Hudební orgie v srdci Ostravy: Druhý ročník Pendlu oživil skomírající centrum

Je sobota, krátce po šesté hodině večerní a na pódiu klubu Plan B, který je jinak zaměřen na hardcorovou scénu, to už drtí Jindra Holubec, hudební samorost z Bruntálska a v současnosti jedna z nejzajímavějších postav ostravské scény. Jde o první festivalové vystoupení a tomu odpovídá zatím poměrně slabá účast – koncert Holubcova tria poslouchá asi jen třicet lidí. Ti se ale skvěle baví.

Jindra Holubec zahájil festival v klubu Plan B. (Foto: Aleš Honus)

Hudba Jindry Holubce, podpořená precizními instrumentální výkony, chvílemi zní jako Primus, chvílemi jako Talking Heads. Ostatně Jindra tak trochu barvou hlasu i trhaným způsobem zpěvu připomíná Davida Byrna. Bude určitě zajímavé sledovat, kam se bude tvorba tohoto svérázného skladatele a kytaristy ubírat. Velmi dobrý začátek dlouhého večera.

Ale čas běží a v dalším klubu – v Barráku na Havlíčkově nábřeží – hraje Marow, což je v současnosti nejzajímavější projekt známého ostravského hudebníka Marka Zemana. Bohužel stíhám jen několik posledních písní, ale rozhodně to od Sokolské na Havlíčkovo nábřeží nebyly marné kroky.

Z koncertu kapely Marow v Barráku. (Foto: Aleš Honus)

Spolu s Markem Zemanem je na pódiu opravdový výkvět ostravské hudební scény, nechybí Marcela Kučová, David Straka, Rudy Horvat… Zazní i ukázka z připravovaného nového alba, které Marow slibuje už dva roky, a je škoda, že to tak trvá, protože tahle kapela je prostě první liga. Hráči jsou do svých písní absolutně ponořeni a je vidět, že si svůj pohodový set opravu užívají. Lze jim jen doporučit, aby neztráceli čas v jiných, zčásti nevalných hudebních projektech, a soustředili se na to, co má opravdu smysl. A tím projekt Marow zcela jistě je.

Kolem klubu Dock, který se také zapojil do Pendlu, jen proletím, protože je zde zrovna přestávka, a mířím do Cooltouru, kde vystupuje ostravské duo Sothein. Kytarista Martin Dytko je tak trochu záhadná postava ostravské scény, jeho způsob hry a prezentace, která je založena na psychedelických kytarových plochách a elektronických beatech, není pro každého.

Martin Dytko během koncertu Sothein. (Foto: Aleš Honus)

Proto je zařazení Sotheinu na velké pódium Cooltouru poněkud nepochopitelné, zvlášť když ve Staré aréně ve stejné době hraje Thom Artway, písničkář, o němž v budoucnu ještě hodně uslyšíme a jehož klip k písni I Have No Inspiration má na Youtube už přes 400 tisíc zhlédnutí. (A jak mi později potvrzují i další „pendlaři“, opravdu tam bylo narváno a kdo si neurval místo ve velkém předstihu, neměl prostě šanci se na Artwaye dostat). Naopak Sothein ve velkém prostoru Cooltouru poslouchala jen hrstka lidí, pro které ovšem šlo o jeden z největších hudebních zážitků večera.

Míříme zpátky na nábřeží Ostravice do klubu Dock, kde se zrovna chystá kapela Wild Tides. Trojici „pankáčů“ oblečených do sportovních dresů se daří roztancovat klub, ovšem hudebně nejde o nic zajímavého a s některými „punkovými“ pózami to kapela tak trochu přehání – frontman si například během prvních tří písní čtyřikrát hustě odplivne na pódium a jednou dokonce na parket před publikem. To je bohužel jediné, co mi z koncertu této kapely ulpělo v paměti. Příště se Wild Tides vyhnu velkým obloukem.

Naštěstí do Barráku je to z Docku jen pár desítek schodů a zrovna by tam měl už čtvrt hodiny hrát Kapitán Demo – fiktivní postavička bachratého hip-hopera, pod kterou se neskrývá nikdo jiný než Jiří Burian, známý třeba z kapel Southpaw nebo Republic of Two. Ale ouha, v Barráku je nejenom ticho, ale i tma jako v pytli. Jak mi říká personál klubu, vypadla elektřina. Nechci ztrácet čas a vracím se do míst, kde to opravdu žije – do Cooltouru, kde je na slovenské Lavagance opravdu narváno. Trochu pop-rocku, i když tak trochu uniformního, neuškodí.

Z koncertu kapely Lavagance v Cooltouru. (Foto: Aleš Honus)

Dalším podnikem zapojeným do projektu Pendl je Stará aréna. Klub, který ve svém programu akcentuje alternativní divadlo, je také skvělým místem pro komorní koncerty. A koncert ostravské kapely s názvem Šamanovo zboží je opravdu dobrá volba. V přeplněném koncertním sálku je ještě pro jednoho člověka místo, a tak se prodírám dovnitř a nechávám se unášet složitě strukturovanými opusy, které nezapřou inspiraci progresivním rockem 70. let minulého století.

