Jazz Open 2016: Hudební hrátky s půvabnou Kingou Glyk i skvělým Billym Cobhamem

Jako první se na Slezskoostravském hradě v pátek večer představila mladá sympatická baskytaristka Kinga Glyk s bandem, v němž hraje také její otec na bicí. Kinga Glyk působila velmi přirozeně a nenuceně, během svého setu se v jedné skladbě snažila zpěvem zapojit i diváky. Její hra na baskytaru byla velmi úsporná a spolehlivá, často dvojila melodické linky s kytarou, samozřejmostí byla její harmonicky spolehlivá role.

Glyk neexhibovala technickými finesami a parádičkami (až na možná zbytečný tapping v jedné skladbě) a také její spoluhráči působili vyrovnaně. Kvartet v obsazení hammondky, elektrická kytara, bicí a basová kytara nabídl tradiční jazzové kompozice, které představily rytmicko-melodicky nekomplikované melodie, po nichž následovaly improvizace jednotlivých hráčů. Tento postup se trochu stereotypně opakoval i v momentech, kdy kapela vytvořila velmi sugestivní fortissimo, které přímo volalo po nějakém novém motivu nebo druhém tématu, které však nepřišlo.

Kinga Glyk na Slezskoostravském hradě. (Foto: Jaroslav Elfmark)

Jednoduchá forma skladeb by stála za promyšlenější aranžmá a celkovou stavbu. To však nic nemění na tom, že se první kapela festivalu prezentovala v dobrém světle. V improvizacích byl nejjistější klavírista, v centru pozornosti byla přirozeně Kinga, která se v závěru setu blýskla parádní verzí Tears in Heaven od Erica Claptona.

Jako druhá se na scéně měla objevit charismatická jihoafrická zpěvačka Melanie Scholtz. Její vystoupení se o půl hodiny opozdilo z důvodů technických problémů s elektronickým klavírem. Melanie Scholtz se svou kapelou hraje ambientní, klidový a poslechově bezproblémový jazz, který nezvedne posluchače ze sedadel, ale také v žádném případě neurazí. Precizní instrumentální výkony, downtempo a magie hlasu Melanie vedla k určité statičnosti, jejich hře chyběla trochu energie, barevnější práce s perkusemi a větší kontrastnost v řazení skladeb. Nicméně, jednalo se zejména po interpretační stránce o velmi vyrovnaný set.

Melanie Scholtz na Slezskoostravském hradě. (Foto: J. Elfmark)

Nesporným vrcholem letošního Jazz Open Ostrava 2016, během kterého se hlediště konečně řádně zaplnilo, bylo vystoupení hlavní hvězdy, bubenické legendy Billyho Cobhama, který na počátku sedmdesátých let spolu s Johnem McLaughlinem a Janem Hammerem definoval hranice jazz rocku. Billy Cobham přijel do Ostravy s kapelou, která v současnosti čítá pět členů. Jejich vystoupení překypovalo energií, kterou kapela na pódiu vytvářela v perfektních improvizacích.

Billy Cobham na Slezskoostravském hradě. (Foto: Jan Lapiš)

Rytmicky velmi složitý, grooveový jazz Cobhama představil zejména jako technicky stále mimořádného hráče, který stál spíše v pozadí a pokud se představil v samostatném sólovém vstupu, pak jeho hra nebyla improvizačně nejšťastněji volená.

Ovšem Cobham v kapele působí jako bezchybný, motorický stroj, včetně všech rafinovaných přechodů, stoptimů a synkop, kterými obohacoval i tradiční sudá tempa a dával spíše prostor pro řádění svých spoluhráčů, z nichž nejvíc přesvědčil kytarista a odvázaná klávesistka, kteří své sólové kreace rozvíjeli velmi invenčně.

Billy Cobham (uprostřed) během děkovačky. (Foto: Jan Lapiš)

Cobham vedle nových věcí z čerstvého alba zahrál také několik klasických pecek, které v kapelním hávu vyzněly velmi přesvědčivě. Jeho vystoupení bylo ukázkou jazzu na světové úrovni a bylo zřejmé, že si jej užívají všichni návštěvníci zaplněného nádvoří Slezskoostravského hradu. Dramaturgie festivalu vsadila během prvního dne na tři zcela odlišné kapely, což lze považovat za šťastný tah. Večer měl až na prodlevu s klavírem spád a jednotlivé kapely zaujaly svým výrazným stylem.

Jazz Open Ostrava lze pro ostravskou hudební kulturu hodnotit jako velmi přínosnou záležitost, která nežije ze setrvačnosti, ale snaží se každý rok něčím překvapit. I letos se to povedlo. Festival v sobotu pokračuje přehlídkou toho nejlepšího z české jazzové provenience, která nabídne mimo jiné vystoupení excelentního kytaristy Rudyho Horvata či zakladatele festivalu Borise Urbánka.