Je to crust´n´roll jak cyp, říká Robert Šimek o novém albu Malignant Tumour

Právě připravujete nové album. Co už máte za sebou a co vás ještě čeká?

Ve skvělém GM Studiu s Martinem Roženkem jsme vše nahráli a nyní putujeme s materiálem do německého Borgentreich-Bühne za Andym Classenem, kde v jeho Stage One Studiu budeme dělat dodělávky, mix a mastering.

Zmiňuješ Andyho Classena, ale s novým albem vám přece měl pomáhat světově proslulý „mistr zvuku“ Tomas Skotsberg, v jehož studiu Sunlight vznikla řada legendárních death metalových opusů od skupin jako například Entombed, Dismember, Grave atd.

Koukám, že jsi dobře informován. Ano, s Tomasem jsme začali spolupracovat loni na podzim. Dostali jsme se k němu velice jednoduše. Bilos Tomase oslovil s nabídkou práce na nové desce, a protože se mu naše muzika zamlouvá, tak to chtěl zkusit. Měl naši desku produkovat a slibovali jsme si to, co si přeje snad každá crustová kapela – kurevsky severský zvuk, jak plný Drakkar Vikingů, který by našemu crust´n´rollu sedl jak prd do úsměvu. Žel jsme zjistili, že naše představy o švédském zvuku jsou vzdálenější než z Poruby do Bartovic, a tak jsme se vrátili k dvakrát prověřenému Andymu Classenovi.

Také dobrá volba. Vždyť Andy Classen produkoval v minulosti například alba od Krisiun, Tankard, Sinister, Holy Moses, Asphyx nebo Destruction. Můžeš tedy vaši novou nahrávku, jejíž název jste už prozradili, a to The Metallist, po hudební stránce popsat? V čem se liší od předchozích počinů a jaké spojitosti má s vašimi dřívějšími alby?

Album navazuje na předchozích pět desek. Je každopádně propracovanější, vyspělejší vychytanější, vyhranější a stále je to kulervoucí crust´n´roll jak cyp. Po poslechu téhle desky už můžeš s klidem zemřít.

S jakým cílem jste nové skladby tvořili?

Neměli jsme cíl. Tvořili jsme songy, které nás bavily a u kterých jsme si to užívali. Chtěli jsme natočit desku už v roce 2014, pak v roce 2015 a nakonec jsme ji natočili v roce 2016. A na těch sonzích to jde sakra slyšet. Nic šité horkou jehlou.

Skupina Malignant Tumour ve studiu.

To je rozhodně pozitivní zjištění. Pokud porovnáš skladby, které jste měli připravené v letech 2014 a 2015 s těmi aktuálními, v čem vidíš největší pokrok? Dostanou se na letošní album výhradně nové songy?

No, chlape, byly to dobré skladby, ale jejich problém byl, že byly pouze dobré. Byly to takové ty skladby, kdy si řekneš „hmm fajn“. My jsme ale chtěli kurva dobré skladby jak cyp. Takové, u kterých máš husí kůži a které tě nenechají v klidu a máš potřebu máchat hlavou nahoru a dolů.  Takže jsme některé songy předělali a některé vypustili úplně. Ty, co nakonec skončily na The Metallist, ti způsobí několikanásobný orgasmus a pak ti ještě svým geniálním zvukem urvou hlavu!

Když tě tak poslouchám, musím se zeptat: Je pro vás jednoduché se při tvoření nových písní nadále držet vašeho typického crust´n´rollu, anebo zjišťujete, že je to čím dál více složitější?

Je jednoduché se držet našeho crust´n´rollu, protože to z nás leze samo. Těžší je se neopakovat.

Nelze zdůraznit jednu podstatnou věc. Letos Malignant Tumour slaví pětadvacet let své existence. Jaká překvapení pro své fanoušky chystáte?

No, chystáme speciální vystoupení k pětadvaceti letům kapely, které se uskuteční 19. listopadu v Ostravě, a to v areálu Dolu Hlubina. Akce se jmenuje Back to 1991 a celá se ponese v duchu minulého století (smích). Hlavně jsme chtěli pozvat kapely, které jsou s Malignant Tumour nějakým způsobem spojené a které v roce 1991 už existovaly a inspirovaly nás v tvorbě. A to Agathocles a Asphyx nepochybně jsou. Rovněž vystoupí skupina Tendr, v níž působí Bilosův strýc, který ho přivedl k metalové muzice. Mimo další zajímavé persony tam nyní bubnuje náš bývalý bubeník David Ševčík, takže to všechno do sebe zapadá jak puzzle. No, a aby toho nebylo málo, tak mimo tuto všechnu parádu bude v přilehlém kinosále v rámci jedné vstupenky možné zhlédnout náš film Way of Metallist, který jsme vytvořili k pětadvacátému výročí kapely. A věř, že bude na co koukat!

