Knihovnu brzdí vaše neschopnost, vyčetl politikům při ostré diskusi památkář Martin Strakoš

V nejbližších letech v Ostravě nevyroste ani Černá kostka architekta Ladislava Kuby, ani knihovna v Dolní oblasti podle projektu Josefa Pleskota. Každé město má holt takovou knihovnu, jakou si samo zaslouží. A vůle ostravských politiků postavit nový luxusní stánek pro knihy je chabá. „Současná knihovna v Nové radnici působí jako úřadovna okresní pošty,“ výstižně řekla v Aréna jedna z divaček. Bohužel, tahle pošta bude veřejnosti sloužit množná ještě deset patnáct let. Možná navždy.

Rozhodnutí kraje vykašlat se na stavbu nové budovy vědecké knihovny, které bylo přijato v roce 2010, když stát odmítl poskytnout slibovaný půlmiliardový příspěvek, bylo osudové. Do té doby měla Černá kostka šanci na realizaci a kraj měl tehdy prokázat větší politickou odvahu a do stavby se pustit i bez státní dotace. Nestalo se a veškeré naděje na dlouho zhasly. „Výstavbě knihovny brání především neschopní lidé u moci. Škodíte Ostravě a z politických křesel jste si udělali pašalíky,“ ukončil celý diskusní večer památkář Martin Strakoš.

Strakoš za výstavbu nové knihovny bojuje od roku 2003 a jeho emotivní projev byl smutnou tečkou za celým setkáním. „Jsem z toho všeho hodně unaven. Vůbec si neuvědomujete, jakým způsobem škodíte městu,“ obrátil se na přítomné zástupce veřejné správy. V tu chvíli už ale u diskusního stolu neseděl primátor Tomáš Macura, jenž sál opustil ještě předtím, než slovo dostali diváci. Výtky se tak snesly hlavně na hejtmanova náměstka Svatomíra Recmana.

Zleva architekti Ladislav Kuba a Josef Pleskot a ředitel Dolní oblasti Petr Koudela.

Beseda mezi pozvanými hosty byla dramatická hned od počátku. Architektka Milena Vitoulová třeba vyčetla Josefu Pleskotovi, že náklady na knihovnu, kterou navrhl pro Dolní oblast ve Vítkovicích, budou o dost vyšší, než kdyby investor, kterým je kraj, postavil už vypracovaný návrh Černé kostky. Pleskot se naštvaně ohradil. „Dobře vím, za kolik byly stavěny stavby, které jsem navrhoval,“ oponoval. Padala slova o „shazovaní důstojnosti“ a atmosféra houstla.

Časem však z diskuse stejně vyplynulo, že žádná knihovna asi postavena nebude. Náměstek hejtmana Svatomír Recman několikrát zdůraznil, že na stavbu nemá kraj peníze, že musí čekat na zhruba půlmiliardový příspěvek od státu. Mlhavě pak tvrdil, že ministr kultury Daniel Herman už ho přislíbil pro Pleskotovu stavbu v Dolní oblasti, což jiné hlasy odmítly s poznámkou, že takový příslib neexistuje.

Horší je, že teprve na půdě Arény se ukázalo, že kraj o budoucí knihovně zatím nevedl žádné oficiální jednání s městem. Město přitom vytváří územní plán a knihovna coby „městotvorná“ dominanta by měla primátora mimořádně zajímat. Jediným kontaktem mezi městem a krajem na dané téma je přitom dopis hejtmana z minulého týdne, v němž se zeptal primátora na osobní názor v celé kauze.

Vizualizace podoby tzv. Černé kostky. (Foto: Archiv)

Před plénem pak primátor Macura prohlásil, že coby politik je prvotně povinen chránit veřejné peníze. „Štve mě jakákoliv neúcta k veřejným prostředkům,“ řekl doslova. Nechápe totiž, proč by nemohl být oprášen návrh Černé kostky, který už má stavební dokumentaci a pro stavbu je připravena i plocha naproti Domu kultury města Ostravy. „Jsem dalek toho, abych dštil síru na pana architekta Pleskota. Co postavil v Dolní oblasti, to je vynikající, ale knihovnu bych rád viděl u kulturního domu nebo přímo v centru města,“ dodal Macura.

Zleva ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, primátor Macura a moderátor.

