EXKLUZIVNĚ: Nově vycházející pop star Ella představuje videoklip, v němž se nebrání lásce

Pojďme se podívat zpět proti proudu času. Co vás přimělo věnovat se zpěvu? Ví se o vás, že jste hrála také na klavír…

Zpívala jsem dřív, než jsem začala mluvit, a vlastně už od malička jsem měla jasný cíl, že chci zpívat a jít na konzervatoř. Na klavír jsem začala hrát od první třídy základní školy a strašně mě to bavilo, dokonce mi moje učitelka doporučovala, abych zkusila konzervatoř, já jsem ale cítila, že mě to táhne trochu jiným směrem. Pamatuji si, že vždy když jsem nevěděla, jak skladba pokračuje dál, tak jsem ji raději dozpívala. Už tenkrát mi paní učitelka řekla: ,,Ty budeš raději zpívat, viď?“  Jezdila jsem i na pár soutěží, ale byla jsem strašná trémistka. Lépe jsem se cítila na jevišti s mikrofonem.

Dále jste vystřídala několik hudebních stylů od jazzu až po rock. Kterému jste zůstala věrná?

Musím se přiznat, že na Konzervatoři J. Ježka, kde jsem studovala, jsem se setkávala s různými skvělými muzikanty, kteří hráli jazz, a zjistila jsem, že mám pro tento styl slabost.  Ráda si poslechnu třeba Norah Jones nebo Ellu Fitzgerald. Jednu dobu jsem také měla jazzovou kapelu, ale teď si ráda tento styl jen zazpívám doma pro radost. Zůstala jsem věrná popové hudbě, protože mi je ten styl asi nejbližší a cítím se, že jsem to já a že tímto druhem hudby můžu nejlépe vyjádřit to, o čem zpívám a co chci sdělit.

Zpěv je u vás propojen s herectvím, kterému se věnujete také na brněnské JAMU. Pomáhá vám herectví na pódiu s kapelou?

Určitě ano. Čerpám ze zkušeností, které jsem pochytila v divadle, a zjistila jsem, že se to všechno propojuje a spousta faktorů je podobných. Člověk totiž musí vydat stoprocentní výkon na úkor toho, jak se zrovna cítí nebo jakou má náladu. A další podobná věc je komunikace jak s diváky, tak s kapelou,  je to pro mě strašně důležité, abychom na jevišti působili jako sehraná parta a aby z nás šla dobrá energie, která se pak přenáší na lidi.  A ta zpětná vazba, ta energie od lidí, když zjistíte, že je to baví, je strašně krásná, protože jedině tak poznáte, že to co děláte, má nějaký smysl.

Pocházíte z Opočna. Jaký vítr vás zavál na Ostravsko k muzikantům, jako jsou kytaristé Adam Malík, Jakub Říčan a další?

Svět je malý a o náhody tu není nouze. (smích) Je to sice zvláštní, ale paradoxně jsem se nejdříve seznámila s Adamem v Opočně, kde hrál s kapelou AC/CZ . Dali jsme se do řeči a proto, že jsme měli podobné názory na hudbu a lidsky jsme si sedli, tak jsme zůstali v kontaktu. Adam si poslechnul mé nahrávky a líbil se mu můj hlas. Tak mě nejprve poprosil, jestli bych nenahrála nějaké vokály k jeho písničkám. Nakonec jsem se sešla i s celou kapelou, se kterou Adam původně hrál svoji vlastní tvorbu, a začali jsme spolupracovat.

Jak dlouho vaše kapela působí a co vám nejvíc dala?

S kapelou působím zatím dva roky, ale posbírala jsem za tu dobu spoustu zkušeností a učím se pořád novým věcem, které mě posunují stále dál. Snažíme se na sobě všichni pracovat  a zdokonalovat se. Kluci jsou opravdu skvělí muzikanti, takže mám velké štěstí… Byli jsme vlastně celá kapela tak trochu hozeni do horké kaše, protože první společný koncert byl při hostování kapele Buty. Byla to pro nás všechny velká pocta a zároveň prestiž a zodpovědnost. To mně dalo určitě moc. Dalším startovním bodem pak bylo to, že jsme předskakovali kapele No Name na jednom z jejich velkých koncertů, a to byl taktéž neskutečný zážitek a zároveň krok, který nás jako kapelu posunul zase o kus dál.

V kapele s vámi hraje na basu Kuba Říčan, kterého ale znám jako výborného kytaristu. Není ho na basu škoda? Nebo je i tak dobrý basák?

Kuba s námi nejprve začínal jako druhý kytarista, ale později jsme změnili koncept a navíc nám bývalý basák odešel studovat do Prahy. Zeptali jsme se, jestli by to nevzal Kuba, a on sám řekl, že je to pro něho výzva. Myslím, že tím pádem dokázal, že je nejen skvělý kytarista, ale také basák, a naopak jsem ráda, že mám v kapele někoho tak všestranného. Zbývající členové kapely, které jsem ještě nezmínila, jsou Matěj Lienert na bicí a Miroslav Bazger na klávesy. Všichni jsou úžasní muzikanti a jsem moc ráda, že s nimi mohu spolupracovat.

Účinkovala jste také v muzikálech. Jak se vám hraje v ostravském nastudování Ježíše?

Muzikál Jesus Christ Superstar byl pro mě odmalička a stále je, jedním z nejlepších muzikálů vůbec a vždy jsem chtěla být jeho součástí. Když jsem pak dostala příležitost v něm účinkovat, splnil se mi tak trochu jeden z mých snů. Takže otázka jak se mi hraje v tomto muzikále je asi předem zodpovězena. To dílo a hudba Andrew Lloyd Webbera je prostě zázrak sám. A myslím, že právě ostravské nastudování je originální tím, že se ho režisér Jiří Nekvasil snažil situovat do dnešní doby, takže tím je ten příběh, alespoň pro mě, ještě silnější. Navíc se sešla skvělá parta talentovaných lidí, takže jsem moc ráda, že jsem součástí tohoto veledíla právě v Ostravě.

Vaše nové písně dostaly vizuální podobu v klipech, které budete postupně zveřejňovat. Kolik jich celkem bude a kdo je vytvořil?

Natočili jsme klipy zatím ke dvěma singlům, které jsou ale každý charakterově odlišné. Oba jsou o mezilidských vztazích. První je takový romantický o lásce dvou lidí s názvem Lásce se nebráním a druhý bude naopak o rozchodu dvou partnerů, ten má název Bye bye ti říkám. Pracovali jsme na tom intenzivně s profesionálním týmem režiséra Tomáše Krejčího. Tak doufáme, že se bude líbit.

Co vlastně chcete svou hudbou sdělit?

Většina mých písní je o partnerských vztazích, a to ať už o těch krásných chvílích nebo naopak o těch bolestivějších. Toto téma je v dnešní době stále častější a diskutabilnější, protože lidé ve vztazích neumí být svobodní a šťastní, mimo jiné také spousta textů je čerpaná z mých osobních zkušeností a pocitů, které jsem měla ve svých vztazích. Skladby jsou ze života každého obyčejného člověka. Chtěla bych svou hudbou sdílet radost mezi lidmi, aby si v té hudbě našel každý to, co potřebuje a cítí.

Předpokládám, že klipy jsou předzvěstí budoucího alba? Kdy se na něj mohou vaši fanoušci asi těšit?

Ano, předpokládáte správně. Na začátku října by mělo vyjít naše debutové album s názvem V plánu. Moc se na něj všichni těšíme a doufáme, že potěšíme i naše posluchače.