S Lukášem Hradilem o festivalu Slezská lilie, který letos rozkvete nejen v Kunčičkách

Slezská lilie se hlásí ke křesťanským hodnotám. Jedním z cílů festivalu je překonávat bariéry společenských předsudků. Mohl bys, prosím, upřesnit, jaké bariéry má festival na mysli?

Tato otázka už v sobě částečně obsahuje i odpověď – jedná se především o bariéry v lidských srdcích, možná i myslích. Posláním festivalu je sbližovat a nikoli rozdělovat, stavět a nikoli bořit. Možná i proto je nosným tématem letošního ročníku „milosrdenství“.

Zaujal mne mimo jiné i samotný název festivalu Slezská lilie: to je při znalosti našeho kraje, jeho rázovitosti, drsnosti a jistém bezčasí krásný protimluv. V čem je festival „slezskou lilií“?

Slezsko je považováno spíše za drsný region, často spojovaný s tvrdou prací a vším, co je s ní spojeno. Oproti tomu lilie je symbolem čistoty a také naděje a budoucnosti. Myslím si, že právě toto paradoxní spojení může ukazovat na to, co naše společnost potřebuje. Festival chce přinášet lidem jiné hodnoty, než znají například z komerčních médií. To je také důvod, proč je jedním z mediálních partnerů televize Noe – televize dobrých zpráv.

Dobře namíchaná směs hudby a slova letos proběhne na pěti pódiích. Jak podle tebe zapůsobí křesťanská hudba například v Avion Shopping Parku?

Vystoupení v Shopping Parku jsou programově strukturována tak, aby nebyla rušivým elementem a zároveň aby upozornila na to, že festival existuje – a možná i na to, že se v něčem liší. Letošní Slezská lilie je vyvrcholením Dnů víry, což je projekt, který má za úkol prezentovat křesťanství i v méně obvyklých spojeních; i proto bylo zvoleno prostředí obchodního centra. Hlavní program však probíhá v sobotu v centru Ostravy a v neděli na tradičním místě za kostelem v Ostravě – Kunčičkách.

Hlavní sobotní program se odehraje před katedrálou Božského Spasitele. To je novinka. Proč jste se rozhodli pro tuto zásadní změnu? Neinspirovalo vás trochu ostravské nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar, který se odehrává také před katedrálou?

Letošní rok je vyhlášen Rokem milosrdenství a právě v katedrále Božského Spasitele se nachází tzv. Brána milosrdenství. Nevím, nakolik módní záležitostí je využívání právě tohoto prostoru, ale produkčnímu týmu Slezské lilie i Dnů víry se toto místo zdá nanejvýš vhodné. Vlastně je škoda, že k podobným účelům nemůže sloužit celoročně. I když – třeba se toho jednou dočkáme!

Slovenská zpěvačka Sima Martausová mě skutečně zaujala. Má charisma, neotřelé texty, její hudba dokáže vyzařovat cokoli – třeba i atmosféru Lynchova Městečka Twin Peaks. Jak bys ji představil čtenářům?

Simona je zajímavou osobností, na Slovensku je poměrně známá právě pro svou bezprostřednost a upřímnou osobní výpověď. U nás se zatím takové popularitě netěší, což je podle mne docela škoda. Seznámili jsme se už před lety, dokonce svého času hrávala v doprovodu kapely složené z muzikantů z Ostravy a okolí. Takže jistá spojitost tu je, kromě toho Simona dokáže krásně a přirozeně komunikovat téma své poměrně silné osobní víry prostřednictvím svých písní.

Iona je kapela z Irska a podle mé osobní zkušenosti se jedná o legendu, která si na legendu vůbec nehraje. Její hudební styl je naprosto pokorný a přesto eruptivní. Čím to je?

Lepší definici kapely Iona snad ani nelze vymyslet! Oni ten hudební styl prakticky definovali, navázali tam, kde skončil třeba Clannad, a v průběhu historie posunuli hranice toho, čemu se dnes říká třeba „keltský rock“, podstatně dále. Všechny kapely, které přišly po nich, už jen zdokonalují obraz, který právě Iona načrtla. Zvláštní je, že se skupina Iona po delší pauze znovu sešla mimo jiné i proto, že jsme je pozvali na Slezskou lilii. To považuji za velkou odměnu pro fanoušky kapely, kteří, jak doufám, dorazí nejen z Ostravy, ale i širšího okolí.

