Cenu města Ostravy získali skladatel Báchorek i ředitel Janáčkova máje Javůrek

Městská ocenění byla všem laureátům předána v průběhu jednání zastupitelstva. Cenu města Ostravy in memoriam pro Vladimíra Macuru převzala jeho manželka Naděžda Macurová. S titulem Čestný občan města Ostravy a Cenou města Ostravy je spojen finanční dar ve výši 100 tisíc korun. Deník Ostravan.cz přináší oficiální zdůvodnění jednotlivých ocenění.

Čestný občan města Ostravy
za celoživotní práci a významný přínos pro město Ostravu

Prof. MUDr. Rajko Doleček DrSc. (rok narození 1925), lékař česko-srbského původu vyrůstal v Bělehradě, kde jej zastihla druhá světová válka. Zapojil se do osvobozeneckého boje proti německým okupantům.  Dietolog a endokrinolog, univerzitní profesor, vykonává svoji lékařskou praxi od roku 1950. Je autorem více než dvou stovek odborných publikací, od sedmdesátých let popularizoval zdravou výživu a dietologii v televizních pořadech Nebezpečný svět kalorií, Tajemný svět hormonů , Dejte léta životu a populárně naučných publikacích. Vloni byl vyhlášen Ostravským seniorem roku. Přes pokročilý věk je ve svém oboru stále aktivní, na částečný úvazek pracuje ve Fakultní nemocnici Ostrava. 

Cena města Ostravy
za mimořádný přínos městu Ostrava v oblasti rozvoje hudební kultury

Mgr. Jaromír Javůrek PhD. (1955), ředitel Janáčkova máje se zasloužil o vysokou prestiž, které se mezinárodní hudební festival těší u nás i v zahraničí. Patří mezi výrazné osobnosti hudební života Ostravy a regionu. Celoživotně se zasazuje o rozvoj hudby i hudebně estetického působení na mladou generaci. Snaží se o uplatnění mladých ostravských sólistů a souborů na koncertech u nás i v zahraničí. Jeho tvůrčí aktivity jsou zaměřeny na hudebně popularizační a publicistickou činnost, koncerty pro žáky děti a mládež, pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizi. Působí jako pedagog na Janáčkově konzervatoři, kde vyučuje dirigování, hudebně teoretické předměty a kulturní management. 

Cena města Ostravy
za dlouholetou trenérskou a organizační činnost v ostravském sportu a k životnímu jubileu 90 let

Oldřich Jurák (1926) patří k velkým osobnostem ostravské atletiky a sportu vůbec. Během své závodní kariéry se věnoval především běhům na střední tratě. V poměrně mladém věku začal trénovat děti a mládež v atletickém oddílu TJ Vítkovice. Řada jeho svěřenců to dotáhla do reprezentace, běžci Uvízl, bratři Klimešové, Černošek, výškař Kašpar nebo chodec Bílek. Je autorem metodické publikace pro rehabilitační a relaxační cvičení po sportovní zátěži, kterou využívají sportovci i dalších odvětví. Je odborníkem na atletickou přípravu tenistů, fotbalistů, volejbalistů, basketbalistů, z jeho zkušeností čerpají trenéři dalších sportů. V roce 1961 spoluzakládal dnes světoznámý atletický mítink Zlatá tretra.

Cena města Ostravy
za významný přínos v oblasti ostravské hudební kultury

Milan Báchorek (1939), hudební skladatel patří mezi nejvýraznější osobnosti ostravské hudební kultury přelomu 20. a 21. století. Dosáhl mimořádných úspěchů v hudební tvorbě, jeho cyklus vokálně symfonických skladeb Lidice,  Sterefonietta a Hukvaldská poéma získal v roce 1973 cenu Českého a Slovenského hudebního fondu.  Kus práce vykonal jako tajemník ostravské organizace Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a Asociace hudebních umělců a vědců, sbormistr předních sborů, ředitel a profesor skladby na Janáčkově konzervatoři a organizátor hudebního života ve městě. Od založení Janáčkova máje byl s tímto hudebním festivalem úzce spjat a měl výrazný podíl na jeho rozvoji. 

Cena města Ostravy in memoriam
za mimořádný přínos v oblasti české literární vědy

PhDr. Vladimír Macura, CSc. (1945–1999) byl jednou z nejvýznamnějších osobností české literární vědy a mezinárodně uznávaným odborník na poli bádání o literatuře 19. století. Překládal z estonštiny, uspořádával výbory z děl estonských básníků a z poezie Petra Bezruče. V  roce 1998 obdržel Státní cenu za literaturu za román Guvernantka a literárně-vědní eseje Český sen. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. V letech 1993–1999 byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a výrazně formoval jeho působení. Macurovo dílo je zařazováno do postmoderny, mezi našimi spisovateli je nejbližší Milanu Kunderovi.