Klubová událost roku: V Opavě se zrodil Abendland, zšeřelý svět prostoupený tajemnými příběhy

Křest Abendlandu se ve slezské metropoli odehrál bez těchto osobností, které zastoupili známí opavští muzikanti. Mírné zklamání ale rychle opadlo jako divoká voda. Opava totiž předvedla to nejlepší, co v jejím hudebním Abendlandu vězí. Křest, který uzavřel letošní festival Bezručova Opava, vyzněl působivě.

Vstupte do soumračné, zšeřelé krajiny, která leží na severozápadu. Krajiny, jež je prostoupená „troskami přístavišť“ a „strženého zdiva“. Krajiny, v níž jsou vyryté stopy osudů, kterým nemůžete dobře rozumět, ale můžete je cítit! Jan Kunze je jako doma v poezii i v hudbě, proto jeho pěvecká účast v projektu Abendland byla zřejmě nenucenou samozřejmostí. A nutno dodat, že to byla dobrá volba. Zpěv Kunzeho patřil k jistotám sobotního křtu, byl intonačně spolehlivý a výrazově naléhavý, přitom dokázal zůstat pokorný. Kunze se umí ztotožnit s různými příběhy, temné mýty mu však vysloveně sedí.

Zpěvačka Olga Königová během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

Olga Königová má báječnou barvu hlasu, která dokáže sugestivně ztvárnit řadu emocí, mohla by se však víc soustředit na výslovnost a lepší artikulaci. Slova jako „objetí“ byla spolknutá a nesrozumitelná. Jan Žamboch, jehož folková dikce a romantické vibrato působily v mýtickém světě Abendlandu rozpačitě, si mohl odpustit rozpustilé, školácké úsměvy, palce nahoru směrem do publika a trochu víc se mohl zklidnit ve prospěch celkového vyznění. Ne, že by zpíval Žamboch špatně, ale jakoby mu chyběla pro takový projekt koncentrace.

Jiří Bosák během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

Za Michala Němce a Jaromíra Švejdíka zastupoval pěvecky Jiří Bosák, známý jako frontman opavských kapel Expedice Apalucha, Dobrozdání a Sonyk Bel. A není troufalé napsat, že ze záskoku Bosák učinil svůj majstrštyk a příběhy Abendlandu vyzpíval s neuvěřitelnou přesvědčivostí. Bosák se nesnažil přesvědčit o sobě, byl tam, aby vyvolal představu Abendlandu a snažil se s ním souznít. Jeho pokora ke slovu, k verši, ke sdělení byla tím, co nakonec zapůsobilo doslova třaskavě v jeho neuvěřitelných gradacích, uvolněném bluesrockovém frázování a skvělých hlasových improvizacích. To, co Bosák vyzpíval v závěrečné a nejlepší písni Abendland, se muselo zarýt do duše všem s rozpětím střepin.

Petr Kunze během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

Jak Abendland charakterizovat hudebně? Je zvláštní, jak se v něm vrství vlivy folku, rocku, blues a grunge se zřetelnou snahou o jednoduché písničkářské sdělení. Většina songů má dvoudílnou formu (sloka versus refrén), autor hudby Abendlandu Petr Kunze nezapře ve své tvorbě vlivy kapel jako například Priessnitz, na druhou stranu dokáže být svůj, a to v odvaze hledat a zneklidňovat. Písně Abendlandu jsou ve své nahé přímočarosti prostě krásné a stojí rozhodně za poslech. Ne všechny jsou stejně povedené, ale některé jsou už nyní neodolatelné (Severozápad, Beltaine, Abendland).

Zajímavé je, že básně Miroslava Černého v textové rovině fungují perfektně, totéž však souměrně neplatí o povaze jejich básnické výpovědi. Jako by jim čarovná hudba Petra Kunzeho dala přesně ten rozměr, který potřeboval. Opřeny o hudbu, staly se z nich opravdu dobré texty, a možná byly jako takové i skutečně zamýšleny.

Básník Miroslav Černý během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

Muzikanti rozezněli svět Abendlandu přesvědčivě. Kytaristu Petra Uvíru (Ladě, Heimat) tituloval ředitel Hradeckého slunovratu Vašek Müller  (který měl spolu s Martinem Kubíkem  z nakladatelství Perplex na starost křest nového projektu) na „opavského génia“, ale pravdou je, že Uvíra je natolik osobitý a univerzální hráč, že tomuto označení není příliš vzdálený. Kapela dále stála na precizních výkonech basisty Jiřího Patera a bubeníka kapely Bratři Orffové Petra Odstrčila. Kvalitní výkony odvedli také kytaristé Marek Hoblík a Petr Kunze, stejně tak prokázal své „fingerpickingové“ dovednosti i zpěvák a kytarista Jan Žamboch. Je skutečně obdivuhodné, jak se všichni opavští muzikanti i „přespolní“ s nepostradatelným Uvírou v čele zhostili svých rolí.

Kytarista Petr Uvíra během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

A jak na Abendland reagovali návštěvníci natřískaného klubu Art? „Líbily si zejména písně s Jirkou Bosákem“, svěřuje se dvaačtyřicetiletý návštěvník z Branky u Opavy. „Největší dojem na mne udělala poslední píseň Abendland. Musel jsem rozpustit vlasy a pařit jako na rockovém koncertě“ uzavřel. „Zapůsobilo to na mne severským dojmem, aniž bych se o to někdy zajímal“, svěřil se další fanoušek. „Byla v tom taková surovost zimy. Je to hodně depresivní, osobně jsem ale duševní masochista, takže mi v Abendlandu bylo dobře. Nejvíc na mne zapůsobili Jan Žamboch a Jan Kunze,“ dodal mladík z Kajlovce.

Jan Žamboch během křtu Abendlandu. (Foto: Petra Vavrečková)

Vyberte si, co chcete. Jisté však je, že Abendland je tady. Kdo je odvážný a nebojí se hledat, nutně do jeho světa jednou zabloudí. Až uvidíte zničená pole, hořící lesy a kříže na čele, „nedejte na šeptandu“. „Osudy vpáčené do srdce Abendlandu“ jsou břemenem, které je očistné nést.