Festival Cirkulum na tři dny povýšil Porubu na hlavní město akrobatického umění
12.6.2016 16:36 Martin Jiroušek Atd. Report
Tisícihlavý dav sleduje s nadšením, jak proti noční obloze balancuje provazochodec, jenž vzápětí padá do hlubin Alšova náměstí, ale hned se vyšvihne zpátky. Je to součástí akce, na festivalu Cirkulum by artista s pouhou chůzí na laně snad ani neuspěl. První ročník festivalu nového cirkusu, tedy moderně pojatého cirkusu bez zvířat, sklidil nadšené ovace a počet návštěvníků se za všechny tři dny pohybuje hodně nad číslem deset tisíc.
Circus unARTiq. na prvním ročníku festivalu Cirkulum.
Foto: Jiří Kohoutek
Prostornou Hlavní třídou v Ostravě-Porubě od pátku do neděle proudily davy lidí a pro mnohé se bývalá „Leninka“ stala opět fenomenálním místem pouličního umění. Přišly davy dětí i dospěláků, zkrátka celé rodiny, aby sledovaly jedinečné akrobatické kousky. Podle pamětníků se tady něco podobného dělo asi před půlstoletím, kdy na socialistickou Leninovu třídu zavítali provazochodci. Tentokrát na tento bulvár zamířili umělci ze všech kontinentů od Spojených států amerických až po Nový Zéland.
Jedním z klíčových bodů třídenního maratonu pouličního divadla byla vystoupení pod střechou. V Aule VŠB-TU na samém vrcholku Hlavní třídy se už v pátek zabydlelo kouzlo nonverbálního kanadskoamerického Cirque Du Soleil. Dva jeho členové pobavili téměř do posledního místa zaplněný sál s rodinami a dětmi (to je co říct, protože tato scéna byla jako jediné z celého festivalu zpoplatněna).
Ještě před vystoupením začalo stručné oficiální intro, na kterém publikum přivítal strůjce nápadu uspořádat Cirkulum Václav Pokorný. Nechyběli ani zástupci města, ale upoutal především Pokorného projev prostý jakýchkoliv patetických nebo velikášských řečí. Pak už přišel kabaret snoubící cirkusové umění, iluzi, humor a magii. Tedy spíše jejich parodii balancující na hraně kouzlení v podání vděčných nešiků.
Klaunské duo Jason Mc Pherson a Shelly Mia Kästner s představením Strange Comedy nemělo problém vykouzlit navíc tři, někdy i čtyři nohy. Vsadili na tradiční dvojici mág a jeho asistentka. Využili kontrastu zašlé slávy a parodie na pompéznost. Sálem znělo narafičené obstarožní vrzání pohybujících se kulis, ale také bombastická hudba z filmové série o Jamesi Bondovi. Horlivá asistentka usekávala svému šéfovi nechtěně údy, on sám se pak v originální etudě proměnil na stroj, který se za plentou postupně rozpadá na menší části. To vše velmi jednoduchým způsobem, ale s o to větší šikovností a souhrou mezi zvukovými efekty, akcí a mysteriózním divadlem.
Vrcholem hodinového výstupu složeného z miniaturních skečů, etud a scének se staly akrobatické kousky anebo tanec třínohé Carmen v ohnivém flamencu. Že pantomima a zvuky jsou mezinárodně srozumitelné, věděl už Charles Chaplin, který se úmyslně vzdal zvukového filmu, snad právě proto ještě dlouho slaví úspěch na celém světě. Do Poruby tak zavítali jeho kolegové, kteří pracují se stejným principem nonverbálního divadla.
Alšovo náměstí až po první kruhový objezd na Hlavní třídě obsadily desítky žonglérů, oživlých soch, tanečníků. Vznikl tady bez nadsázky porubský bulvár a la španělská La Rambla. Mezi desítkami stánků s rozmanitými uměleckými artefakty korzovaly nepřetržité hloučky zájemců, kteří po letech kvitovali, že se v Porubě zase něco děje.
