Se Štěpánem Bednaříkem o minulosti a současnosti ostravské Pecha Kucha Night

Štěpáne, ty jsi sice až z druhé generace obměněného týmu, který se o Pecha Kucha Night stará, ale přesto, jak to bylo s jejími začátky?

Jako nový tým ji plnohodnotně vedeme od 17. vydání. Historie ostravské Pecha Kucha Night začala v roce 2010. První byla na Dole Hlubina a momentálně se chystá 24. vydání, koná se totiž čtyřikrát do roka. Nejdůležitější pro nás byla asi desítka, která ovládla aulu Gong, navštívilo ji tehdy 1500 lidí. Na jubilejní dvacáté Pecha Kucha Night v Ostravě bylo neoficiálně 2060 lidí. Oficiálně to pak byla největší Pecha Kucha Night v Evropě a druhá největší na světě.

Pecha Kucha Night je převzatá akce, přesto má svá místní specifika, například to, že by se zpravidla měla pokaždé konat jinde. Tentokrát se ale vrací právě do Gongu, kde už jednou byla…

Ano, Pecha Kucha Night se pokaždé konala v jiném prostoru, teď poprvé se vracíme na stejné místo. V minulosti se sice ještě konala dvakrát v Cooltouru, ale pro nás je důležité, že se jedná pokaždé o něco jiného. Lidé chodí na jiná místa, aby měli po čem pátrat a bádat. Možná nám hrozí, že se budeme do některých míst více vracet. Chceme se ale více soustředit na kvalitu než na kvantitu.

Jak Pecha Kucha Night funguje, je založena především na krátkých prezentačních vstupech účinkujících?

Vždycky vystupuje deset až dvanáct prezentujících, což je až moc.  Když máme moderátora, tak to vyjde na ty dvě hodiny. Půlhodinu máme přestávku.

Jaký způsobem hledáte účinkující?

Hodně tipů máme ještě od starého týmu a další jména se nám postupně nabalují. Jezdíme i po dalších Pečách, když nás někdo zaujme, tak jej pozveme.

Můžeš prozradit, jak je to s financováním tak rozsáhlé akce pro až tisíce diváků?

Rozpočet je hodně rozdílný, záleží na prostoru. Máme granty, z města i od obvodu, letos poprvé jedeme bez ministerstva kultury, ale zase máme partnery, kteří nás podporují dlouhodobě. Pecha Kucha Night je nezisková a lidé, co ji dělají, tak obětují svůj volný čas. Občas se nám poštěstí, že dostaneme pronájem prostoru za jeho prezentaci.

V čem podle tebe tkví kouzlo Pecha Kucha Night?

Atmosféra je hodně uvolněná, lidé se chodí pobavit a zároveň dovědět něco nového. Z oboru fotografie, architektury a podobně, může jim to rozvíjet obzory a dozvědí se pokaždé něco zajímavého. Účinkující jsou po celý čas mezi lidmi, neschovávají se do backstage, na afterparty s nimi osobně promluví, takže je to hodně o osobním kontaktu.

Poslední Pecha Kucha Night byla na Colours of Ostrava. Co tam bylo zajímavého k vidění? Máte nějaké stálice?

Třeba tam byl zajímavý Floex, který dělal hudbu k počítačovým hrám. Pak třeba zaujala prezentace vztahu komiksu a literatury, hodně jsme si to užili. Oblíbenou účinkující je u nás Vendula Chalánková. Je zdánlivě nesmělá, ale dokáže hodně upoutat, třeba se tváří, že se nesměje, ale najednou se směje plný sál lidí. Zbořila všechny svými komiksy.

Jaká je úroveň prezentujících, jsou zvyklí vystupovat před takovým davem?

Je to o prezentaci na veřejnosti, hodně lidí se tam objevuje s tím, že v minulosti maximálně uváděli vernisáž, ale diváci je dokážou povzbudit, vůbec jim nemají za zlé, když někdy mají trému. Nikdy to není tak, že by bylo hrobové ticho, navíc si nemohou dovolit velké pauzy.

Kterou z ostravských Pecha Kucha Nights považuješ za nejzajímavější?

K netradičním místům určitě patřily nádraží ve Vítkovicích, klub Alfa před rekonstrukcí, Landek, Velký svět techniky… Přespříští Pecha Kucha Night bude v bývalém kinu Mír, které se teď rekonstruuje. Někdy se podaří spolupracovat se zajímavým festivalem nebo subjektem, třeba festivalem Jeden svět nebo Colours of Ostrava. Měli jsme také kino Luna po rekonstrukci, kino Vesmír, Divadlo Antonína Dvořáka…

V čem vás tato místa oslovují a jak je vybíráte?

Pro nás je zajímavé, když se konáme v místech, kde je možno na něco poukázat. Třeba právě vítkovické nádraží, které se dlouhodobě nevyužívá. Dvacáté vydání jsme chtěli udělat pod širým nebem, dlouho jsme hledali prostory, kam by se vešlo na dva tisíce lidí, padl třeba návrh na Bazaly, ale nakonec jednání selhalo. Pak nás napadlo udělat Pecha Kucha Night pod Frýdlantskými mosty, ale na místě jsme zjistili, že by to bylo moc náročné.

Co třeba v létě kolem řeky Ostravice?

To už je riskantní. Lidé se na nás moc těší, rezervace jsou do pěti minut pryč, a kdyby třeba nevyšlo počasí, bylo by to pro ně dost velké zklamání.