Strůjce festivalu Cirkulum Václav Pokorný: V Porubě vyroste obdoba barcelonského bulváru La Rambla

Kdy uzrála myšlenka na vytvoření přehlídky novocirkusového a pouličního umění Cirkulum?

Tato myšlenka se zrodila asi před pěti lety, kdy jsem se procházel po porubské Hlavní třídě, která mi připomínala mé cestovatelské období, konkrétně bulvár La Rambla v Barceloně, kde každý den vystupuje spousta pouličních umělců. Jedním z velkých impulsů byl také film Muž, který se směje v hlavní roli s Gerardem Depardieu, na kterém se podílela i naše společnost Cirkus trochu jinak. Hráli jsme tam rodinku kočovných umělců, kteří své dovednosti předvádějí měšťanům a šlechtě. Pospolitost všech lidí, která je zobrazena v tomto filmu, mne uchvátila.

V roce 2014 jsme se s Cirkusem trochu jinak účastnili bratislavského festivalu CirkulArt, jehož atmosféra mne ohromila a znovu mne to vrátilo do dob, kdy jsem cestoval a takových podobných akcí jsem se účastnil po celé Evropě. S ředitelem festivalu CirkulArt jsme si začali hrát s myšlenkou navázání spolupráce a založení  festivalu nového cirkusu v Ostravě. Myšlenka dozrála díky lidem, se podílejí na realizaci celého festivalu.  Za zmínku stojí i to, že Cirkus trochu jinak letos slaví deset let a je třeba to patřičně oslavit.

Ten film bude k vidění také na festivalu?

Ano, v areálu amfiteátru VŠB se film Muž, který se směje bude promítat jako letní kino. Začneme v sobotu ve 21.25, film trvá hodinu a půl. Je to velmi působivý umělecký film podle slavného románu Victora Huga.

Jaké to bylo, účastnit se tak zajímavého natáčení v cizojazyčné produkci?

Byli jsme oblečeni do francouzských kostýmů dovezených až ze Španělska. Ve filmu hráli i živí vlci, kteří byli na scéně. Práce v ateliérech na Barrandově pro mne byla velkým zážitkem, kterému jsem dlouho nemohl uvěřit.

Na ostravském festivalu Cirkulum bude k vidění spousta osobností nového cirkusu z celého světa. Bylo těžké získat tyto světoznámé umělce z dalekých končin pro Ostravu? A na co jste je nalákali?

Na zapomenuté místo Poruba, vystavěné v socialistickém stylu sorela, a zejména na bulvár Hlavní třída. Když to kolegové slyšeli, neváhali a naše pozvání přijali.

Podřídili jste třídenní program nějaké jednotící dramaturgii?

Převládla snaha pozvat lidi ze všech kontinentů světa. A zároveň přání, aby diváci měli možnost poznat různé žánry a rozmanité typy umělecké komunikace. Každá skupina, každá země nebo národ má svou mentalitu, svůj specifický způsob vystupování. Máme na programu třeba Keňany Black Blues Brothers. Vystoupí na jediné kryté scéně, která je placená. Když je srovnám s jinými zúčastněnými soubory, tak jde o velký kontrast. Třeba thajští Mute hraji pantomimicky, to je úplně jiné nonverbální divadlo… Naším cílem je nabídnout divákům rozmanité umělce z různých končin světa. I když lidé mohou namítat, že z Grónska tady nikoho nemáme (smích). Nemáme ani Jižní Ameriku, ale přijedou soubory z Kanady, z USA a dalších zemí.

Můžete představit ještě něco více z programu? Nějaké špičky ve svém oboru, které se do Ostravy dostaví?

Začínáme v pátek 10. června od 16 hodin na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě. První představení na scéně Aula VŠB začne ve 20.00, je to Strange Comedy z USA a Kanady. Poté začne slavnostní večerní galashow k zahájení festivalu, kterým naše uskupení Cirkus trochu jinak zároveň oslaví své 10. narozeniny. Přes celé náměstí bude natažené lano, na kterém bude účinkovat Danny Menšík, který je držitelem světového rekordu v provazochodectví v kategorii highline. Ušel na laně kilometr a tady jej mohou lidé vidět na vlastní oči. Přechod v Ostravě ale bude jenom sto metrů, ale i přesto to bude nejdelší přechod v historii Ostravy. Věřím, že to bude pro diváka velkolepá atrakce – je to maximum, co může highliner v rámci exhibice nabídnout.

Dále na zahajovací show bude světelná a projekční vizualizace, tanečníci, loutky, sochy, chůdaři, a to vše bude mít živý hudební doprovod, o který se postará Terezie Kovalová. V sobotu a v neděli bude program začínat už od 10 hodin. Na Cirkulum scéně na kruhovém objezdu se vystřídají jednotliví zahraniční i tuzemští umělci.  Vyroste zde například desetimetrová konstrukce, na které bude vystupovat uskupení Circus unARTiq. Je to akrobatická špička pocházející z Německa. Jsou připraveny workshopy pro dospělé i děti. Na ulici se diváci mohou těšit na živé sochy, chůdaře, mimy, hudebníky a další performery. Pro milovníky umění proběhne výstava soch, malování křídami na cestu nebo výtvarné dílny pod šapitó v rámci scény Design Market. Pokud si návštěvníci budou chtít odpočinout, bude připravena Relax zóna s knihovnou a dobrou kávou. Hlavní hvězdy soboty jsou již zmínění The Black Blues Brothers. Jsou to artisté z Keni, kteří předvedou svou akrobatickou show s ohnivými efekty.

Co je pro vás na festivalu nejdůležitější? Počítáte s velkou návštěvností?

Mám jednu krásnou myšlenku – přál bych si, aby přišlo co nejvíce lidí všech věkových kategorií. Od svých devatenácti let jsem asi osm let cestoval po světě, byl jsem účastníkem pouličních vystoupení a kejklíři na ulici jsou si všichni rovni. V Porubě chceme navíc oživit tradici. Až po vytvoření programu nám lidé řekli, že tady už byli provazochodci v 50. letech. Což je úplně úžasné.

Zapojíte do programu také místní umělce?

Určitě ano, třeba herce ze Staré arény, kteří zahrají představení Stateční, a studenty vysokoškolských hereckých oborů, kteří budou dělat živé sochy, pantomimu, simulovat to, co patří ke španělskému bulváru La Rambla. Budou to lidé, kteří se věnují této profesi naplno. Akce se zároveň napojí na Muzejní noc a její součástí budou i řemeslné i farmářské trhy.

Budete hrát povětšinou pod širým nebem, jste připraveni na nevyzpytatelné počasí?

Volili jsme takový termín, abychom se co nejvíce vyhnuli povětrnostním změnám, ale na ulici takové věci nikdy neovlivníte. Může pršet, stejně tak mohou být čtyřicetistupňová vedra. Jdeme do toho s tímto rizikem. Myšlenka je silná a důležité je věřit.