Pátečním vrcholem Cirkulum bylo slavnostní akrobatické show na Alšově náměstí. Čtvrt hodiny před dvaadvacátou na něm začal program beze slov. Na vyvýšeném pódiu, před zraky zcela zaplněného okolí začala hrát violoncellistka Terezie Kovalová za doprovodu DJ. Následoval je průvod herců proplétající se davem na chůdách v kostýmu sněhobílých oživlých loutek s obřími drápy. Přidali se akrobaté, třeba ten, který dokázal balancovat na jedné ruce, ale až na vrcholku pyramidy ze židlí. Následovala akrobatka tančící ve vzduchu na zavěšených šálách. Zlatým hřebem však bylo avizované vystoupení provazochodce a světového rekordmana Dannyho Menšíka.
Natažené lano, na kterém měl přejít ve výšce střech panelových budov, sledovali a komentovali návštěvníci po celý den, z oken bytů vykukovali zvědavci. Když došlo na avizované vystoupení, všechny překvapilo, že mladík se na provaz vydal poměrně spontánně jen s mávajícíma rukama, pomocí kterých tak tak udržoval rovnováhu. Pak spadl. Jenže ti bystrozrací si už před tím všimli, že je jištěn dalším lanem. Jeho pád byl součástí show, během které Menšík ukázal, že se na laně dá dělat poutavá akrobacie snad ještě lépe než v tělocvičně. Za svitu reflektorů a efektního videomappingu na nejvyšší budově a se zatajeným dechem sledovali jeho výstup především ti mladší. Na laně předvedl sestavu čítající například efektní šnůru a opět z něj „spadl“. Záhy byl ale zase zpět a kráčel dál, jako by se nechumelilo, posledních pár metrů na své pružné a velmi se vlnící stezce zvolil raději šplh ve vodorovné poloze.
Sobotní den na Cirkulum ovládli keňští The Black Blues Brothers. Pětice siláků v Aule nabídla efektní akrobatickou show s ohněm, stavěla lidské pyramidy a pohybovala se za rytmu blues. Dominantní pak zůstala scéna s názvem Cirkulum umístěna uvnitř kruhového objezdu na Hlavní třídě. Vystoupili na ni opakovaně umělci, kteří už zazářili v pátečním programu, zejména německá Bikerina na cirkusovém kole a pak thajští Mute Mime, jejichž odlehčená němá klauniáda uzavřela sobotní večer.
Ještě před nimi trnuli diváci úžasem nad akrobacií na desetimetrové hrazdě. Dvojice z Německa říkající si Circus unARTiq sice začala středověkou romancí a baladickou hudbou, pak ale uprchla do výšin a lana, provazový žebřík anebo balancování na hrazdě se pro ně staly samozřejmostí. Za svůj úspěch sklidili jako ostatně řada jiných vystupujících zasloužený potlesk.
Festival Cirkulum sezval do Poruby nejen spřízněné duše z celého světa, ale také hostil domácí soubory. Vyniklo mezi nimi například sdružení Teatre s akrobací na stuhách. Na nedělní den se pak přichystali Cirkus Levitáre a Ztracený cirkus.
Kromě cirkusu, akrobacie a pouličního divadla se Cirkulum stalo galerií pod širým nebem, na Alšově náměstí mezi davem diváků a akrobatů mohli zájemci obdivovat živé sochy odchovanců Ostravské univerzity Jana Špačka, Tomáše Bečky, Jana Šnebergera a také Jiřího Vyviala.
Dalším médiem, se kterým festivalový návštěvník mohl přijít do kontaktu, byl film, tedy letní projekce filmu Muž který se směje z roku 2012. Variace na stejnojmenný román Victora Huga s Gérardem Depardieu v hlavní roli vznikla částečně i v české koprodukci v Barrandovských ateliérech a vystoupili v ní také umělci z ostravského Cirkusu trochu jinak, který festival uspořádal. Dle ohlasu a návštěvnosti na Hlavní třídě to jsou především oni, kteří se mohou usmívat, společně s nadšenými diváky.
Poruba má díky prvnímu ročníku přehlídky Cirkulum nakročeno k originální tradici srovnatelné se světovými metropolemi.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.