Ostravák Ilja Racek mladší, nová naděje Slezského divadla, si brousí zuby na Rusalku

Pane řediteli, nastoupil jste do Slezského divadla v Opavě do složité role. Podařilo se vám situaci v divadle konsolidovat?

Na takové tvrzení je ještě brzy. Myslím si sice, možná neskromně, že s lidmi v divadle vycházím dobře, ale objektivně je tady pár věcí, které bude třeba dořešit. Shodou okolností jsou obě vedoucí souborů vedením pouze pověřeny. Měli bychom se zamyslet i nad funkcí šéfdirigenta, který by s orchestrem pracoval systematicky, a k úplnému týmu opery patří i dramaturg. Nemám ale vůbec pocit, že bych vstupoval na pole neorané. Jen je třeba všechny složky soustředit k jednomu cíli.

Kdy uvidí diváci Slezského divadla pod názvem inscenace také podpis Ilja Racek ml.?

Paní šéfová opery mi nabídla režii Rusalky – v současné době počítám s dirigentem Markem Šedivým, scénografkou Danou Hávovou a choreografem Igorem Vejsadou. Doufám, že tato česká klasika bude alespoň tak úspěšná, jako moje režie Prodané nevěsty v Ostravě, která se hraje už 19 let a která má více než 100 repríz. Podstatným důvodem, proč jsem tuto nabídku přijal, je taky skutečnost, že tímto způsobem nejlépe poznáte chod divadla zevnitř. Je rozdíl sedět v kanceláři, nebo dělat s konkrétními profesemi na jevišti.

Program nadcházející sezóny, která nese název Sezóna nových nadějí, obsahuje i další tituly. Zejména Verdiho Atilla může být pozoruhodný počin. Proč padla volba na skladatelovu méně známou operu?

Attila je v Opavě nikoliv novinkou – byl uveden před 25 lety v době, kdy ještě nebyl tak „populární“. Naše opera má samozřejmě ambici uvádět i tituly méně známé, ale kvalitní. Jsem přesvědčen, že tohle je ten případ a upřímně se těším na výsledek.

Zajímavá bude také činohra Řeči Neila Simona. Děj přímo svádí k interakci mladší publikum…

Tento titul je cílen bez jakéhokoliv škatulkování na široké publikum, které má v oblibě konverzační komedie. Simon je samozřejmě světovým mistrem tohoto oboru. Pokud jde o mladé publikum, respektive vytváření jeho vztahu k divadlu, máme nakročeno ke spolupráci se Slezskou univerzitou – katedrou kulturní dramaturgie.

Na prkna Slezského divadla se v nadcházející sezóně vrací osvědčený Straussův Cikánský baron. Myslíte si, že tohle je cesta, jak udržet stávající posluchače? Neměla by být opavská opereta programově pružnější?

S pohledem na současný i minulý repertoár soudím, že v tomto žánru jsme vyzkoušeli už leccos. Samozřejmě do velkých muzikálových titulů se nepouštíme, na to opravdu nemáme na rozdíl od Ostravy ani obsazení, ani finance. Nicméně myslím, že v budoucnu bychom i v tomto žánru mohli být vynalézavější.

V uplynulé sezóně bylo Slezské divadlo kritikou chváleno za činoherní premiéry Rodinná oslava (režie Roman Groszmann) a Gazdina roba (režie Janka Ryšánek Schmiedtová). Na jaké novinky se můžou diváci těšit v aktuální sezóně?

Vedle zmíněných Řečí to bude zkraje nové sezony Beaumarchaisova Figarova svatba v pojetí mladého režiséra J. Ondry. V listopadu se poprvé na opavská prkna dostane oceňovaný český dramatik Petr Zelenka s titulem Příběhy obyčejného šílenství. Po Vánocích se utkáme s Bratry Karamazovými. To budou především herecké příležitosti. A na závěr sezony Večeře, zajímavý titul anglické autorky Moiry Buffiniové. Pracovní podtitul: „Tragikomedie ostrá jako nůž šéfkuchařky.“

Bohužel nestejnou míru nadšení sdíleli někteří recenzenti v případě operních premiér…

Jsem v Opavě poměrně krátce, abych mohl vynášet ultimativní soudy. Ani jsem nestačil zhlédnout celý repertoár opery. Obecně ale tvorba sólistického souboru opery je složitá věc na delší období – zvláště když dnes velká část repertoáru je z nutných důvodů postavena na hostech.

Operní režie obstará v této sezóně opět zejména Jana Andělová-Pletichová, dirigentem bude Petr Šumník. Dostanou se ke slovu také nějací hosté?

Jiné osobnosti, třeba v režii, už šanci dostaly, například L. Cukr, D. Beneš, D. Dinková a další. Nicméně na tuzemské operní scéně se objevují stále nová jména a jistě se jim nebudeme vyhýbat. Pokud jde o dirigenty, od nové sezóny nastoupí mladý a nadějný Marek Šedivý.

Divadlo se také zviditelní nastudováním muzikálu Noc na Karlštejně. Lze předpokládat, že se v něm opět objeví i ostravští sólisté?

S ostravskými zpěváky spolupracujeme přirozeně už řadu let a bude tomu tak i nadále. Je to oboustranně prospěšné.

Připadá mi, že v této sezóně bude méně operních premiér, počítám správně?

Není tomu tak – dlouhodobě pracujeme v klasickém předplatném s modelem pěti premiér operního souboru a stejného počtu premiér činohry. Pouze v loňské sezoně jsme měli o jednu premiéru méně – a to proto, že na muzikálovém titulu Limonádový Joe spojily sílu oba soubory společně. Pátou premiérou operního souboru bude Noc na Karlštějně.

Na které představení se vy osobně nejvíce těšíte?

Na Rusalku. Jak jsem řekl, bude to pro mne návrat k divadelní režii po letech práce administrativní, nikoliv tvůrčí. Tedy jakýsi návrat domů…

A která inscenace podle vás bude pro Opavu největším oříškem?

Bratři Karamazovi, ale zároveň to může být excelentní příležitost pro herce.