William Shakespeare se prošel Komenského sady a potkal tam stovky diváků i postavy ze svých her

Akce přitom začala poněkud nešťastně. Část publika, která přišla v 16 hodin před Knihovnu města Ostravy u mostu Miloše Sýkory v domnění, že celý odpolední a večerní program začíná právě zde, přišla o představení Ateliéru pro děti a mládež Národního divadla moravskoslezského Hamlet není mrtev, protože toto představení začalo ve stejnou dobu na pódiu poblíž Památníku osvobození.

Diváci v Komenského sadech. (Foto: J. Elfmark)

Několik desítek zklamaných diváků tak přišlo o velmi zajímavou autorskou koláž, kterou pod vedením členů činohry Národního divadla moravskoslezského Lucie Končokové a Ivana Dejmala vytvořila a předvedla početná skupina dívek a chlapců. Ti spolu v mnoha hodinách zkoušek v Ateliéru rozebírali Shakespearova Hamleta ze všech možných stran. Otázky, poplatné věku mladých lidí na hranici dospělosti, které v nich toto studium jedné z nejznámějších tragédií probouzelo, se staly základem dvacetiminutové jevištní koláže.

Pro některé byl Hamlet kulturista, pro jiné byl zbrklý člověk, který dělá chyby, pro další měl odvahu se bát, a pro všechny byl hrdina, protože bojoval až do konce. Zazněly i proslavené Shakespearovy slovní hříčky, například „Co by si vaše dcera počala, kdyby počala.“ Nechyběla otázka, kdo staví nejpevnější stavby, s odpovědí „no přece hrobník, jeho stavby – hroby – vydrží staletí“. Slavný monolog „Být, či nebýt“ si účinkující rozdělili mezi sebe a přidali si i vlastní věty, například „Drogy otupují mysl“, nebo „Všechna ta špína, co se tu děje“. A závěr? Hamlet je sice mrtev, ale zároveň mrtev není, protože svět bez Hamletů není možný.

Z vystoupení Ateliéru pro děti a mládež. (Foto: J. Elfmark)

Po krátké přestávce, ve které se protagonisté prvního představení převlékli z bílých košil a černých kalhot do dobových renesančních kostýmů, přišel na řadu referát o nejslavnějších Shakespearových hrách a postavách. Přišel i samotný slovutný autor, aby divákům sdělil, že nejtěžší ze všeho je vždycky vymyslet název hry, to ostatní už je hračka. Káča na koštěti nebo Káča zase zlobí panu Williamovi jako název hry nepřipadaly nejlepší, a tak mu samotné dvě hlavní postavy, Kateřina a Petrucio, musely ve svém dialogu napovědět a bylo z toho Zkrocení zlé ženy. „Když si autor povídá s postavami svých děl, a to dělá každý dobrý dramatik, je to hračka,“ prohlásil v Komenského sadech přítomný William Shakespeare. A opět při tom nemohli chybět Romeo a Julie, Desdemona, znetvořený Richard, toužící po trůnu, čarodějnice z Macbetha i Veselé paničky windsorské.

Z pátečního odpoledne a v Komenského sadech. (Foto: Jaroslav Elfmark)

Následující bod programu připravili a předvedli členové divadelní skupiny ELTO z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Nastudovali v původní anglické verzi hru Richarda Nathana Scots on the Rocks v režii Markéty Bilanové. Jazyková bariéra v tomto případě však sehrála negativní roli, publikum neznalé angličtiny po chvíli přece jen ztrácelo pozornost. I přesto si však potlesk na otevřené scéně vydobylo sympatické pěvecké dívčí trio, jehož písničky, prokládající děj inspirovaný tragédií Macbeth, celek náležitě oživovaly. Ti v publiku, kterým anglický jazyk nebyl cizí, však mohli vychutnat krásu Shakespearova verše i břitkost a vtip jeho dialogů.

Z vystoupení Scots on the Rocks. (Foto: J. Elfmark)

Dvacetiminutový poslechový pořad z nahrávek Shakespearových sonetů z archivu Českého rozhlasu ozvláštněných hudbou Filipa Košťálka pak předcházel velmi očekávanému představení Bílého divadla Mackbeth – Vrata. Legendární ostravské netradiční divadlo nezůstalo své pověsti nic dlužno, a to jak v dobrém, tak ve špatném smyslu slova. Výborná vizuální složka, velmi působivé výtvarné řešení koncentrátu tragédie Macbeth, ve kterém hlavní roli hrála prolévaná krev, by bylo mnohem více působivější, kdyby byla adekvátně zvládnuta i mluvní složka inscenace. Ale i v tomto případě, stejně jako u předešlých bodů programu, se podařilo naplnit slova Martina Hilského, jednoho z největších znalců Shakespearova díla i doby jeho vzniku, který při své přednášce na začátku roku 2016, zahajující celoroční projekt Shakespeare Ostrava 2016, řekl, že každé provedení kterékoliv Shakespearovy hry si vždy najde dotek s realitou v době a místě, kdy je provedeno.