Kraj však ústy Svatomíra Recmana dále hájil stavbu v Dolní oblasti. Přítomná ředitelka Národního památkového ústavu v Praze Naďa Goryczková zato kritizovala Pleskotův návrh, který by změnil dosavadní panorama takzvaných ostravských Hradčan, a tím by snížil i památkovou cenu celé této národní kulturní památky.

„Je to průser,“ prohlásil architekt a docent pražského ČVUT Jan Jehlík. „V Německu by bylo absolutně nemožné, aby nebyl postaven vítězný návrh z architektonické soutěže, kterým je v tomto případě Kubova Černá kostka. A v Ostravě klidně vznikl i paralelní návrh,“ kroutil hlavou.

Jehlík upozornil na katastrofický stav středu města, který mu připomíná hornický Most v době, kdy začal být srovnáván se zemí. „Nestaráte se o své město,“ přímo řekl. A primátorovi vyčetl, že do celé knihovní kauzy již dávno nevstoupil s jasným stanoviskem a vizemi. „Já jsem nikdy neřekl, že projekt Černé kostky na ulici 28. října je špatně. Jenže se nerealizoval, tak jsme společně s krajem podali městu ruku a nabídli knihovnu v Dolní oblasti,“ rekapituloval Josef Pleskot. Město však podle něho tuhle nabídnutou ruku z nepochopitelných důvodů nepřijímá.

Vizualizace projektu vědecké knihovny v Dolní oblasti Vítkovic.

Pleskot říká, že z Dolní oblasti je to do centra kousek, jen je třeba vyřešit přechod frýdlantské dráhy. A jeho vize lanovky, která by navíc připomínala lanovou dráhu pro uhlí, kterou se kdysi do koksovny Karolina vozilo uhlí ze Slezské Ostravy, je skvostná. Stačilo by však postavit další lávku přes koleje a kolem vzniklé pěší cesty z Dolní oblasti ke Karolině vysázet libosad.

Rozvinula se i diskuse, zda je mravné, když by státní či evropskou dotaci dostal soukromý majitel. V případě vzniku knihovny v Dolní oblasti by totiž dotace nepřímo mířila k velkoprůmyslníkovi Janu Světlíkovi. Zazněly hlasy, že je to nemravné, ovšem památkářka Goryczková zdůraznila, že většina památek v českých zemích je v rukách soukromníků a dotace z veřejných zdrojů výrazně pomáhají k tomu, aby soukromníci památky zachraňovali a udržovali je v dobrém stavu.

Jak se ale všichni shodli, pokud by vůbec nějaká evropská dotace zamířila do Ostravy na stavbu nové vědecké knihovny, bude podle nových regulí omezena částkou 5 milionů eur. „Za to nic nepostavíme,“ realisticky prohlásil Svatomír Recman. Nevadí, optimisticky dodává autor tohoto reportu ze čtvrteční besedy v Aréně. Současná knihovna připomínající maloměstský poštovní úřad je svým způsobem dostačující a má nenapodobitelnou atmosféru, tam je doma skutečný genius loci, o němž se v Aréně tolik mluvilo.

Do „vědárny“ chodím dvakrát týdně, a od té doby, co knihovna zavedla elektronické objednávky, jsem v knihovně nikdy nezažil frontu. Studovna je poloprázdná, a jak vím od svých dětí – vysokoškoláků, dnešní univerzitní student knihovnu moc nepotřebuje. Syn například studuje hudební vědy v Brně a většinu literatury získává v oborové univerzitní knihovně, většinou v digitalizované podobě.

Zřejmě je na stavbu nové knihovny pozdě, smysl měla naposledy před nějakými deseti lety. A to i proto, že nejmladší generaci už knihy v klasické podobě moc nezajímají a téměř se nečte. Jistě, knihovna může sloužit i jako výstavní síň a multikulturní prostor, takových multi stánků pro kulturu už je ale v Ostravě dost a divácké zázemí je nevelké a další „kulturák“ už by stejně neměl kdo navštěvovat. Nehledě na to, že dobrá kultura se rodí spíše ve skromných podmínkách a nezávislých klubech.

Místo na knihovnu by se tak možná mohly společné síly upřít na nový koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii, na botanickou zahradu na Černé louce či jiný smysluplnější projekt. Nebo jen na nový centrální sklad vědecké knihovny, přičemž „výdejna“ ať si klidně zůstane na radnici.