Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Bůhví, odkud jsme přišli, přemítá v Ostravě sochař Kurt Gebauer nad neochotou přijímat běžence

Bůhví, odkud jsme přišli, přemítá v Ostravě sochař Kurt Gebauer nad neochotou přijímat běžence

15.7.2016 00:00 Obraz & Slovo

Jeden z nejlepších žijících českých sochařů Kurt Gebauer připomněl v Ostravě, že Slované nebyli na Moravě vždycky doma. „Bůhví, odkud jsme přišli,“ odkázal na historické stěhování národů ze 4. až 7. století našeho letopočtu. A to v souvislosti s nechutí našinců podílet se na pomoci běžencům. Gebauerova instalace na dané téma je k vidění od čtvrtka v Galerii Lauby v podloubí Ostravského muzea.

Zvětšit obrázek

Kurt Gebauer před instalací v Galerii Lauby.
Foto: Ivan Mottýl

Náhodní chodci, kteří nyní projdou jediným historickým podloubím v centru Ostravy, budou možná instalaci Kurta Gebauera považovat za dávnou součást renesanční Staré radnice. Mříž ohraničující závěrečné klenební pole loubí totiž působí jako vchod do kaple, no a plátno napjaté uvnitř může při letmém pohledu vzbudit dojem sakrální fresky.

Chodec je tvor těkavý a nepozorný. V kapli si letmo všimne loďky a natažených rukou, což si může spojit s nějakým křesťanským podobenstvím. Aktivní věřící možná podvědomě napadne i něco konkrétního, třeba ohromná biblická bouře na Galilejském jezeře, kterou Ježíš dokázal utišit a všechny osádky ohrožených lodí se šťastně dostaly na břeh.

Gebauerova instalace v Galerii Lauby.

Gebauerova instalace v Galerii Lauby. (Foto: Ivan Mottýl)

Nesoustředěný chodec tedy pokračuje dále přes podloubí za svými ostravskými starostmi. Nezaznamenal nic, co by ho rozrušilo, vše bylo na správném místě.

Síla Gebauerovy instalace je v nenápadnosti, která se ale při bližším zkoumání promění v naléhavost. Kdo se při všedním spěchu u mříží přece zastaví, dostane mnohem naléhavější zprávu, než jakou je ta biblická o bouři na Galilejském jezeře. Tahle bouře se děje právě nyní, a dle všeho bez Ježíše, neboť ve Středozemním moři se potápí jedna bárka s migranty za druhou. Vždyť nejnovější zpráva říká, že od začátku roku do 1. července se v tomhle moři utopilo zhruba 2900 běženců. Skoro tři tisíce zoufalců na „útěku do ráje“.

Umělec svoje dílo nazval Vyhnání z ráje III a výklad nechává na divákovi. Jednoduše stáhnul z internetu jednu z mnoha fotografií, která dokumentuje běžence na útěku, jež právě vystupují z loďky, které se zřejmě podařilo dostat na území Evropské unie. Přežili tedy velmi nejistou plavbu, není ale jasné, zda v Evropě najdou ráj. Ráj spíš opustili, neboť symbolem ráje je hlavně domov a rodina, jenže tento ráj změnily války a hlad v dočasné peklo. Kunsthistorička Hana Vorlová se proto tváří v tvář instalaci zeptala: „Jak je to s RÁJEM? Kde je RÁJ? Byli jsme z něj vyhnáni nebo se za ním ženeme? A byl to opravdu RÁJ, odkud nás vyhnali? A je hledání NOVÉHO RÁJE dobrou volbou nebo marnou snahou? Existuje RÁJ vůbec?“

Kurt Gebauer v Ostravě navazuje na obdobné instalace, které právě vystavuje na více místech v republice. Vyhnání z ráje II je třeba umístěno na zámku Dobrohoř u Starého Města pod Landštejnem. Proslulý sochař, jenž za pár týdnů oslaví pětasedmdesátku, má bytostnou potřebu vyjadřovat se k české (i moravské a slezské) povaze. A nahlas přemítá: „Sobecké xenofobní blbnutí v české kotlině kolem uprchlíků, kteří se nám asi důvodně vyhýbají, mě nadzvedává. Naši předkové sem také odněkud uprchli a moji přátelé prchali odsud před invazí sovětské normalizace po roce 1968. Jak by to asi dopadlo, kdyby se všichni chovali jako my nyní?“

V Galeri Lauby už se obdobným tématem zaobíral Jiří Surůvka, který ale diváky nešetřil a rovnou z nich udělal oběti či aktivní účastníky teroru, který se děje v Islámském státě. Surůvka nás zavlekl na bojiště a prakticky ukázal, jak se ráj mění v peklo. Gebauer vsadil především na naše svědomí, jímž chce trochu zatřást. Nikoliv ale šokem, spíše jen tak mimoděk, v přítmí podloubí. A podle prvních ohlasů ostravských chodců, se mu to podařilo.

*

Kurt Gebauer: Vyhnání z ráje III. Galerie Lauby (v podloubí Ostravského muzea). Otevřeno do 28. srpna 2016, a to 24 hodin denně.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.