Tomáš Vůjtek: V pašijích se objeví herci všech činoherních scén a Ježíšem bude Petr Hruška
8.3.2016 07:00 Ivan Mottýl Divadlo Rozhovor
Bez nároků na honorář se na alternativní sklepní scéně ostravského klubu Les sejde šestnáct herců ze všech tří ostravských činoherních scén, aby sehráli pašijovou hru, tedy tradiční velikonoční divadlo o ukřižování Krista. Návrat pašijí do Ostravy zařídil dramatik a režisér Tomáš Vůjtek, jehož jsme se ptali na podrobnosti.
Jeden z nejvýraznějších tuzemských dramatiků, Ostravák Tomáš Vůjtek.
Foto: Ivan Mottýl
Napřed fakta. Kdy a kde se pašijové hry odehrají?
Hrát se bude v pašijovém týdnu na alternativní scéně v podzemí Absintového klubu Les. Vždy v 16 hodin, protože po pašijích musí herci běžet na jeviště svých domovských scén. Celkem pašijovou hru zahrajeme čtyřikrát, a to od pondělí 21. března do zeleného čtvrtku 24. března.
Pak přijde Velký pátek, poprvé to bude letos i svátek. Myslíte si, že si Ostraváci díky novému volnému dni budou více připomínat ukřižování Ježíše Krista?
Nevěřím, že nový svátek může život běžného našince nějak zduchovnět. V této společnosti pro to není žádný prostor, vyhlášení svátku je pouze výsledkem politických ambicí a pro lidi jen další volný den.
Zduchovnění ale mohou přinést právě pašijové hry. Mimochodem, pašije v Lese se odehrají záhy po premiéře rockové opery Jesus Christ Superstar v Národním divadle moravskoslezském, což je vlastně také pašijová hra.
Jsem rád, že se to takhle spojilo. My uděláme pašije v podzemí Lesa, vlastně v undergroundu, ale stejné téma se odehraje i ve zlatých portálech Divadla Jiřího Myrona. To mě strašně baví.
Kdo bude hrát v Lese?
Podařila se úžasná věc. Bez nároku na honorář budou v pašijové hře vystupovat herci všech tří ostravských činoherních scén. Z NDM je to například Ivan Dejmal, který se předvede jako naprosto fascinující Mastičkář. A v roli jedné z Marií zazpívá Martina Šnytová.
Ta je přece nominována na letošní Thálii za roli v muzikálu Funny Girl…
Ano, a teď povýší pašije do hudební roviny.
A koho diváci uvidí za Komorní scénu Arénu a Divadlo Petra Bezruče?
Od Bezručů mladé herce, například Milana Cimeráka. Z Arény jsem obsadil vůbec nejvíce herců, což je logické, protože je mám jakožto dramaturg Arény při ruce a mohu s nimi nejvíce zkoušet.
Kdo bude hrát Ježíše?
Básník Petr Hruška. A jak známo, Kristus se po zmrtvýchvstání ukázal Máří Magdaléně jako zahradník, takže do role zahradníka jsem obsadil Pavla Hrušku, Petrovo dvojče. Role jsou to identické a Petra s Pavlem si lidé také pletou, sám jsem měl celá léta problém je od sebe rozpoznat.
Známé jsou pašijové hry předváděné každoročně v Hořicích na Šumavě, kde ve velikonoční hře hraje půl vesnice. Jak jste zapojil další Ostraváky?
Líbil se mi nápad, který vznikl nad pivem v Lese. Dvanáct apoštolů si zahrají někteří umělci, kteří nosí dlouhé vlasy. Máničky, jak se dříve říkalo. Třeba malíř Benda, fujarista Mirek Chudej, básník Vladimír Jaromír Horák, hudebník Jiří Geršl, divadelní recenzent Ladislav Vrchovský, filmový teoretik Martin Jiroušek, sochař Petr Szyroki a jeho dvojče Pavel i další. Všichni to zatím berou ze své a těší se na představení, což je strašně blízko tomu, jak pašijové hry kdysi vznikaly. Bez nějakých hereckých ambicí, jen pro radost. Doufám, že i nás to bude bavit. A že se to povede…
Jak už řečeno, historie pašijových her je obrovská, známe už staročeské pašijové hry ze 14. století a oblíbené byly i v baroku. Hlavně ve venkovských německých oblastech Česka se hrály až do války. Víte něco o historii pašijových her v Ostravě a na Ostravsku?
Popravdě řečeno, netuším.
Ve vaší režii bude zinscenován nějaký ikonický text, třeba pašijí už ze jmenovaných Hořic, nebo jste napsal nové pašije?
Převzal jsem tradiční scény, které k pašijím patří. Autorským přínosem jsou pak samotné verše a možná trochu lehčí humor v nich. Samozřejmě ale vycházím z osmislabičného českého verše, v němž byly pašije tradičně psány.
Lehčí humor?
Ukřižování Krista je sice velké sakrální téma, ale dneska už zapomínáme, že pašijové hry ho podávaly i dost humorně. Všichni jsme se přece ve škole učili o Mastičkáři, který byl komickou figurou už ve velikonoční hře ze 14. století, kdy tahle pašijová postava parodovala pochybné pražské léčitele. Mastičkáře uvidí i diváci v Lese, obecně mám ale na lidových pašijích hrozně rád scény typu, kdy apoštolové běží ke Kristovu hrobu, aby se přesvědčili, že skutečně vstal z mrtvých, ale cestou vedou poměrně „zásadní“ řeči na různá témata. Třeba o tom, které pivo je nejlepší, kde dávají špatnou míru, nebo z kterého piva jsou větší průjmy. Krásné je, jak naši předkové dokázali tak velký příběh ztvárnit tak lehkou formou.
To mi nahráváte. Pašijové hry se budou odehrávat na podzemní scéně pod pivnicí Les, budou tedy apoštolové řešit kvalitu piva v Lese?
To zrovna ne. Spíše jsem si vyhrál se scénou, v níž apoštolové vedou dlouhé řeči, proč by k tomu hrobu měli vůbec chodit. Strašně mě baví i výstup postavený na tom, že Kristova první cesta po zmrtvýchvstání vede do pekla, kde potká všechny ty čekající na cestu do ráje. Proběhne tam zásadní rozhovor s Evou, která Ježíše v podstatě seřve za to, že jí v tom pekle nechal tak dlouho. Tady je krátká citace:
EVA: …teď tu hledím, jak tma houstne,
už pěkných pár tisíc let,
a raději řeknu hned,
že to není hezký pohled,
na to by se měl brát ohled,
vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
všude tma, a toho smradu,
co se ho tu nadýcháme,
tuze těžký úděl máme…
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.