Ředitelka Festivalu v ulicích: Těší mne, když nikdo nikam nespěchá a všichni si hrají

Festival svým způsobem zažívá restart, poprvé se objeví samostatně mimo Colours of Ostrava. Jak se to promítá ve výběru zahraničních interpretů? Byli jste svázání více než jindy, anebo jste měli naopak volnější ruku?

Přímá návaznost Festivalu v ulicích na Colours měla samozřejmě své nesporné výhody. Zjednodušovalo to jak samotný výběr interpretů, tak i samotnou logistickou a ekonomickou stránku celé produkce. O svázanosti bych v tomto případě opravdu nemluvila, jelikož Colours je studnicí inspirace, žánrové pestrosti a kvality. Takže se skoro dá říct, že nelze sáhnout vedle. A právě proto je letošní ročník, co se týká výběru zahraničních interpretů, velkou výzvou. Celý rok jsme usilovně hledali zajímavé a neotřelé zahraniční interprety a věříme, že návštěvníkům přivážíme přinejmenším stejně kvalitní a zajímavé „perly“ jako v předešlých letech. A je to logické, protože tým Colours a Festivalu v ulicích se prolíná – jediný rozdíl je, že je to dražší. Návštěvníci uvidí a uslyší interprety z USA, Polska, Alžírska, Koreje, Španělska a Francie. Už tento samotný výčet zemí snad napovídá o pestrosti připravených hudebních a divadelních ochutnávek a zážitků. Neodpustím si zmínit, že jedním ze zahraničních umělců je u nás dobře známý  Astronautalis, jehož koncert na Festivalu v ulicích bude vycházet především z alba Cut The Body Loose.

Jak je to s domácí scénou, je z čeho vybírat, anebo jste odkázáni na prověřené stálice? Jaroslav Uhlíř, který bude jednou z hlavních hvězd, takovou stálicí letních festivalu bezpochyby je.

Jaroslav Uhlíř byl jasnou volbou, nehledě na to, jak moc letních festivalů se chystá projet či ne. Věřím, že on i jeho tvorba je pojítkem nejen mezi generacemi, ale i mezi žánrově vyhraněnějšími skupinami. Mnoho z nás si přeci někdy pobrukovalo Holubí dům, Severní vítr nebo jsme z plna hrdla křičeli, že Není nutno, není nutno, ať už u táboráku, na svatbě či na diskotéce… Co se týká domácí scény všeobecně, určitě nejsme odkázáni jen na prověřené stálice. Program je sestaven tak, aby si téměř každý návštěvník mohl najít něco jemu blízkého, a to ať známého více či méně. V programu najdete alternativnější projekty jako Dalekko, Kalle či Manon Meurt, klasický dixík Stanley’s Dixie Street Band, písničkáře jako Voxel či bubenickou formaci Jumping Drums. Tímto samozřejmě výčet nabízených hudebních žánrů nekončí. Na Festivalu v ulicích se setkávají profesionálové s amatéry, folk a country s elektronickou hudbou a rockem. Myslím, že je to místo, kde se můžeme nejen všichni bavit, ale také se učit vzájemné toleranci.

Máte velmi zajímavou novinku – soutěž všech soutěží, tedy Jump Into Colours.  Jak je podle vás silná a v čem tkví její kouzlo?

Základním kritériem tohoto projektu je, že v soutěži Jump Into Colours se utkají vítězové soutěží, kde je nutno živě vystoupit na pódiu a setkat se s publikem. V dnešní době je totiž hodně internetových a jiných hudebních soutěží, kde stačí poslat audio či video nahrávku. O poznání méně je soutěží, kde je potřeba živě vystoupit, a my jsme oslovili právě tyto soutěže. Všichni výherci šesti vybraných soutěží museli projít základními koly, semifinále a finále daných soutěží, takže byli prověřováni přímo „v akci“. Konečný výběr, to znamená výherci soutěží, je žánrově velmi pestrý a osobně se opravdu těším, co všechno uslyšíme. No, a to, že výherce Jump into Colours opravdu „skočí“ přímo na Colours? To je myslím velká výzva i inspirace.

Festival v ulicích myslí hodně na pouliční umělce, obzvláště na divadelní scénu. Ve světě jich je určitě přehršel, v čem bude ale jedinečná ta parta, která se objeví v Ostravě?

Ano, pouličních umělců a divadel je určitě ve světě mnoho. Osobně jsem zatím to nejlepší v rámci Evropy viděla ve Francii nebo Španělsku. Tak nějak zvláštně jim to prostě jde – je to zábavné, hravé, přirozené, tajemné a zároveň umělecky velmi hodnotné. My jsme letos na festival přivezli projekt Birdman And His Chimera Orchestra právě z Francie a obrovské loutky draků ze Španělska. Oba projekty jsou výjimečné a věřím, že nám v ulicích Ostravy vykouzlí pohádkovou atmosféru.

Jak to bude s festivalovým průvodem? Znáte už jeho trasu a jaké masky budou průvodu dominovat?

