Dream Factory Ostrava 2016, den první: Othello na Kuřím rynku, literární disent a Shakespeare

Festival začal už v odpoledních hodinách na Jiráskově náměstí, tedy Kuřím rynku. Divadlo koňa a motora, česko-slovenská divadelní skupina specializovaná na produkci ve venkovním veřejném prostoru, zde odehrála inscenaci Othello is Black. Vlastní text, volně inspirovaný Shakespearovou tragédií o benátském mouřenínovi, obsahoval řadu narážek na současné xenofobní, rasistické a proti nejrůznějším menšinám zaměřené nálady rezonující uvnitř společnosti.

Narážky na strach z migrantů, na odpor vůči lidem jiné barvy pleti, na homosexuály a jiné menšiny vyvolaly v nepočetném publiku rozporuplné pocity. Herci se sice zaštiťovali tím, že publiku předvádějí „skutečného Shakespeara“, aktualizace však v textu i hereckém projevu co do celkového rozsahu asi hodinové produkce zabraly minimálně polovinu času.

Inscenace Othello is Black byla k vidění na Kuřím rynku. (Foto: L. Vrchovský)

Reakce několika přítomných vypovídají o pocitech publika Šárka, studentka, Ostravská univerzita: „Bylo to teda hustý. To jak se naváželi do fašistů a nacionalistů. U Othella jsem něco takového nečekala, ale je fakt, že to byl černoch a zabil bílou Desdemonu, tak co.“ Paní Jana, matka sedmileté Klárky: „Musíme odejít, na tohle by se Klárka asi dívat neměla, Je to dost sprosté, teda vulgární, a je tam moc násilí. Nevěděla jsem, že to není pro děti.“  Bezdomovec Karel: „ Divadlo mám rád. Když je venku a zadarmo, je to super. Ale do cikánů se tak strefovat nemuseli.“

Inscenace Othello is Black pracovala i se zapojováním veřejnosti do průběhu děje, herci vybízeli diváky k tomu, aby radili postavám, co mají dělat. Nejzajímavější pak byla závěrečná část, kdy diváci byli dotazováni, co má Othello udělat domněle nevěrné manželce. Rady od odpuštění až po zabití způsobem, jakým byly diváky předneseny, vzbudily největší pobavení jak diváků, tak herců. Tragédie skočila tak, jak ji Shakespeare napsal –  zbytečnou smrtí většiny postav.

Z inscenace Krásné psací stroje. (Foto: Lukáš Horký)

Další představení v sále Divadla Petra Bezruče odehrálo pražské Divadlo Na zábradlí. Hra Miloše Orsona Stědroně Krásné psací stroje měla premiéru v únoru 2016. Autor text i hudby M. O. Štědroň uvádí na jeviště čtveřici literárních disidentů: Jana Zábranu, Josefa Škvoreckého, Jiřího Koláře a Bohumila Hrabala. Ve fiktivním příběhu obsahujícím jejich vzájemné debaty a výlety do přírody se objevují i další postavy: Alan Ginsberg jako král pražského majálesu, Zdena Salivarová, manželka J. Škvoreckého, nebo estébák podávající svým nadřízeným zprávy o tom, co literáti dělají, co říkají a co píší.

Režisér Jiří Havelka vede herce k jemné ironii a k úsměvnému nadhledu, se kterými jsou předváděny scény omezování svobody jak tvůrčí, tak existenční. Příznačným je dialog ze hry: „A co ty, estébáčku, ty nám nic neřekneš?“ „Já spíš zapisuju, co říkáte vy.“

Z inscenace Krásné psací stroje. (Foto: Lukáš Horký)

Doba politického normalizačního útisku i okamžiky po listopadové sametové revoluce v roce 1989 sice není vykreslena s odpovídající mírou represe, které se dostávalo všem odpůrcům režimu, nicméně úsměvný nadhled nejvíce vystihuje stupiditu, se kterou totalitní režim reagoval na oduševnělý protest části inteligence. Část hry, ve které se využívají jména českých básníků a prozaiků k úsměvným slovním hříčkám, připomněla pamětníkům proslavenou kreaci ostravského herce Tomáše Jirmana z kultovní inscenace Průběžná O(s)trava krve.

Zdali tento slavný výstup ostravského herce byl inspirací pro Miloše Orsona Štědroně, se redakci Ostravanu zjistit nepodařilo. Vynikající hudební složka inscenace v živém provedení kapely a výborné herecké výkonu přinesly pravděpodobně jeden z vrcholů letošního ročníku festivalu.

Závěrečné představení patřilo pražskému Dejvickému divadlu a inscenaci Shakespearovy Zimní pohádky. Zřídkakdy inscenovaný text ze závěrečného tvůrčího období autora, jehož čtyřsté výročí narození si dnes připomíná celý svět, je pro jevištní zpracování velmi obtížný. Inscenace Dejvického divadla to částečně potvrzuje. První polovina představení se poměrně vlekla, naštěstí však herecký soubor disponuje mimořádnými tvůrčími osobnostmi, a tak i když část publika na přestávku odcházela ze sálu ne zcela spokojena, hlediště zůstalo zcela zaplněno až do konce.

Miroslav Krobot v inscenaci Zimní pohádka. (Foto: Lukáš Horký)

Ve druhé půli jsou v textu akční situace v mnohem větší míře než v první, verbálně až příliš zatížené části, a tak se představení zpočátku připomínající spíše rozhlasovou hru na jevišti proměnilo v divácky vděčnou podívanou. Herci samotní tu využili možnosti k rozehrání všech komických situací s mimořádnou mírou osobní hravosti, což bylo největší devizou celého představení.

Z inscenace Zimní pohádka. (Foto: Lukáš Horký)

Je pravda, že některým protagonistům dělala problémy nevyhovující akustika divadelního sálu Domu kultury města Ostravy, čímž se některé repliky i delší monology staly téměř neslyšitelnými. Přes všechny nedostatky však nakonec slavila úspěch Shakespearova genialita. Síla příběhu i jeho dojemný konec přinesly dlouhý potlesk spokojených, v některých případech i nadšených diváků.

Z děkovačky po představení Zimní pohádka. (Foto: Lukáš Horký)

Festival Dream Factory, který pokračuje až do neděle 5. června, se odehraje nejen v sálech Domu kultury města Ostravy, Divadla Petra Bezruče, kulturního centra Cooltour a ve Staré Aréně, ale velká část programu proběhne v prostorách bývalého Dolu Hlubina a v  areálu dolní oblasti Vítkovic. I když jsou všechna představení většinou již vyprodaná, stále ještě zbývá několik málo vstupenek, a na některé programové body je také vstup volný. Veškeré informace jsou k dispozici na www.dfov.cz.