Kytarista Adam Malík zve s kapelou AC/CZ na cestu do pekel

Už na konci tohoto týdne začíná Do pekel tour 2016, které představí kapelu AC/CZ napříč republikou. Proč jste pojmenovali koncertní šňůru právě takto?

Ano, první koncert našeho turné začíná 12. února 2016 v Krnově v Kofola Music Clubu. Název „Do pekel tour“ jsme vymysleli, protože jedna z nejznámějších skladeb AC/DC je Highway to Hell, v překladu Dálnice do pekla a naše šňůra je tedy série koncertů napříč devíti městy ČR, na kterých se budeme snažit fanouškům vytvořit pekelnou show, jak je u AC/DC zvykem, a to nejen energickým hraním, ale i lepším vizuálem celé scény.

27. února zahrajete v ostravském klubu Fabric. Nechystáš jako bývalý student ostravské konzervatoře pro tvé ostravské přátele něco speciálního?

Moc se na ostravský koncert ve Fabricu těším, ale je pravda, že jsem neplánoval vytvořit něco speciálního pro ostravské fandy, ale třeba mě ještě něco napadne. Na každý koncert turné máme scénář víceméně stejný, ale určitě se budeme snažit na každém koncertě podřídit určité spontánnosti, což je u AC/DC také dost typické. Máme naplánovanou předkapelu, mladou rockovou skupinu Nevím, která na začátek zahřeje fanoušky. O dalších vylepšeních, oproti dřívějším koncertům nechci moc mluvit, ať se mají fanoušci na co těšit.

U jakéhokoliv revivalu mne vždycky zajímá, zda to je pro hráče srdeční záležitost, nebo má hraní finanční důvody. Jak to je u tebe?

Pro celou kapelu je to určitě hlavně srdeční záležitost, asi bych v žádném jiném revivalu nehrál a nedělal ho. Hudba AC/DC mě ovlivnila už od útlého věku, spolu s mým otcem, který hraje druhou kytaru na postu Malcolma Younga, hrajeme opravdu z úcty k této kapele. Když jsme před lety objevili zpěváka Pavla Gawliczka, volba založit AC/CZ byla jasná. Kapelou prošlo pár muzikantů, než jsme se dostali, troufám si říct, do nejsilnější sestavy, která funguje už více než dva roky a muzikanty bych nerad někdy měnil.

Vzpomínám si, že když jsem hrával v Pearl Jam Revival, tak jsme dostávali vyšší honoráře než za autorskou hudbu v jiných kapelách. Připadá ti to v pořádku?

Dokážu srovnat dvě roviny, jak hraní s autorskou muzikou, v mém případě celkem nový projekt zpěvačky Ella, tak hraní v revivalu AC/DC. Koncertů s Ellou zatím nebylo tolik jako s AC/CZ, ale některé koncerty jsme hráli i za vyšší honorář než s AC/CZ, samozřejmě pořadatelé vždy slyší na známou značku než na „bezejmennou“ kapelu. Lidé obecně chtějí poslouchat to, co znají. Aby znali tvou autorskou muziku, to je běh na dlouhou trať, na který by nestačil jediný rozhovor. Kapelou AC/CZ se snažíme lidem aspoň přiblížit originál, který nikdo nikdy nenahradí. Pokud jsi autor, jsi pán. Vždycky jsem si vážil popravdě více lidí, kteří muziku složili, než jen přehrávali, byť třeba v lepší kvalitě. Na druhou stranu mi nepřijde v pořádku brát 70 tisíc za kapelu, která má dva singly a hraje necelé dva roky. Obecně se v našem hudebním průmyslu i kinematografii dějí velmi špatné věci, které jsou v naprostém nesouladu, a masová hudební produkce je z 90 procent ovlivněna velmi špatnými produkty všech médií. Ale muzika je vkus, záležitost líbí – nelíbí. Lidé kulturu nepotřebují tak jako doktory či právníky a jiné profese, pouze ji vyhledávají. Myslím, že není důležité, kolik jakákoliv kapela chce za vystoupení, ale kdo je ochotný jim tyto šesti i sedmiciferné částky za hodinové produkce dát.

Jak bys jako kytarista definoval styl Anguse Younga? Patří podle tebe k nejlepším kytaristům světa?

