Colours 2016 počtvrté: Festival bavil, ale hlavně na menších scénách. Bylo třeba hledat

Sympatický projekt ostravského zpěváka EzyWay odstartoval program posledního festivalového dne na Agrofert Fresh Stage. Ezy i přes hlasovou indispozici zazpíval velmi dobře, jeho komunikace s publikem byla báječná a také kapela, která tohoto pozitivně naladěného chlapíka obklopila, hrála své soulově popové písně s dechovou sekcí přesvědčivě. Ve stejný čas na Drive Stage potěšili hendrixovsky laděnými riffy The Atavists.

Kapela Ghost Of You během vystoupení. (Foto: Aleš Honus)

Originální a energické bylo vystoupení Ghost of You na Radegast Stage. Výborně sehraná čtveřice imponuje zajímavou hudbou, která se vyznačuje snadno zapamatovatelnými melodiemi a rafinovaným zvukem plným psychedelie, minimalistických postupů a perfektně vystavěných gradací. Jedna z nejlepších kapel dne.

Ze zahraničních kapel si získal pozornost a srdce mnohých diváků afro reggae zpěvák Rocky Dawuni, jehož set byl nabušený energií a vynikajícím zpěvem. Ještě před ním se na hlavní scéně představila držitelka dvou Andělů Barbora Poláková. Když jsem poslouchal poměrně nevýrazný zpěv tohoto talentu tolik ceněného akademiky, snažil jsem se marně najít nějaké opodstatnění. Jenže při refrénech typu „Kdo je tady víc než my“ či „A nebo ne, anebo jo, anebo ne ne ne, anebo jo jo jo“ jsem ho prostě nenašel. Nafouknutá bublina, jejíž muzika a texty jsou rozmazleně ostudné a klišovité. Kde nechala Akademie populární hudby soudnost?

Zařazení Báry Polákové do programu bylo sporné. (Foto: Aleš Honus)

Stejně tak nelze vnímat příliš pozitivně vystoupení zahraničních 2Cellos, kteří jsou instrumentálně na úrovni, ale nedokážou napsat vlastní kvalitní píseň, když svůj koncert slátají z coverů od AC/DC přes Prodigy až po Michaela Jacksona. To ve světě opravdu není dostatek vynikající autorské muziky, že se musí na hlavní stage sledovat podobné výkony?

Chorvatská dvojice 2Cellos během vystoupení. (Foto: Aleš Honus)

Nápravu zjednali vynikající Blick Bassy a současně i Zohar Fresco, kteří byli pro řadu lidí nejlepším vystoupením dne. Instrumentálně neskutečně podaná muzika. Výborní byli také Songhoy Blues, jejichž energií nabitý koncert byl přesvědčivý. Stejně tak zaujal nenačechraně upřímný Lazer Viking na Fool Moon Stage.

Malijská kapela Songhoy Blues. (Foto: Aleš Honus)

Passenger na hlavním pódiu bavil pouze chvíli. Stereotypně utvářená muzika, kytarová hra i zpěv tentokrát nepotvrdila, že by zpěvák dokázal zaujmout po celý koncert podobně jako při notorické známé písni Let Her Go. To The Vaccines na Arcelor Mittal Stage bavili svou beatlesovou hitovostí a šarmem mnohonásobně víc, stejně jako kapela The Unthanks, která svým nepopsatelně křehkým folkem doslova ohromila publikum v Gongu. Další koncert, který byl pro mnohé největším zážitkem celého festivalu.

Publikum festivalu Colours of Ostrava. (Foto: Aleš Honus)

Závěr festivalu pak patřil legendě taneční scény, dvojici Underworld, která sice má největší slávu už dávno za sebou, ovšem její set byl nad očekávání dobrý a přestože tento typ taneční hudby nepatří mezi hlavní proudy, kterým se Colours věnuje, byla plocha před hlavní stage velmi slušně zaplněna. Zatím nejroztančenější závěr festivalu v jeho patnáctileté historii.

Z vystoupení Underworld na Colours. (Foto: Aleš Honus)

Poslední festivalový den provázelo konečně vymodlené počasí. Výběr interpretů, kteří měli rozsvítit také účastníky festivalů, byl ale tak nějak zvláštní. Ukázalo se, že zařadit některé účinkující na menší pódia není úplně šťastné řešení. Nelze spoléhat jen na reference nepochopitelných rozhodnutí akademiků, kteří z takových umělců jako je Bára Poláková udělali naprosto neopodstatněnou hvězdu. Stejně tak nelze akceptovat rozhodnutí pouštět na hlavní scénu coverové, byť úspěšné kapely.

Přesto všechno je ale pořád na Colours of Ostrava co nacházet, kvalitní hudba zde existuje. Její výskyt je však vzácnější a je situován spíše na menší scény. Chtělo by ale toho hudebního šafránu pro příště nalézt trochu víc!