Oslovil mě také projekt, kde sám hraješ. Adam Bubík prezentuje velmi nevtíravou a hravou muziku s nápaditou aranží…

Adam má toho ještě více před sebou nežli za sebou. Původně jednorázový projekt akustické kapely se poněkud protáhnul, jak už to tak někdy bývá… mezitím se z názvu uskupení nenápadně vytratilo slovo „acoustic“ a sám jsem zvědav, jakým směrem se bude tento mladý autor dále ubírat.

Další kapelou, která na festivalu představí nadšený pop, je krnovská Marabe. Jak bys jednoduše vysvětlil, co to je worship?

Úplně jednoduše – je to hudba sloužící k vyjádření osobního vztahu s Bohem, zejména při společných shromážděních, ale není to podmínkou. I mnich ve své komůrce či jednotlivec doma ve svém pokojíku může dělat „worship“. Ale v principu je to moderní hudební složka obvyklá zejména při setkáních křesťanů. V konfrontaci se spíše sekulárním prostředím obchodního centra to může být zajímavá zkušenost.

Písničkář Pavel Helan vyvažuje svůj světonázor osobitým, inteligentním a přitom trefným humorem. Myslíš, že se můžeme těšit i na jeho známou píseň Koupil jsem si ifon?

Netuším, zda Pavel právě tuto píseň zařadí i tentokrát do svého repertoáru, ale dost bych se divil, kdyby tak neučinil. Ale pozor – Pavel Helan zdaleka není hvězdou jednoho hitu! Nápaditými písněmi, ve kterých se snoubí vtip s moudrostí a velkým nadhledem, se jeho koncertní program jen hemží.

Na Slezskou lilii zavítá také legenda české rockové scény – Roman Dragoun. Ten v nedávné době oslavil významné životní jubileum. Neprozradíš něco blíž k jeho programu? Můžeme čekat nějaké překvapení?

O žádném zvláštním překvapení nevím, pokud tedy přijde, bude to skutečné překvapení. Roman je opravdu legenda a jeho písně odrážejí jeho víru a promlouvají od srdce k srdci, takže do dramaturgie festivalu krásně zapadá. Bude se jednat o závěrečný koncert nedělního programu, takže takový zlatý hřeb.

Festival je rozprostřen mezi hudbu a mluvené slovo. Z toho mluveného mne velice zaujal příběh Mariana Kuffy. Jak se stalo, že se tento kněz ocitnul několikrát v prostoru mezi životem a smrtí?

Na tuto otázku by asi dokázal nejlépe odpovědět on sám – proto se vyplatí přijít i v neděli do Ostravy-Kunčiček, kde bude Marian Kuffa kromě mše také vyprávět svůj příběh, zkušenosti a mnohé další. Zažil toho totiž opravdu hodně: v jeho 20 letech se pod ním při výstupu na Gerlachovský štít utrhl kus skály a následoval dvacetimetrový pád. Záchranářům trvalo 13 hodin, než jej dopravili do nemocnice. Cítil, že Bůh mu vrátil život, a tehdy v něm uzrálo předsevzetí „vrátit svůj život Bohu“ – tím, že se bude věnovat těm, kteří to nejvíc potřebují.

Festival Slezská lilie má pro mne jasnou filozofii: vdechnout lidem prostřednictvím kvalitní tematické hudby naději a sílu, žít život o trochu radostněji. Jsem daleko od pravdy?

Taková definice vůbec není daleko od pravdy – je to přesně tak. Jak jsem již uváděl, tématem letošního ročníku, který se koná v rámci Dnů víry, je milosrdenství. Myslím si, že je to festival hudby (a slova) s názorem, který má návštěvníka či posluchače oslovit a přimět k přemýšlení. I kdyby to měl třeba být jediný přínos festivalu, považoval bych to za úspěch. Pokud si lidé z něj v sobě odnesou i něco více, budeme velmi potěšeni.

Podrobný program festivalu ZDE.