Můj vztah k Beethovenovi je složitý, říká Tomáš Vrána, čerstvý laureát soutěže Beethovenův Hradec

Co říkáte na své umístění? Považujete druhou cenu za úspěch?

Jsem spokojený, jelikož jsem se probojoval až do finále. Program byl velice náročný v prvním, ale hlavně ve druhém kole. Ve třetím kole následoval celý koncert, takže jsem moc rád.

Jak hodnotíte rozhodnutí poroty udělit dvě první a dvě druhé ceny?

Konkurence byla velká, ale jsem rád, že to rozdělili takhle. Nejsem příznivcem toho, že každý dostane něco, ale myslím si, že v tomto případě to porota rozdělila dobře. Lépe to udělat nešlo.

Na koncertě vítězů jste zahrál Sonátu C dur, op. 53 Valdštejnskou Ludwiga van Beethovena. Je to vaše oblíbená skladba?

Ta byla trochu „obligatory“ (smích). K Beethovenovi mám vztah velice složitý. Není to jednoduché a vždycky s tím bojuji. Mám lepší vztah k jiným autorům, ale třeba se to časem změní. V tomto ohledu to pro mě bylo velice obtížné, hrát koncert a sonátu. Zbývající program obsahoval velmi obtížnou Lisztovu etudu, pak jsem hrál Ravelovu skladbu z   klavírního triptychu Kašpar noci. To je moje láska, to bylo spíše za odměnu (smích).

Kolika soutěží jste se dosud zúčastnil? Máte je spočítané?

Přiznám se, že ne, ale na Beethovenově Hradci jsem již podruhé. Minule mě paní profesorka poslala tak jako spíše na zkoušku. Tehdy jsem byl ještě malý, vůbec nejmladší ze všech, a povedlo se mi probojovat se do druhého kola. Do třetího už mě nepustili. Bylo to pro mě tehdy nějak živější, tento rok mě překvapilo, jak málo lidí se dostavilo i třeba na to finále. Možná se o tom méně vědělo, těžko říct. Doufám, že to vydrží i nadále, protože s tím organizátoři mají asi hodně starostí a problémů a do budoucna nebude asi vůbec jednoduché to udržet.

Jak moc si vážíte vašeho umístění na soutěži Beethovenův Hradec?

Určitě to je jedna z těch větších soutěží, ale možná mám pár vystoupení, kterých si cením víc. Tady jde spíše o zkušenost z ukázněnosti, program byl ryze klasicistní a romantický, než jak je tomu jinde.

Máte v plánu v soutěžích pokračovat?

Těžko říct. Teď si dám určitě trochu pauzu. Spíš bych se chtěl zaměřit na nějaké sólové koncerty. Příští rok vystoupím opět s Janáčkovou filharmonií, zahrajeme Bartókův třetí klavírní koncert. Jsem moc rád, že pořád ještě pořádají takovéto koncerty a uvidíme, jak to půjde dál. Třeba se mi podaří prolomit i vztah k Beethovenovi!

Teď vás čeká relax?

Určitě, odpočinek je nutný, byl to docela těžký rok. Docela už toho mám dost (smích).

54. ročník Beethovenova Hradce letos navštívilo 17 soutěžících z České republiky, Číny, Francie, Chorvatska, Japonska, Jižní Koreje, Kypru, Slovenska a Slovinska. Velkým úspěchem českých soutěžících jsou dvě druhá místa, která obdrželi Tomáš Vrána a Karel Vrtiška z Prahy. Jako nejlepší ohodnotila odborná porota výkony patnáctiletého slovenského pianisty Martina Chudady a Japonky Saori Toyami, kteří získali za své interpretační umění první ceny.