Mladí malíři to mají těžké, říká Jiří Zavřel, jenž brigádničil na kulisách pro Jesus Christ Superstar
13.3.2016 19:17 Ivan Mottýl Obraz & Slovo Rozhovor
Jak se živí mladí malíři, kteří dokončí studia v některém z ateliérů malby Fakulty umění Ostravské univerzity? Protloukají se jen těžko. Kulturní deník Ostravan.cz si o tom vyprávěl s loňským absolventem malby Jiřím Zavřelem. Symbolicky na Zavřelově vernisáži v klubu Les, kde jeho obrazy budou k vidění až do konce dubna, a pár dní před premiérou ostravského nastudování Jesus Christ Superstar, kde se spolu s dalšími mladými umělci podílel na malbě kulis.
Malíř Jiří Zavřel se svými obrazy bazilik.
Foto: Ivan Mottýl
Na výstavě mě zaujala dvojice obrazů s podivuhodnou konstrukcí, snad s bazilikou. Můžete o obrazech prozradit více?
Je to skutečně bazilikální trojlodí, ale malované podle Vasilije Kandinského. Přesněji řečeno, s velkým zaujetím jsem si jednou četl v Kandinském, jak vysvětluje základní linie v obraze, tedy horizontály, diagonály a vertikály, přičemž ke každé linii přisuzoval určité barvy. Nějak mi to ale celé nesedělo, tak jsem si to chtěl sám pro sebe vyzkoušet, zda to funguje, a začaly vznikat tyto obrazy.
Takže inspirátorem byl jeden z průkopníků abstrakce, to je pěkné. Fungovalo to?
Nefungovalo. Nebo ne až tak úplně.
Co na vaše zjištění řekli pedagogové z Fakulty umění? Nebo obrazy vznikly až po promocích?
Ne, byla to součást mé diplomové práce z loňského roku. Malíř Daniel Balabán byl potěšen, že se snažím osvětlit něco dávno zavátého prachem dějin. Že jdu ke kořenům, zatímco dnešní abstrakce je už poněkud „vydojená“, nemá už kam pokračovat.
Co vám dala tahle zkušenost s Kandinským?
Dost. A myslím, že by to mohla být inspirace pro další malíře, aby si ozkoušeli, jak to mysleli první abstraktní mistři.
V tom obraze cítím více plánů, jakýsi insitně folkloristický, myslím na Dušana Jurkoviče. Zároveň je to jakýsi archaický plán na stavbu baziliky, někde z raných křesťanských časů.
Mám rád lapidární zpracování témat. Vertikála a horizontála, protnutím vzniká kříž, a už jsme u Boha. A člověk se s Bohem střetává v diagonále. Lapidární, jasné.
A ten Jurkovič?
Někde to tam je také. Mám velký vztah k lidové roubené architektuře a v podstatě se částečně živím právě opravami a rekonstrukcemi roubených domů.
Co vlastně děláte rok po škole? Sehnal jste kromě brigád na dřevěnkách i trvalou práci v oboru?
Ne, spíš se protloukám, jak se dá. Teď jsem měl pěknou brigádu v ostravském divadle, vlastně to byla příležitost pro více absolventů z katedry malířství Fakulty umění, pracoval tam se mnou třeba malíř Václav Pazdera. Malovali jsme kulisy pro rockovou operu Jesus Christ Superstar, která se chystá v Divadle Jiřího Myrona.
To znamená, že jste malovali i šestnáct metrů vysokou kulisu katedrály Božského Spasitele? Tedy zmenšeninu hlavního ostravského chrámu, která bude stát na jevišti, a to i s parkovištěm před kostelem.
Ano. A tahle brigáda vlastně zase dost souvisí s těmito obrazy, neboť chrám Božského Spasitele byl na konci 19. století postaven jako trojlodní bazilika.
A jsme opět u baziliky. I když to bude znít na závěr rozhovoru jako floskule, nemohu se udržet: Všechno souvisí se vším.
*
Jiří Zavřel: Houby s voctem. Absintový klub les, výstava potrvá do konce dubna.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.