Od Szyrokého přes Mikeskovou po Příhodovou aneb Z vernisáže na vernisáž

Od Szyrokého k Marku Pražákovi. Od Jančurové k Jindřichu Golovi. Od Mikeskové ke Příhodové. Záleží jen na pořadí, v jakém chcete vernisáže navštívit.  Na každé také podávají občerstvení v jiné kvalitě, v Ostravském muzeu to bývají tradičně řízky,  v PLATO zase nabízejí nekonečné zásoby vína, v Galerii V  Rámci ale pouze jedno pivo.

Sotva v neděli nad ránem skončila vernisáž studentů sochaře Petra Szyrokého a malířky Simony Jančurové v Prozatímní Galerii Wurst, mohou potencionální účastníci neoficiálního turné po vernisážích zamířit na další zahájení. Zatímco jmenovaní umělci z Wurstu jsou dosud studenty Fakulty umění Ostravské univerzity, Anna Szprynger už má za sebou disertační práci na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Její ostravská výstava začíná v pondělí 25. dubna v 17 hodin v prostorách Výstavní síně Sokolská 26.

Anna Szprynger projekt na Sokolské nazvala Na hraně geometrie a představí v něm 13 nových děl speciálně připravených pro ostravské publikum. Kurátorem expozice přitom výjimečně není domácí Milan Weber, jenž galerii na měsíc zapůjčil kurátorům Tadeáši Goryczkovi, Jaroslavu Němcovi a Zuzaně Kulhánkové. Výstava je totiž součástí Archikultury 2016, což je svým způsobem architektonický festival, jenž nyní zaplnil ostravský Dům umění a pod nímž jsou podepsáni právě Goryczka s Němcem. „Již několik posledních let je základem mé výtvarné abecedy čárka. Tenká, sotva viditelná, vždy malovaná štětcem, bez pomoci pravítka. Vytváří paprsky, zamotané klubka anebo malé struktury připomínající včelí plástve, jednoduché buněčné útvary nebo hustě tkané roviny,“ říká o svém díle Anna Szprynger.

Pouť po vernisážích pokračuje ve středu 27. dubna hned na třech místech Ostravy. Ve Slezskoostravské galerii se v 18 hodin představí malíř a tajemník Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty OU v Ostravě Milan Cieslar. Galerie, kterou provozuje radnice ve Slezské Ostravě, se už tradičně soustředí na regionální umělce, kteří prosazují konzervativní malířské přístupy. „Hraju si s barvami a téma i provedení nastupuje samo,“ tvrdí Cieslar, což zní zdánlivě novátorsky, ve skutečnosti ale vytváří lehce zaměnitelné obrazy, s nimiž lze jen těžko prorazit nad rámec regionu.

Část osazenstva katedry, které dělá Cieslar tajemníka, totiž jaksi ustrnula v pozdním socialistickém realismu, jenž zaplňoval někdejší státní prodejny výtvarného umění s názvem Dílo. Není divu, vedoucím katedry výtvarné výchovy je pořád starý dobrý kádr z mamulovských časů Ondřej Vorel, jenž se ve svém životopise z roku 1983 například chlubí, že je „členem výboru základní organizace KSČ, člen politickovýchovné komise, vedoucí aktivu estetizace a názorné agitace, člen májové komise obvodního národního výboru, nositel vyznamenání KV SSM, čestného uznání ZV ROH a leninského zápočtu“. Chudáci studenti.

Z úplně jiného prostředí pochází sochařka Šářka Mikesková, která svoji výstavu ve Dvoraně Galerie PLATO ve vítkovickém Gongu zahájí rovněž ve středu v 18 hodin. Mikesková vystudovala sochařinu u slovutného Mária Kotrby na Fakultě umění Ostravské univerzity, přičemž tahle fakulta (napřed katedra) je produktem nezávislých a dříve opozičních umělců, kteří brzy po sametové revoluci zjistili, že již výše popisovaná katedra výtvarné výchovy je nereformovatelná. U Kotrby se Mikesková nadechla čerstvého větru, svobodného uměleckého názoru i poctivého řemesla, takže je dnes ceněnou umělkyní v celorepublikovém kontextu a třeba s Lenkou Klodovou vystavovala v Londýně.

„Schopnost mimořádně pregnantní reakce na daný kontext a smysl pro nadsázku, vtip a měřítko jako významovou složku dělají z Šárky Mikeskové jednu z nejzajímavějších postav současného českého umění,“ říká o Mikeskové umělecký manažer PLATO Marek Pokorný. Výstava dostala název Aleluja a je obohaceným „remakem“ jejího projektu v Národní galerii Perla, který vloni společně připravili nakladatelství Divus a PLATO.

Patron umělců svatý Lukáš to nebude mít ve středu lehké, když se bude rozhodovat, na kterou zajít vernisáž. V 18 hodin totiž začíná i výstava ve Fotografické galerii Fiducia, na níž bude k vidění dílo fotografky a intermediální umělkyně Terezy Příhodové. „Na výstavě představí instalaci prostorových objektů z různých materiálů, z nichž v některých bude aplikovaná fotografie jako jejich nedílná součást,“ říká o expozici Roman Polášek, jeden z kurátorů galerie.

Ostravské muzeum pak ve čtvrtek 28. dubna v 17 hodin zpřístupní veřejnosti grafické dílo Jindřicha Goly. Krnovský umělec, jenž v roce 2012 zesnul po těžké nemoci, pracoval přes 30 let jako výtvarník Okresního vlastivědného muzea v Bruntále, takže jeho výstava v Ostravském muzeu je také posmrtnou poctou kolegovi muzejníkovi. Gola patřil na sklonku šedesátých let k takzvanému Klubu konkrétistů, nadějně nastartovanou dráhu umělce, jehož silně oslovovaly umělecké tendence šedesátých let (už v roce 1967 vystavoval v Divadle E. F. Buriana v Praze), ale udusila normalizace. V závětří bruntálského muzea se pak věnoval především krajinářství, přičemž své dílo, jež už nikterak nepobuřovalo tehdejší kádry, také oficiálně vystavil v Bruntále, Krnově i jinde. Velký talent příliš brzo zašlápnutý režimem.

Ve čtvrtek ale den neskončí s Jindřichem Golou. Tečku za vernisážovým týdnem udělá Marek Pražák v Galerii V Rámci, která sídlí v hospodě U Peciválů a je jedinou čistě videoartovou galerií v Ostravě. Pražákův projekt nese název Pejskova dobrodružství a „štěkot“ proslulého multimediálního barda začíná v 18 hodin.