První den Move Festu nabídl opravdové fyzické divadlo, workshop pro děti, debatu i nový cirkus
25.5.2016 22:21 Ladislav Vrchovský Divadlo Recenze
Ostravská přehlídka Move Fest, která navazuje na dřívější Tanec Ostrava, se pomalu stává specifickým festivalem zaměřeným na tanec, pohybové a fyzické divadlo. Dokazuje to průběh prvního dne letošního ročníku, který ve středu začal v kulturním centru Cooltour.
Šárka Bočková a Vojtěch Fülep v představení 3CM.
Foto: Petr Kiška
První představení dvojice Lukáš Karásek a Florent Golfier s názvem Tešlon a Frkl je vlastně absolventským představením prvního jmenovaného na brněnské JAMU. Premiéru mělo 13. března 2013 v Divadelním studiu Marta v Brně a od té doby bylo mnohokrát reprízováno.
Na začátku je tma. Ze tmy se pomalu vynoří postava muže rodící se z prachu, jakoby chtěla upozornit na první část biblické věty „Prach jsi …“, tedy na to, že člověk vzešel z prachu. Další děj je však již o něčem úplně jiném. Muž zkoumá fyzické možnosti svého těla, které uvádí v život na malém kousku prostoru.
Život se odehrává v jakémsi pomyslném malém životním mikroprostoru a je sledem opakujících se projevů, obrazem jisté monotónnosti. Ze tmy se vynoří další mužská postava. Chvíli sleduje pohyb – život první postavy – a pak se pokusí o kontakt, který je však odmítnut. Příchozí se ovšem nevzdává, a zkouší komunikovat znova a znova, a to nejrůznějším způsobem, který začíná u pouhého napodobování pohybu, ale pokračuje až do vzájemné hry těl, místy i velmi komediální a úsměvné. Vše končí závěrečným odchodem v podobě jednoho společného odcházejícího těla. Pokus o komunikaci vede k dialogu, který vyústí v porozumění.
Taneční a akrobatické schopnosti obou aktérů jsou velmi vysoké. Lukáš Karásek v úvodním obrazu představuje schopnost ovládání snad každého svalu, pracuje s těžištěm těla, zkoumá jeho možnosti, vlastnosti končetin, snaží se doslova odlepit se od země, postupně ze sebe setřásá prach. Další příchozí v podání Florenta Golfiera zase překypuje hravostí a neodbytností. To, co zpočátku vypadá jako zápas dvou samců z říše zvířat, postupně proměňuje v hravou komunikaci dvou lidských těl. Každý divák si může nabídnutou podívanou interpretovat po svém, jedno je však jisté: bez komunikace s prostorem, ve kterém žijeme, a bez komunikace s ostatními, kteří s námi životní prostor sdílejí, by život byl jen osamělou poutí, než se, jak praví druhá část již zmíněné biblické věty „…v prach obrátíš.“
Následující workshop, který organizátoři připravili pro dětské návštěvníky prvního představení, nabídl možnost seznámení s různými druhy materiálu a jejich využití ke hře, ke stavbě loutkového divadla, k interakci materiálů jako takových. Všemu opět dominovala hravost, rozvíjení obraznosti a fantazie, ale také rukodělných schopností a výtvarného cítění.
Odpolední beseda s Lukášem Karáskem a Florentem Golfierem se točila kolem pojetí fyzického divadla z pohledu obou aktérů. Oba studovali obor Klaunská scénická a filmová tvorba, založený na JAMU Ctiborem Turbou. Nyní se obor jmenuje Ateliér fyzického divadla. Frekventanti se podle vlastního zaměření mohou více věnovat novému cirkusu a žonglování, jiní zase více inklinují k tanci, k pohybovému divadlu a podobně.
Zúčastnění se shodli v tom, že dopoledne viděli symbiózu tance a akrobacie. Lukáš Karásek zdůraznil, že vycházeli z vlastního těla a mysli, z různých etud a improvizací, při kterých zkoumali svoje fyzické schopnosti. Poté, co nahromadili dostatek materiálu, dali svému představení tvar přibližně dvacetiminutové kreace. Nepřemýšleli ani tak o příběhu jako spíše o náladách a vztazích, kterými člověk prochází. To, co chtějí svým abstraktním fyzickým divadlem sdělit, je spíše pohybový obraz lidského těla v prostoru a ve vzájemné komunikaci.
Šárka Bočková a Vojtěch Fülep uzavřeli scénický program prvního dne festivalu premiérou novocirkusového představení s názvem 3CM: Na ploše pokryté černým baletizolem stojí velký květináč v květinou s velkými barevnými květy. Na opačné straně je zavěšen v prostoru bílý čtverec, symbolizující okno, ale sloužící také jako projekční plocha. Pod stropem jsou zavěšeny provazový žebřík a pevná bílá pletená síť, shůry dolů visí lana, na závěsu je ocelový kruh, do kterého se vejde celá lidská postava.
Po setmění je nasvíceno na zemi rozprostřené bílé prostěradlo, zpod kterého po chvíli vykoukne muž. Pohledem se seznamuje s prostorem, ve kterém se ocitl, poté vstane, zkoumá vlastnosti končetin a celého svého těla, s nadšením objevuje radost z pohybu. Všimne si květiny a promluví ní: „Leť! Rozprostři křídla a leť!“
Po chvíli zpoza květiny vychází žena. Opustí zem, vstoupí do kruhu. Muž si chvílemi hraje s pírky poletujícími vzduchem v proudu vzduchu, hraje si s vodními kapkami, které vyrábí pomocí dvou rozprašovačů, vychutnává si vánek i déšť. Muž i žena pak objevují nejrůznější možnosti pohybu: on spojený spíše se zemí, ona v různých pozicích zavěšena na žebříku, na laně, v kruhu se vznáší prostorem jako pírko. Komponenty celého představení jsou země, vzduch, voda, vítr, světlo a tma, tedy téměř vše, co obklopuje člověka v jeho životě. A On i Ona žijí své životy, občas je od sebe dělí téměř skutečné 3 centimetry, jak stojí v názvu inscenace. Nikdy se však jeden druhého nedotknou.
Šárka Bočková ukazuje mistrovsky zvládnutou akrobatickou práci ve vzduchu, Vojtěch Fülep je doma spíše v tanečním projevu na zemi, ale i on se místy nechá zlákat pro zavěšení na laně. Oba odevzdávají vrcholný výkon ve výrazových prostředcích známých z inventáře nového cirkusu. Vše doplňuje sugestivní, místy až trochu patetická hudba. Po necelých padesáti minutách Šárka Bočková sestoupí na zem, a následuje dlouhý nadšený potlesk obecenstva.
První den Move Festu zakončila hudební party v prostorách kulturního centra Cooltour i na venkovní zahrádce a všichni se těší na další dny nevšedního festivalu, který potrvá až do neděle.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.