Kovbojka Cesta do Ameriky začíná v Trojhalí a končí soubojem v korytě řeky Ostravice
12.8.2016 22:21 Martin Jiroušek Divadlo Recenze
Jedno z nejhravějších ostravských divadel oldscoolového jména Stará aréna vypustilo do světa netradiční plenérové představení Cesta do Ameriky. Najdete v něm strhující souboj kovbojů v dravém proudu Ostravice, kde herci neznají překážky a volně inspirováni Lesní pannou od Josefa Kajetána Tyla vyrážejí do víru postmoderny. Karolina se otřásá výstřely i sžíravými hláškami. Osedlali je režiséři Anna Klimešová a Pavel Gejguš, popohnali ostruhami sociálního westernu a připravili vskutku epickou podívanou. Páteční premiéra se odehrála za denního světla v areálu Trojhalí a v jeho bezprostředním pompézně dramatickém okolí.
Závěrečná scéna pod železničním mostem v korytě řeky Ostravice.
Foto: Aleš Honus
Okolí Trojhalí nabízí velmi křiklavé kontrasty. Vedle sebe tady bezprostředně koexistuje obchodní dům, který se stal pro mnohé symbolem konzumní společnosti, a vyprahlá pustina s nejdivočejší buší. Co může zdejší bizarní propojení demaskovat lépe než právě příběh z Divokého západu s esoterickými prvky zasazený jen zdánlivě anachronicky do poloviny 19. století?
Cesta do Ameriky má několik úrovní a minimálně dvě nosné příběhové linie. Na začátku je sen místního šamana Eldorada (David Hruboš). Kolem něj poskakují Indiáni, prohánějí se cyklisté s indiánskými péry a čelenkami. Jeden kruh, jedno kolo v rukou šamana s nejvýraznějším kostýmem celé inscenace, se stává symbolem, který ostravský western provází jako leitmotiv. Nejen šaman, ale posléze také Indián s kolem v ruce jako posvátným totemem je důležitou postavou v řadě výjevů.
Kudrnatý dlouhán Beny Goodman (Šimon Pliska) se na scéně objevuje až po drahné chvíli. Jeho stádem krav, které se vine celým příběhem jako červená nit, jsou všichni přítomní diváci. On, Beny Goodman, je ten, kdo tady poroučí, nejprve však přítomné naučí základním povelům. Publiku dává základní pokyny, kdy se rozprchnout anebo srotit. A diváci, to jsou ovečky, které radostně cupitají.
Obecenstvo je vypoklonkováno ven a někteří herci jej skutečně popohánějí. Atmosféru navozuje živá hudba, šestičlenná kapela hrající skladby Jakuba Nováka.
Hraje se asi na sedmi hlavních místech, pouť začíná od nástupního stanoviště na pomyslném peronu nádražní haly. Tady je asi nejdelší pasáž z celé Cesty do Ameriky, aby došlo k odhalení většiny klíčových charakterů, ústřední dvojice mladých naivních lidí dychtících po dobrodružství (honák Benny a uprchlice Mary Lou), reportéra, padouchů. Skvělou tečku za tímto vytváří postava úředníka, kterou skvěle ztělesnil Robin Ferro, kulhající o berli.
Pak už to jde ráz na ráz. Před halou pod svahem, nahoře na svahu, na pláni s misionářem prodávajícím boží slzy, scéna v údolí, kde dojde k přepadení bandity, a finále pod železničním mostem.
Hlavní postavou je sice Beny Goodman, honák krav, sympaťák á la Limonádový Joe (Šimon Pliska), ale dotahují jej i jiní spoluhráči: Pierre Bodmere, novinář se spoustou otázek (Denis Šafařík), Topinambu – Rudý oblak, náčelník kmene Vypuštěných duší (Petr Sedláček) a také Cole a Connie Douglasovi v přemrštěném ryze parodickém podání Báry Kocmánkové a Petra Pěnkavy.
Diváci mají možnost okusit skutečnou limonádu, kterou oba hojně distribuují v kočárku maskovaném jako maketa krávy. Nelze opomenout ústřední femme fatale Mary Lou – oscilující mezi naivkou i holkou od rány, ztracenou dceru misionářů (Andrea Berecková).
Arcipadouch Don Dalton (Jan Lefner) touží po ovládnutí trhu s hamburgery a kolem sebe má pestrou suitu zlosynů jako je Bat Masterson (Jiří Krupica) a Black Jack (Jan Chudý). Oheň mezi bělošským zlem vytváří jednooká „bad girl“ s vystřeleným okem (Zuzana Kantorová).
Cesta do Ameriky těží především z kouzla v plenéru, z toho, co je momentálně ve výhledu, jaké siluety se tyčí na obzoru a kdo všechno se skrývá mezi křovím. Postupně příběh graduje i ve své přírodní výpravě a vrcholem je famózně podaná scéna souboje pod mostem v rozbouřených vodách Ostravice, pod ocelovým kolosem železničního přejezdu.
Tady je ideální prostředí v duchu slavné americké povídky Případ na mostě přes Soví řeku, klidně by se tu mohly vynořit mátohy mrtvol z Karnevalu duší. Pod industriálními rameny pokrytými škraloupy rzi tvůrčí tým Staré arény inscenuje nejdelší záběr celého kusu – dechberoucí souboj, ale především následné „věčné“ odplouvání umírajícího Bennyho Goodmana v červené kánoi směrem k loděnici.
Ten záběr na dalekém obzoru snad ani nekončí. Trvá ještě dlouho po diváckém potlesku a odkazuje k tomu, jak silně je v duších mladých tvůrců zakořeněn odkaz nezávislé americké kultury. Před pár lety by se na Ostravici mohl odehrávat eastern, dnes je to kult „vypuštěných duší“, téma vlastní všem. Pokud máte možnost, nenechte si představení ujít.
Reprízy představení Cesta do Ameriky se konají 14., 17., 23. a 25. srpna 2016 od 17 hodin, začíná se vždy v Trojhalí na Karolině. Derniéra se uskuteční 27. srpna 2016.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.