Jaká by měla být náplň filmu? Třeba předchozím skvělým fotbalovým DVD Europe Football Championship jste si obrazovou laťku „made by Malignant Tumour“ nastavili velmi vysoko…

Jestli ti Europe Football Championship přijde jako vysoko nastavená laťka, tak toto je v tom případě na Oskara (smích). Chcu vidět tvůj ksicht, až to zkoukneš (smích). Jinak uvažujeme, že Way of Metallist vydáme i na DVD.

Martin Bilos Bílek při nahrávání alba The Metallist.

Nevím, co je na tom pravdy, ale v kuloárech se proslýchá, že jste v souvislosti s tímto filmem přišli s jedním naprosto originálním a autentickým nápadem… S něčím, co snad dosud nenapadlo žádnou světovou hudební hvězdu, napříč žánry, která kdy vydala DVD. Až tedy vás… Můžeš upřesnit, o co jde?

Nechci to nyní úplně prozrazovat, ale je fakt, že jsme si vzali celkem tvrdý oříšek, a to my máme rádi! Jedná se o projekt polodokumentárního filmu, kde určití interpreti z metalové scény ani nevědí, že v něm hrají, což příběhu dodává autentičnost. Mohu prozradit, že v něm tedy vystupují významné osobnosti z české i zahraniční metalové scény a že se jedná o film s košatým příběhem a poučným koncem.

To zní více než slibně! Ostatně i příběhy ve vašich videoklipech jsou už dostatečně jedinečné, originální a tak nějak příjemně šokující. Odkud při ztvárnění a realizaci těchto videoklipů čerpáte inspiraci a jak moc se třeba konečný výsledek u klipů „Earthshaker“, „At Full Throttle“ či „Overdose&Overdrive“ lišil od původního záměru?

Velkým pomocníkem je nám alkohol a naprostá pohoda v kapele. Když máš okolo sebe tu správnou partu lidí, tak to jde po pár pivech, rumech, myslivcích, slivovicích a Jacku úplně samo (smích jak cyp)…

Kapela Malignant Tumour dokončuje nové album.

Přejděme nyní ke koncertům. Ne že byste v České republice nevystupovali vůbec, ale, jak známo, preferujete především zahraniční štace. Co vás k tomuto kroku vedlo, respektive jaké koncerty v zahraničí ještě letos absolvujete?

Hrajeme i v České republice a mám za to, že dostatečně. Snažíme se hrát v každém kraji alespoň jednou do roka, ale je pravda, že nás oslovují mnozí zahraniční organizátoři koncertů a festivalů, abychom jim zahráli k tanci a poslechu a také je pravda, že tyto nabídky neodmítáme. Poslední dobou si na zahraniční koncerty nemůžeme stěžovat. Poté, co jsme se vrátili z Japonska a Portugalska, jsme měli malé tour v Anglii. Nyní se připravujeme na koncerty v USA a Kanadě. Do toho je spousta koncertů po celé východní a západní Evropě a abychom se nenudili, tak na podzim chystáme evropské tour na podporu nové desky The Metallist, která právě na podzim vyjde.

Navíc pořádáte také vlastní akci…

Jo, bo fakt máme roupy, tak jsme se rozhodli, že si uděláme svůj festival, kde aplikujeme své pětadvacetileté zkušenosti, a tak již druhým rokem pořádáme Klimkovický kulomet. Letos se akce uskuteční opět v zámeckém parku v Klimkovicích, takže jsi rozhodně zván.

I s ohledem na vaše hudební zkušenosti se nabízí další dotaz. Můžeš zhodnotit ostravskou scénu (třeba nejen metalovou)? Co podle tebe funguje, co nefunguje, jaké jsou její plusy či minusy?

Člověče, to je velice složitá otázka. Ani nevím, jak na to odpovědět. Každopádně mám pocit, že se scéna neustále vyvíjí a kráčí svým osobitým směrem. Na vztahy mezi kapelami v našem rázovitém kraji si nemohu stěžovat. Jsem rád za to, že tady žiju a že jsem obklopen takovými lidmi.

Na závěr jedna oddechová otázka. Není tomu tak dávno, co Malignant Tumour zasáhla „tetovací horečka“ a Bilospředstavil svou první kérku… Uvažuješ i ty o nějakém tetování?   

No, my o tom v kapele mluvíme už snad dvacet let (smích)… A Bilos jako první přešel od slov k činům. Bohdič ho hned následoval a já teď jen tiše závidím, že jsem to neudělal dříve než oni. Jinak náš kámoš a známý tatér Bekus je skvělý profesionál a tetuje opravdu parádně! Doufám, že za tuhle reklamu mi snad udělá ten můj vysněný rukáv prodloužený na celou polovinu zad.