Ostravské klarinetové kvarteto: Od latiny přes free jazz až k hudební současnosti

Hudební svět stylově různorodých hráčů Jorge Montilly, Arkadiusze Adamského, Igora Františáka a Karla Dohnala je rozsochatý jako prastarý strom. Poslech jejich nového alba vyznívá svěže, neotřele a vyznačuje se dokonalou interpretací a rozmanitostí hudebních žánrů.

Ostravské klarinetové kvarteto vzniklo spontánním muzicírováním lektorů během tradičních mezinárodních mistrovských kurzů pro klarinet a saxofon, jež v Ostravě probíhají pravidelně od roku 2002. Všichni čtyři členové představují špičku ve svém oboru. Latinskou Ameriku zastupuje Jorge Montilla – jeden z nejlepších světových hráčů na es klarinet, profesor Longy School of Music of Bard College v Bostonu a University of Iowa School of Music. Montilla je oficiálním umělcem několika světových hudebních vydavatelství a jeho temperament je zásadně zastoupen v stylové šíři a záběru alba, které obsahuje ohnivou, skladatelsky famózní Fugu con pajarillo Aldemaro Romera – pochopitelně v Montillově instrumentačně zdařilém aranžmá.

Další latinskoamerickou hudební sondou na novém cédéčku je báječná suita Scaramouche Dariuse Milhauda, jejíž tři části čerpají z brazilského folklóru a jsou prosyceny bezprostředním humorem, zpěvnou melodikou a virtuózní nástrojovou sazbou. V podobném duchu je proslulá skladba Historie du tango Astora Piazzolly, z níž si Ostravské klarinetové kvarteto zvolilo třetí větu „Night club 1960“. Úprava Bruce Edwarse patří k těm nejlepším, jež je možné v záplavě variabilních nástrojových verzí oblíbené skladby slyšet: rozsvěcuje Night club v zářivých i temně zšeřelých barvách různých typů klarinetů, jež můžeme na nahrávce slyšet.

Ostravské klarinetové kvarteto. (Foto: Ivan Korč)

Dalším mezinárodně etablovaným umělcem Ostravského klarinetového kvarteta je polský hráč Arkadiusz Adamski. Pedagog hudební akademie Karola Szymanovského v Katovicích a přední polský sólista má za sebou úspěšné nahrávky pro Polský rozhlas, televizi i britskou stanici BBC. Adamski se soustředí mimo jiné na soudobou hudbu. Ta je reprezentována na nové kolekci několika skladbami, z nichž zaujme rytmicky rafinovaná a melodicky svěží kompozice As if the snow is falling českého skladatele Petra Wajsara. Skladba v sobě shrnuje přesvědčivou schopnost autora vytvořit emocionálně působivou skladbu, která se nezříká kvalitní motivicko-tematické práce na v podstatě fragmentárně koncipovaném melodickém půdoryse.

Klasickou rovinu na nahrávce zastupuje třetí člen kvarteta – ostravský klarinetista Igor Františák. Známý organizátor ostravského hudebního života v podobě mezinárodně etablovaného Svatováclavského hudebního festivalu se věnuje také interpretaci staré hudby a na nahrávce se ujal kromě klarinetu také hry na basetový roh. Posledním členem ostravské klarinetové formace je mezinárodně uznávaný klarinetista Karel Dohnal, který na CD hraje na basklarinet. Dohnal je technicky mimořádně disponovaný hráč a kdo viděl a slyšel jeho kreace např. v Stockhausenově Harlekýnovi, může se s rozkoší zaposlouchat do jeho pevně sebejistých, rytmicky přesvědčivých „spodků“.

Každá dobrá nahrávka má svého vzácného hosta. Tím je na nahrávce Ostravského klarinetového kvarteta Philippe Portejoie – saxofonista a univerzální hráč na dechové nástroje, který se na CD ujal altového saxofonu.

Ostravské klarinetové kvarteto. (Foto: Ivan Korč)

Z dalších skladeb přesvědčují zejména kompozice Aleše Pavlorka Jazz sketch no. 2 s podtitulem „Free jazz“, která je ukázkou jazzově přesvědčivého feelingu skladatele. Pavlorek je na CD zastoupen také krásnou třídílnou A little suite. Album uzavírá Bossanova Milana Dvořáka v aranžmá Aleše Pavlorka.

Výlet přes oceán do Latinské Ameriky, k americkému free jazzu i návrat k evropsky uměřeným, klasickým hudebním hodnotám dospěl do konce. Cesta k jeho poznání byla náležitě pestrá, zajímavá, zábavná a posluchačsky poutavá. Tahle nahrávka ani vteřinu nenudí, přináší ve všech ohledech neotřelou hudbu v interpretačně dokonalé rovině a přesvědčivém aranžmá. Kolekci Ostravského klarinetového kvarteta zdobí také „ostravsky“ zacílené fotografie Ivana Korče, které mu vtiskují punc domácího prostředí. Domácího, leč hudebně na mezinárodně prestižní úrovni. Tak to má být.