Trasa povede opět z Masarykova náměstí, odkud se  po ulici 28. října projdeme směrem k ulici Vojanova a kolem Divadla loutek průvod dorazí až před hlavní pódium na Černé louce. Tematicky je průvod tak trochu věnován letošním zásadním výročím, to znamená Williamu Shakespearovi a Karlu IV. To, jak se mohou či nemohou tyto dvě významné osobnosti setkat na festivalovém průvodu, zjistíte, když přijdete. Průvod vychází z Masarykova náměstí v sobotu 9. července ve 13 hodin a samozřejmou součástí budou hudba, rytmy bubnů, loutky a mnohá další překvapení.

Program pro děti byl pro Festival v ulicích vždy velmi lákavý, v čem je překvapíte letos?

Velmi často a rádi říkáme, že Festival v ulicích vítá celé rodiny s dětmi, a to samozřejmě znamená, že na děti opravdu myslíme, a máme připraveny workshopy, hry, soutěže, sportovní aktivity a tak dále. Pokud mám být trochu konkrétnější, tak z výtvarných workshopů mohu zmínit navlékání barvených těstovin, výrobu papírových květů na vodě, vytváření obrázků razítkem nebo výrobu barevných náramků. Nejen děti se mohou seznámit se stolními hrami, kde se za asistence mohou naučit lecjakou hru hrát. Popularizátoři vědy budou představovat hlavolamy a různé vědecké pokusy, budeme číst, poslouchat audio nahrávky dětských knih, skákat panáka či přes švihadlo, jezdit na kánoích a tak dále a tak dále. Je toho opravdu hodně a nelze všechny aktivity jednoduše a hlavně krátce představit. Vše se ale snažíme alespoň přiblížit na našich webových stránkách. Letos se děti samy aktivně účastní tvorby festivalového programu, a to účastí v projektu „Galerie v ulicích očima dětí“. Vyhlásili jsme výtvarnou soutěž na téma MOSTY a děti ze školek, základních a základních uměleckých škol nám posílají své výtvory. Je úžasné sledovat, jak jsou děti kreativní a téma si uchopí po svém. Na ulici 28. října vznikne ze zaslaných děl improvizovaná pouliční galerie a návštěvníci si budou moci díla nejen prohlédnout, ale i hlasovat. První až třetí místo bude oceněno finanční odměnou.

Jak a proč vás napadlo spojit v programové nabídce obě ostravské univerzity a čím bude jejich program atraktivní?

Jak VŠB-TU, tak Ostravská univerzita jsou přirozenou součástí města a jeho kulturního dění. O tom, že škola nemusí být jen „nuda“, ale že se tam děje mnoho zajímavého, nás přesvědčí právě pestrý, zajímavý a hlavně živý program obou univerzit. Uvidíme, že úsloví „věda hrou“ může fungovat a věda se může stát nejen zábavnou, ale dokonce přitažlivou. Toto je doména VŠB-TU a programu na Zahradní ulici. Stejně tak nám Ostravská univerzita ukáže, že aktivní pohyb nemusí být „úmorným trápením“, ale třeba velmi příjemným a našemu tělu prospěšným adrenalinovým zážitkem.

Co ještě mimo uvedené souvislosti považujete pro festival jako zásadní a neopomenutelné?

Jako zásadní a neopomenutelné považuji hlavně to, že se lidé sejdou, tráví spolu čas, rodiče mají čas na své děti, nikdo nikam nespěchá a všichni si hrají. Pro ty, kdo se nebojí hrát si a soutěžit, máme připraveno spoustu cen.  Abychom návštěvníkům trochu pomohli projít festival a najít vše, co je pro ně připraveno, přichystali jsme pro ně soutěž.  Na pěti vybraných stanovištích doprovodného programu budou moci získat nálepku. Kdo nasbírá alespoň čtyři z pěti možných nálepek, může se v infopointu na Černé louce zaregistrovat do soutěže o vstupy na festivaly Colours of Ostrava, Czech Music Crossroads či Ladná Čeladná, na mezinárodní diskusní fórum Meltingpot nebo do Ostravského muzea a Divadla loutek. Slosování proběhne v sobotu 9. července na scéně ArcelorMittal na Černé louce.

Kam se poděla kostelní scéna?

Kostelní scéna je tak trochu mystická. V průběhu historie obou festivalů vzniká a zase zaniká, vždy je dílem „náhody“, nebo chcete-li reakcí na podnět v podobě interpreta, který ji prostě „potřebuje“. Letos kostelní scéna není součástí programu festivalu, a zda zase někdy bude, to v této chvíli nikdo neví. Až zase „zavolá“, tak uvidíme.

Jak je možné, že je to všechno zadarmo? Nemělo by se přeci aspoň na hudební program vybírat vstupné?

No, je to vlastně tak trochu zázrak, a to v podobě partnerů či dotací. Nicméně, vše se vyvíjí a roste, což znamená i potřebu stále vyšších financí. Možnost nutnosti budoucího zpoplatnění tedy není vyloučena.

Je léto, ale zároveň vládne někdy nevyzpytatelné počasí. Možná máte na obloze anděla strážného, nicméně jste i tak připraveni na mokrou variantu?

Věříme v boží přízeň a ve spoustu strážných andělů, ale to nemusí vždy znamenat nebe bez mráčku. Mokrá varianta? No přeci gumáky, pláštěnka a kopec dobré nálady a úsměvů.