostravar Aréně v minulosti již několikrát koncertovalo seskupení Australian Pink Floyd Show a nyní přišla řada na Brit Floyd. Není pochyb o tom, že ani u jednoho z nich nelze mluvit o obyčejném revivalu. Jde o projekty na profesionální bázi, které mají ambice přinášet fanouškům jedné z nejvlivnějších rockových kapel všech dob autentický zážitek, jako by byli na koncertu skutečných Pink Floyd. A to jak v precizním hudebním podání, které se instrumentálně i zvukem blíží originálu, tak pódiovými efekty, laserovou show či projekcemi.

Málo se ví, že dva současní členové Brit Floyd v minulosti mnoho let koncertovali s Australian Pink Floyd Show. Ti, kteří navštívili nedělní koncert, tak možná byli překvapeni, že za mikrofony vidí známé tváře. A překvapeni byli zřejmě i tím, jak koncert začal  – šploucháním vody a záběry na vodní hladinu a loďku.

Z koncertu kapely Brit Floyd v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Ano, na úvod byly nečekaně zařazeny písně Signs of Life a Learning To Fly, které otevírají album Momentary Lapse of Reason. A po nich přišla do třetice ještě novější skladba High Hopes z alba Division Bell. Jde o písně z alb, které Pink Floyd nahráli již po odchodu jejich nejvýraznější skladatelské osobnosti Rogera Waterse a které již nedosahují takové emoční síly jako tvorba Pink Floyd ze sedmdesátých let. Všechny tyto tři skladby ale kapela odehrála velmi dobře a ukázalo se, že šlo o skvělý prolog před dalším programem, jehož těžiště již pochopitelně bylo v sedmdesátých letech.

Jako čtvrtá následovala rozsáhlá kompozice Shine On You Crazy Diamond, která se svým zvukem také velmi blížila originálu. Stejně jako v úvodu, i zde byly na kruhovém promítacím plátně k vidění projekce motivů z obalů alb či videoprojekce plné floydovské symboliky. Velmi chytrým tahem a pomůckou v orientaci byla i projekce letopočtů, které se k vydání té které skladby vztahují.

Z koncertu kapely Brit Floyd v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

I řazení dalších písní bylo hlavně v první části koncertů překvapivé. Kapela nehrála celé bloky skladeb, které na sebe na originálních nahrávkách navazují, ale výběr jakoby neměl žádnou velkou logiku. První a trochu těžkopádnou část koncertu pak uzavřela píseň Pigs, při které se na levé straně pódia vznášelo obří nafukovací prase s červeně světélkujícíma očima.

Po přestávce zazněla skladba Echoes, která si v Ostravě odbyla svou českou koncertní premiéru. Více než dvacetiminutová kompozice z alba Meddle z roku 1971 je jasným předznamenáním pozdějšího směřování Pink Floyd. Bohužel stovky návštěvníků úvod skladby neslyšeli, protože trošku podcenili délku přestávky a trousili se do haly i s několikaminutovým zpožděním. Skladba přitom podle očekávání přinesla velmi intenzivní zážitek, zejména její dlouhá psychedelická pasáž ve druhé polovině, a byla prvním z vrcholů koncertu, který pak pokračoval opět trochu nelogickými časovými skoky, aby se vrátil zpět do roku 1971 k One Of These Days, další výrazně psychedelické skladbě z alba Meddle.

Zpěvák a baskytarista Ian Cattell v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Nejočekávanější písně pak zazněly až na úplný závěr druhé části. Série tří navazujících skladeb z první strany alba The Dark Side Of The Moon vyvrcholila úžasnou Great Gig In The Sky, v níž excelovala vokalistka Angela Cervantes, která svým výkonem spolehlivě zastínila i originál Pink Floyd. Přesvědčivý výkon této zpěvačky zvedl publikum poprvé ze sedadel. Hlavní koncertní blok skončil skladbou Money ze stejného alba, kterou si kapela ve druhé polovině výrazně upravila a ve které kytarista a kapelník Brtit Floyd Damian Darlington ukázal, že s kytarou umí nejenom dokonale kopírovat styl Davida Gilmoura, ale dokáže svou invencí přinést i něco navíc.

Z koncertu kapely Brit Floyd v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

V přídavcích pak přišla na řadu trojice zásadních písní, bez kterých by většina posluchačů asi neodcházela úplně spokojená – geniální a tak trošku teatrálně odehraná Comfortably Numb s jedním z nejlepších kytarových sól, která kdy byla pro elektrickou kytaru zkomponována, dále Wish You Were Here s projekcí archivních snímků Pink Floyd a nakonec Run Like Hell z alba The Wall, během které už publikum stálo a tančilo s rukama nad hlavami a pocitem, že končí jeden z nejzdařilejších hudebních večerů, který sportovní hala v posledních letech zažila.

Z koncertu kapely Brit Floyd v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Mnoha návštěvníkům a fanouškům Pink Floyd při odchodu z tříhodinového koncertu jistě běžela v hlavě otázka, zda jsou Brit Floyd lepší než Australian Pink Floyd Show, kteří byli na stejné místě k vidění už několikrát. S čistým svědomím na tuto otázku odpovědět nelze. Zatímco australská show přinesla mnohem invenčnější práci s projekcemi i světly a také více pódiových efektů, britský revival byl více zaměřen na hudbu jako takovou a přinesl méně očekávanou a z tohoto pohledu i zajímavější dramaturgii a především zásadní a málo hranou skladbu Echoes.

V každém případě a navzdory tomu, že originál je jen jeden, je spravedlivé říci, že ani tentokrát nebyla návštěva koncertu promarněným časem.

Brit Floyd: Space And Time Continuum Tour
Ostravar Aréna, Ostrava, 12. listopadu 2016

Seznam odehraných skladeb
Signs Of Life
Learning To Fly
High Hopes
Shine On You Crazy Diamond (Part One)
Poles Apart
Us And Them
The Happiest Days Of Our Lives
Another Brick In The Wall, Part 2
Pigs
přestávka
Echoes
Yet Another Movie
Empty Spaces
Young Lust
One Of These Days
Time
Speak To Me (reprise)
The Great Gig In The Sky
Money
přídavky
Comfortably Numb
Wish You Were Here
Run Like Hell