Divadlo roku Aréna zveřejnilo plán pro příští sezónu. Bude to Rok divokých smíření
29.4.2016 11:23 Redakce Divadlo Aktualita
Rok divokých smíření, to je název nové sezóny, kterou Komorní scéna Aréna přichystala pro své diváky po letošních letních prázdninách. Nejmenší ostravská profesionální scéna, která je aktuálním držitelem titulu Divadlo roku v Cenách divadelní kritiky, zveřejnila v pátek kompletní dramaturgický plán na další období. A proč zrovna Rok divokých smíření?
Pohled na budovu, uvnitř které sídlí Komorní scéna Aréna.
Foto: Archiv
Smíření etymologicky souvisí se slovem mír, ve slovanských jazycích ale znamená mír také svět. „Slovo smíření tak nabývá i kolektivního rozměru, jehož cílem je obnovit narušený řád, v ideálním případě zavést harmonii založenou na vzájemné souhře. A právě tématům, souvisejícím se snahou dosáhnout ideální souhry, se Aréna dlouhodobě věnuje a je za ně i oceňována,“ říká mluvčí divadla Alice Taussiková.
V příští sezóně tak Komorní scéna Aréna divákům nabídne čtyři tituly, které se tematikou smíření z různých úhlů zabývají. Ty první dva, Ibsenova Divoká kachna a komedie Yasminy Rezy Obraz, patří k časem ověřeným, klasickým textům, tedy k tomu nejlepšímu, co lze divákům nabídnout. Další dva tituly, hra Simony Petrů Smrtikrásky a Smíření Tomáše Vůjtka, představují texty zcela nové, které budou nejen v Aréně, ale na divadelním jevišti uvedeny vůbec poprvé.
DIVOKOU KACHNU dnes mnozí považují za nejlepší drama Henrika Ibsena, nicméně na premiéře v roce 1885 byli diváci vesměs zmateni, protože nerozuměli směšnosti hrdinů hry a marně v nich hledali životní vzor. Hry se zastal pouze G. B. Shaw, který ocenil kontrast mezi komickými situacemi a trapným ideovým tápáním postav, jež je rovněž zdrojem groteskně pojatého humoru. V kontextu Ibsenovy tvorby je tato hra přelomová, neboť relativizuje protiklad životní lži a pravdy a nastoluje otázku, zda je nutné za každou cenu nepříjemné pravdy odhalovat. Divoké kachně vdechne na jevišti Arény život David Šiktanc, který se zde v předminulé sezóně uvedl inscenací Brechtova Baala.
Yasmina Reza (1959) patří k nejúspěšnějším francouzským dramatičkám a její komedie OBRAZ se stala celosvětovým divadelním hitem. Hrdiny jsou tři přátelé, kteří se už 15 let pravidelně scházejí a užívají si mládeneckého života. Jeden z nich si však koupí velmi drahý modernistický obraz, což vyprovokuje vyostřenou debatu o současném umění. Estetický spor se vzápětí zvrtne ve velmi vtipně vystavěnou hádku o pravých životních hodnotách a podstatě skutečného přátelství. V závěru se tři přátelé obtížně smiřují s tím, že hodnoty, které vyznávají, nejsou zcela totožné, přesto se však snaží své přátelství zachovat. Hra představuje velkou hereckou výzvu pro členy naší pánské šatny pod režijním dohledem Vojtěcha Štěpánka, který v letošní sezóně inscenoval Vianovy Budovatele říše.
Simona Petrů (1984) je úspěšnou autorkou, která se často ve svých hrách nechává inspirovat životními osudy významných osobností. Tentokrát napsala přímo pro Arénu hru SMRTIKRÁSKY o „múze“ české filmové nové vlny Ester Krumbachové. Hru o výjimečné ženě napsanou ženou bude režírovat rovněž žena – Janka Ryšánek Schmiedtová, umělecká šéfka Divadla Petra Bezruče.
Tomáš Vůjtek (1967) se ve SMÍŘENÍ zabývá dalším sporným obdobím našich moderních dějin. Krvavé běsnění, které krátce po skončení druhé světové války zachvátilo naše pohraničí, předcházelo masivnímu přesunu obyvatel. Z českého pohledu šlo o odsun, německá optika se na celou událost dívá jako na vyhnání. Peripetiemi česko-německých vztahů ve hře provázejí Funkcionář, Partyzán a Voják, kteří se vyhánění i osidlování aktivně účastní. Argumenty, kterými se tehdejší vraždění ospravedlňovalo, nám dnes můžou připadat směšné, ale tehdy se jim nikdo nesmál. Sarkasmus a černý humor, přízračně příznačný pro celou trilogii, najde proto i zde své uplatnění. V režii Ivana Krejčího půjde o celosouborový pokus o smíření s tím, s čímž se smířit snad ani nelze.
*
Vůjtkovo Smíření, které poskytlo inspiraci pro název celé sezóny, je třetím dílem volné trilogie, jejíž dva díly už v Aréně svou premiéru měly – S nadějí, i bez ní a Slyšení (Inscenace roku 2015 v anketě Divadelních novin a Inscenace roku 2015 v rámci udílení Cen divadelní kritiky). Smíření mělo původně uvést v české premiéře pražské Divadlo komedie na podzim roku 2015. Z finančních důvodů, se kterými se Divadlo komedie potýkalo (a kvůli kterým ve stávající podobě končí letos v dubnu), tak nakonec z uvedení sešlo a Smíření bude následovat předchozí dva díly trilogie. Jeho česká premiéra se tedy odehraje v domovském divadle autora, v Komorní scéně Aréna, kde Tomáš Vůjtek působí jako dramaturg.
Předplatné na novou sezónu bude spuštěno od 4. května 2016.
Zdroj: Tisková zpráva
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.