Kino na hranici zahájí projekce filmu Kosmos. Jeho režisér zemřel letos v únoru

Żuławski patří svou tvorbou mezi nejoriginálnější filmaře a přestože napsal dvakrát tolik knih, než natočil snímků, v paměti svých příznivců zůstává především jako nekompromisní režisér. Jeho tvorba v evropském kontextu nemá obdobu, svým celovečerním debutem Třetí část noci (1971) si vysloužil osobní gratulaci od legendárního italského režiséra Luchina Viscontiho na slavném festivalu v Benátkách. Nekompromisně originální vidění událostí z II. světové války v něm založil na osobní zkušenosti svého otce, který se živil jako „pokusný králík“ v laboratoři na nakažené vši. Jeho druhý snímek historický a alegorický horor Ďábel (1972) ovšem tvrdě narazil na komunistickou cenzuru. Do kin se ve své době nedostal, ale to nebylo vše, co musel mistr vytrpět a své profesi obětovat.

Třetím jeho dílem pro velké filmové plátno měla být výpravná alegorická science-fiction Na stříbrném glóbu. Nejnákladnější produkci v dějinách novodobé polské kinematografie komunistická cenzura zastavila. Překvapivě v okamžiku, kdy byly natočeny tři čtvrtiny filmu, což nemá obdobu. Podle mínění některých filmových kritiků by právě Na stříbrném glóbu mohla předjímat Lucasovy Hvězdné války, ovšem v odlišném intelektuálním a filosofickém duchu.

Żuławski pocházel ze starobylého rodu polských intelektuálů, jeho dědeček byl spisovatel (mimo jiné autor populární sci-fi trilogie Na stříbrném globu, Stará Země a Vítěz na téma dobývání vesmíru), literárně činný byl i jeho otec Miroslav, který působil jako polský diplomat v Praze. Malý Andrzej pobýval několik let v Československu, byl ovlivněn zdejší kinematografií a bez problému rozuměl i v pozdějších letech češtině.

V polovině 70. let patřil Żuławski k posledním velkým polským režisérům, kteří se rozhodli emigrovat na Západ. Předstihli jej Roman Polański, Walerijan Borowczyk nebo Jerzy Skolimowski, které ubíjející režim vyštval již dříve. Také on se nakonec po složitých peripetiích usadil ve Francii. Tady začal svou druhou režisérskou kariéru.

Jedním z jeho vrcholných filmů se stal alegorický horor ovlivněný Dostojevským a Hoffmannem pod názvem Possession (1981). Filozofický horor se symbolicky odehrává v Západním Berlíně a začíná ikonickým nápisem na nechvalně známou ikonu komunistického režimu Berlínskou zeď. Nápis říká „Tato zeď musí pryč!“. Film dosahující uměleckého maxima v originálním expresionistickém výrazu se proslavil svým nekompromisním vizuálním viděním a mistrovským výkonem slavné herečky Isabelle Adjani.

S jinou slavnou osobností francouzské kinematografie Sophií Marceau se Żuławski oženil a natočil s ní pozoruhodná dramata, osobitou variaci Dostojevského románu Idiot pojatou jako gangsterku a originální životopisný snímek o Chopinovi. Představitel hlavní role Janusz Olejniczak byl ve své době uznávaným klavíristou, a tak na rozdíl od jiných životopisných filmů, kde se hra na klavír pouze imituje, Żuławski dosáhl opět svého perfekcionismu, když mohl v celé kráse snímat hercův mistrovský hudební výkon a ještě jej přiměl k pozoruhodné herecké kreaci. Podobného mistrovství, kdy bořil filmová klišé, dosáhl Żuławski v adaptaci opery Boris Godunov, která je považována za jeden z nejlepších příkladů, jak převést operní dílo do filmové řeči bez ztráty dynamiky originálu a ještě za umocnění jeho původních kvalit.

Nečekaný odchod Andrzeje Żuławského letos v únoru je velkou ztrátou nejen pro umělecký svět, ale především otevřenou ránou pro zastánce nekompromisního umění. Ztrátou mistra, který nezná konvence a snaží se jít na dřeň věci. Působivých režisérů jako Żuławski existuje zatraceně málo a rozhodně neměli nikdy na růžích ustláno. Ke své poslední, finální režii se dostal po dlouhých 15 letech a to ještě díky francouzsko-portugalské produkci, ve své vlasti neměl šanci na umělecké přežití.

Slavnostní projekce jeho posledního snímku Kosmos, oceněného na festivalu v Locarnu, tak bude aspoň malou náplastí za tuto nenahraditelnou ztrátu. Snímek by měl do Těšína s největší pravděpodobností přijet uvést nejstarší syn Żuławského Xawery, který se rovněž věnuje filmové režii.