V Ostravě byl vzkříšen duch Accept: Garage zažila poctivou metalovou nálož ze staré školy

Skupina Palace zahájila svou existenci v roce 1990. Čtyřčlenná německá formace má na svém kontě sedm alb a hraje ve složení Tom Mayer (basa), Harry Reiter (bicí), Jason Mathias (kytara, vokál) a Harald Piller (zpěv, kytara). Jejich heavy metalové songy nepřinesly během jejich setu nic invenčního. Hutnější rychlé vypalovačky bez špetky osobitosti střídaly pomalejší balady. Hudebně naprosto nezáživné riffy, nezapamatovatelné melodie a horší zvuk s utopenou kytarou nezachránily ani grimasy, které Mathias vrhal na diváky. Nemastný neslaný dojem z Palace nezachránily ani časté pokusy kapely o roztleskání fanoušků. Prostě kde nic není, ani smrt nebere, a kde není kvalitní metalová muzika, může se křesat jako o život, ale oheň nezaplane. Naštěstí setlist Palace byl poměrně krátký.

Následující kapela byla skutečným, ryzím a nefalšovaným zážitkem! Pokud lze označit nějakou metalovou kapelu za obscénní, kultovní a muzikantsky naprosto bombastickou, pak to budou kanadští Anvil. Vytrvalí rockeři z Toronta jsou na hudební scéně od roku 1978 a jako svůj vzor ji uvádějí kapely jako Megadeth, Slayer, Anthrax či Metallica. Charismatický frontman Steve Lips Kudlow (zpěv, kytara), Chris Robertson (basa) a Rob Reiner (bicí) předvedli v Garage úžasnou show.

Z koncertu kanadské kapely Anvil v Garage Clubu. (Foto: Radek Lukša)

Všichni tři muzikanti jsou výborní po technické stránce. Steve prokázal, že mu to jako čerstvému šedesátníkovi stále pekelně dobře zpívá (2. března oslavil kulatiny) a jeho vibrato se neslo na dlouhých vokálech nad hutnou baterií Reinera. Kudlow je rovněž excelentní kytarista – to, co předváděl, má daleko do bezduchého bendingu Mathiase. Jeho sólové linky měly kreativitu, nádherný tón a skvělou stavbu. Kudlowa provázela odjakživa pověst exhibicionisty, který je posedlý sexem a heavy metalem. Inu, na každém šprochu pravdy trochu. Kdo viděl v pátek jeho charismatický úsměv, když vytáhl EBow (kytarový doplněk, pozn. red.) ve tvaru přirození, tak se musel zkrátka dobře bavit. Anvil zahráli chytlavý set, potvrzený skvělými muzikantskými výkony, kterým vévodil Kudlow, a potvrdili pověst vynikající koncertní kapely. Příjemná byla také vzpomínková píseň z repertoáru Motörhead, kterou Steve připomněl nedávné úmrtí frontmana Lemmyho Kilmistera.

Garage tentokráte rozprostřela rockové pašije do celého večera. Legenda, díky níž většina diváků na koncert dorazila, se objevila na pódiu okolo dvaadvacaté  hodiny. A nic své pověsti nezůstala dlužna. Udo Dirkschneider se těší v německé metalové muzice výsadnímu postavení už od osmdesátých let. Tehdy, v roce 1986 (některé encyklopedie uvádějí i rok 87) odešel z Accept a založil U.D.O. Kapela zažila úspěch i propad, vydala víc než 15 desek a prošla jí celá řada muzikantů. Dnes hraje v sestavě Udo Dirkschneider (zpěv), Andrey Smirnov (kytara), Kasperi Heikkinen (kytara), Fitty Wienhold (basa) a syn frontmana Sven Dirkschneider (bicí).

Udo Dirkschneider (druhý zprava) vzpomínal na zlatou éru Accept. (Foto: R. Lukša)

Na večeru bylo pikantní, že v podání U.D.O. zazněly (vyjma dvou písní) pouze songy jeho předchozí kapely Accept. Speciální BACK TO THE ROOTS TOUR 2016 je podle frontmana Dirkschneidera posledním, na kterém legendární hity Accept živě zpívá.

U.D.O. (u příležitosti tohoto turné vystupující pod značkou Dirkschneider) vnesli do Garage poctivou příchuť osmdesátých let. Kapela nepůsobí tak živým dojmem jako hyperaktivní Anvil, ale klasické songy Accept mají svůj nezaměnitelný půvab a starosvětský hymnický metalový šmrnc. Proto si rozdováděný dav s chutí zazpíval legendární Starlight, Living for Tonite, Flash Rockin´Man, London Letherboys či Midnight Mover. Došlo i na nepostradatelnou Metal Heart.

Perfektně sehraná kapela, výborné instrumentální výkony obou kytaristů a Udův nezaměnitelný zpěv si užívali všichni diváci v klubu napěchovaném do posledního místečka. Sympatickým gestem byla také belgická vlajka, kterou měla kapela na pódiu.

Proti některým předešlým koncertům byl zvuk v Garage výborný a konkrétní. Metalová oslava Velkého pátku byla velice výživná a náročná. Stála však za to.