Šamanovo zboží ve Staré aréně. (Foto: Aleš Honus)

Ve Staré aréně se na koncertu Šamanova zboží ukazuje, jak moc záleží na prostoru, ve kterém hudba zazní, a na publiku, které se k poslechu sejde. Zatímco na semifinále talentové soutěže Boom Cup mne kapela před dvěma měsíci nijak neohromila, zde jde zatím o jeden z nejpříjemnějších zážitků z Pendlu…

Kapitán Demo v klubu Barrák. (Foto: Aleš Honus)

Facebook v mém smartphonu ale zrovna hlásí, že v klubu Barrák se konečně podařilo zprovoznit elektřinu, a tak znovu mířím na Kapitána Dema. Ať už se na jeho tvorbu a zejména pódiovou prezentaci, ve které se hlavní protagonista stylizuje do fiktivní postavy tlustého milionáře, díváte, jak chcete, nenechá vás to chladným. Koncert Kapitána Dema přinesl naprosto dokonalou parodii manýrů namachrovaných hiphopových hvězd, založený na absurdně-satirickém humoru v textech a vynikající práci s tanečními beaty. Parádní zážitek!

Příjemným zážitkem byl koncert Places v klubu Marley. (Foto: A. Honus)

Další zastávka patří klubu Marley, kde zrovna hraje ostravská kapela Places. Tento koncert nelze vynechat už jen proto, že kapela na jaře vydá své první regulérní album, na kterém pracuje už velmi dlouhou dobu. Kapela, hrající indie rock inspirovaný ostrovní scénou, nejenom píše skvělé písničky, ale umí velmi dobře pracovat se zvukem a její hlukové kytarové stěny, které provázely některé písně v závěru, jsou na profesionální úrovni. Zdá se, že chystané album bude jednou z událostí roku.

V Cooltouru vystoupila kapela UDG. (Foto: Aleš Honus)

Sousední Cooltour, kam je to z klubu Marley jen pár kroků, zatím ovládla kapela UDG . Z hlediska návštěvnosti a ohlasů fanoušků jde o jednoznačný vrchol sobotního festivalu. Kapela hraje jeden hit za druhým a fanoušci jí doslova zobou z ruky, i když po hudební stránce zde nejde o nic převratného.

Dalším vrcholem sobotního večera, či spíše přelomu soboty a neděle, je to, co se odehrává v Barráku. Fanoušci zrovna dávají znovuzrozené kapele Retro Jokers najevo, jak moc jsou rádi, že se kluci zase dali dohromady. Retro Jokers totiž na začátku minulého roku oznámili, že si dávají tvůrčí pauzu. A aby nebylo pochyb o tom, že pauza bude velmi dlouhá, vyrobili i smuteční oznámení, které si vystavili na Facebooku.

Z koncertu obnovených Retro Jokers. (Foto: Aleš Honus)

Těžko říct, zda jde nyní o jednorázový návrat z nostalgie, anebo comeback se vším všudy, tedy i s příslibem nového alba. V ten večer to ale nikdo neřeší, fanoušci připravili pořádný kotel a kdo je v předních řadách, ten musí tančit, aby nebyl ušlapán. Prostě rokenrol, jak má být. Téhle kapely by bylo opravdu škoda, pokud by se opět rozhodla zavřít krám.

Živo je ovšem ve stejnou chvíli i v dalších klubech – v Planu B zrovna hraje kontroverzní „kníže pornofolku“ Záviš a v Cooltouru charismatický Jan Kunze se svou kapelou Kofe-in. Ta ovšem příliš mnoho fanoušků nepřilákala, konkurence je příliš vysoká – už jen sousední klub Marley puká ve švech, protože zde hraje Prago Union, pro mnohé další vrchol festivalu. A to ještě není konec – před těmi, kterým se ještě nechce spát, je například ještě koncert hiphopového all-stars projektu Orikoule a afterparty…

Jan Kunze z opavské kapely Kofe-in. (Foto: Aleš Honus)

Druhý ročník Ostravské klubové noci Pendl se povedl. Přivezl do Ostravy zajímavé kapely, které bylo možno vidět v jednom večeru a na jednu vstupenku za velmi sympatickou cenu. Zároveň ukázal, že ostravská scéna má spoustu zajímavých a různorodých kapel, jež by mohly utvořit samostatný festival, u kterého by se rozhodně nikdo nenudil. A zároveň přilákal publikum i do těch klubů, kam by jinak nezašlo. A to se některé kluby, jako například Mandragora nebo Parník, do projektu nezapojily. Snad se to změní příští rok.

Do třetího ročníku pořadatelům přejme opět šťastnou ruku při volbě interpretů. Možná by stálo za to zapracovat na rozšíření žánrového spektra tak, aby bylo lákavé pro ještě širší publikum. Co třeba jazz nebo folk? Je ale jasné, že by se v tom případě musela navýšit kapacita o další kluby, už tak bylo v řadě podniků opravdu těsno a vyšší návštěvnost by již byla na úkor komfortu.

V každém případě je dobře, že Pendl vznikl a že se dožil druhého ročníku, i když samozřejmě nejde o nijak originální myšlenku a v jiných městech podobný klubový festival mají už delší dobu. Po absolvování druhého ročníku festivalu se dnes zdá téměř nepochopitelné, že s tak skvělým nápadem ostravské kluby nepřišly už mnohem dříve.