Angus Young je jeden z nejoriginálnějších kytaristů na světě, které znám. Jeho specifické vibráto a projev jsou tak typické pro hudbu AC/DC, která je plná neskutečné energie a Angus ji přenáší do svého hraní. Je to kytarista s neuvěřitelným feelingem a schopností být naprosto nad věcí, co se týče hraní a poutat pozornost především na skvělou show, kterou na koncertech předvádí. Je v tom určitý humor, určitá pointa – sex, drogy a rock & roll v jejich textech a vše co s jejich životem během kariéry souvisí.

Co tě na hraní s AC/CZ nejvíc baví?

Baví mě parta lidí, se kterou to dělám, baví mě ta komunikace a energie s lidmi pro které kdykoliv a kdekoliv hrajeme.  Jsou to kolikrát hodiny strávené v autě na koncertech a pak ten skvělý zážitek těšících se lidí, ještě než začneme hrát. Vážím si všech muzikantů, kteří se mnou hrají a kteří mi důvěřují – a jak říká náš zpěvák „Když je dobrá partyja tak ani muzika nevadí“.

Tvrdíte o sobě, že jste nejlepším revivalem AC/DC v České republice. Slyšel jsi i ty ostatní? V čem jsou třeba horší? 

Ano, přehled o ostatních AC/DC revivalech nejen v Česku máme. Neberu to jako konkurenci, myslím si, že lidi si přijdou na své od každého provedení, ať už lepšího, či horšího. Nedokážu sám posoudit, co je lepší či horší, nejlepším revivalem AC/DC nás nazývají fanoušci a lidi, kteří chodí na naše koncerty a kolegové z naší české hudební scény, se kterými se často na akcích potkáváme. Určitá marketingová strategie v této věci je ale také na místě.

Snažíte se s kapelou o maximální autenticitu s originálem, nebo zbývá prostor i pro nějaké osobitější ztvárnění?

Snažíme se určitě o co nejlepší autenticitu provedení, to bylo našim záměrem už od začátku, jak po zvukové, tak hráčské stránce. Teď jsme více „zamakali“ i na vizuálním provedení takže zlepšení v této oblasti určitě nastalo. Samozřejmě takové věci jako výšku postavy či barvu vlasů každého z nás nemůžeme úplně ztotožnit s originálem, ale lidí chodí především na muziku a show.

Které songy AC/DC jsou pro tebe nejzásadnější?

Miluju skladby jako například You Shook Me All Night Long, nejen v originálním provedení od AC/DC, ale třeba i od Shanii Twain či Celine Dion. Další má oblíbená je Shoot to Thrill či Thunderstruck, ale hrajeme na koncertech přes 20 nejznámějších hitů od AC/DC a těžko někdy vybírat, když hrajeme někdy hodinové či kratší koncerty, kterou skladbu vyhodit, protože všechny jsou opravdu stěžejní klenoty AC/DC.

Patříš k obdivovatelům prvního zpěváka AC/DC Bona Scotta, nebo spíše Briana Johnsona?

Mám určitě rád starší věci s Bonem Scottem, ale i moderní sound AC/DC s Brianem Johnsonem. Těžko takto posoudit, každý má své know-how ve svém hlase a každý byl tedy v případě již dávno zesnulého Bona také trošku jiná nátura i v životě.

Jak probíhá tvé nastudování nové skladby AC/DC? Pracuješ s jejich live koncerty, nebo jedeš jen podle nahrávek a pódiovku si vymýšlíš sám?

Na turné budeme hrát dvě nové skladby, z toho jedna je úplně z posledního alba Rock or Bust. Určitě se necháváme inspirovat jejich koncerty, především Live at Donington, ale také originálními nahrávkami či různými videi na Youtube.

Letos se čeští fanoušci dočkají, originální AC/DC vystoupí v Praze. Koncert je už dlouho beznadějně vyprodán. Máš také koupený lístek?

Byl jsem na jejich koncertě minulý rok v květnu v Drážďanech, kde stál lístek skoro dvakrát tolik, co letos v Praze. Letos mi to bohužel nevyjde časově a je už koncert beznadějně vyprodán. Osobně po zkušenosti v Drážďanech dávám přednost koncertům v hale než na open-air prostoru, kde bylo 80 tisíc lidí, protože organizace takového koncertu byla asi i pro naše západní sousedy velmi náročná po všech stránkách. Koncert byl skvělý a moc jsme si ho s přítelkyní užili až na pár organizačních výjimek, takže všem, kdo se chystají na Letňany, přeji skvělý zážitek!