Vystoupení Bílého divadla. (Foto: Jaroslav Elfmark)

A není náhodou, že jedna z nejkrvavějších tragédií, která je zároveň jednou z nejvarovnějších her o boji o moc a vládu, tedy Macbeth, se stala předlohou hned několika bodů programu. „Postavili jsme vrata, aby bylo jasné, že člověk ve svém životě prochází bránou života i bránou smrti, prochází bránou ztráty lidskosti, ale může se i vrátit zpět, když pozná, že je na špatné cestě, všichni žijeme na jednom světě, ale záleží jen na nás, zdali projdeme branou směřující k boji o moc, nebo branou směřující k dobrému životu, a nedá se nic dělat, třeba i k dobré smrti,“ řekl před představením Jan Číhal, principál Bílého divadla.

Následující Sen z moci svatojánské, společný projekt Staré arény a souboru Stará bába, ostravští diváci měli možnost vidět už dříve na Masarykově náměstí, tentokrát ale tuto veselou koláž z nejrůznějších her slavného alžbětince předvedla trojice Petr Pěnkava, herec Těšínského divadla, Petr Sedláček, herec Staré arény, a Viktor Georgiu, student Janáčkovy konzervatoře.

Z vystoupení Sen z moci svatojánské. (Foto: J. Elfmark)

Krátce po setmění pak přišlo několik zlatých hřebů celého programu – videomapping v korunách stromů připravený skupinou inSáček Veritas z katedry multimédií Ostravské univerzity prozářil koruny stromů a připravil atmosféru pro úplný vrchol večera, kterým byly ukázky z baletu Sen noci svatojánské v podání baletního souboru NDM v nádherné čtyřřadé lipové aleji.

Z vystoupení baletního souboru NDM. (Foto: Martin Popelář)

Opět se ukázalo, jak důležitý byl před několika lety boj veřejnosti o zachování tohoto nádherného a ojedinělého stromořadí, které chtělo předchozí vedení radnice městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz pokácet. Jakoby si tu podaly ruce snahy Williama Shakespeara  posilovat v lidech ideály a tvořivý, tvůrčí způsob života v boji s ničivými silami a zlem. Tomuto mementu je ostatně zasvěcen celý shakespearovský ostravský rok 2016, který ještě zdaleka nekončí.

Poslední bod pátečního programu, filmové představení baletu Sen noci svatojánské na hudbu Gorana Bregoviče, sledovalo v pozdních večerních hodinách už jen několik desítek zasvěcenců.

Z akce Shakespeare v parku. (Foto: Martin Popelář)

Dalšími připravenými událostmi připomínajícími čtyřsté výročí úmrtí W. Shakespeara jsou 26. září v 18 hodin v Knihovně města Ostravy komponovaný pořad z hudby anglických skladatelů a Shakespearových sonetů v provedení Elišky Novotné (klavír), Haliny Františákové (housle) a Alfreda Strejčka (slovo), 2. října v 16 hodin v Domě kultury města Ostravy koncert pro děti s názvem Velká říjnová metelice, ve kterém moderátoři Pavla Gajdošíková a Michal Sedláček přivítají komorní soubor Camerata Janáček, a ve dnech 3. až 9. října proběhne opět v městské  knihovně součást celostátního týdne knihoven se Shakespearem.

Detail z akce Shakespeare v parku. (Foto: M. Popelář)

A to zdaleka není vše, 12. října se uskuteční Ostravská literární noc na netradičních místech Ostravy, 13. října v 18 hodin vystoupí Martin Pilař s přednáškou Hledání Shakespearovy výjimečnosti v kavárně Maryčka v provozu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic, kulturní centrum Cooltour Ostrava připravilo pořad Němý Shakespeare s živou hudbou na 18. října v 19 hodin, 20. října v 19 hodin zazní Richard III. Bedřicha Smetany ve Společenském sále Domu kultury města Ostravy, a 21. října na podzimním slavnostním koncertě Shakespeare Gala v Divadle Antonína Dvořáka zazpívají árie z hudebních děl inspirovaných W. Shakespearem mexický tenorista Luis Chappa (Verdiho Otello), Eva Urbanová (Desdemona a Lady Macbeth), a domácí sólisté z opery NDM, kteří předvedou ukázky z dalších oper.

A k tomu je třeba přičíst i připravovanou premiéru nové inscenace dramatu Richard III. v Divadle Petra Bezruče připravovanou na listopad.