Opavská Ženitba stojí na přesvědčivých hereckých výkonech a dobré režii

„Člověk žije a žije, až je mu z toho nakonec k zblití,“ povzdechne si v úvodu dvorský rada Podkolatov (Jakub Stránský). Starý mládenec Podkolatov by se rád oženil, je však tak líný a bázlivý, takže své plány na ženitbu spřádá doma rozvalen v lenošce. Tuto bohulibou činnost si zpestřuje vykuřováním z dýmky, u níž usne a nebýt včasného zásahu jeho pohotového sluhy Štěpána (Kostas Zerdaloglu), byl by málem uhořel. Podkolatov je zcela neschopen nějaké „akce“, naštěstí má přítele Kočkareva (Michal Stalmach), který chce svého kamaráda za každou cenu oženit. Není přitom úplně jasné, zda to dělá pro jeho dobro, nebo ze škodolibosti, sám věda, jak život v „chomoutu“ vypadá.

Tereza Bartošová (vlevo) a Ivana Lebedová v komedii Ženitba. (Foto: Jakub Kožiál)

Ženitbu má na starosti dohazovačka Tekla (Ivana Lebedová), jejíž vyjednávací schopnosti jsou přesvědčivé. Zná podrobně město a jeho obyvatele a pro výdělek se nezdráhá vylíčit nápadníky v těch nejzářivějších barvách, které s realitou mají pramálo společného. Tekla vyjedná Podkolatovovi slečnu Agátu (Tereza Bartošová). Ta by se také ráda vdala, už má na to léta a uvědomuje si, že nejde trávit čas romantickým sněním o manželství. Agáta je však infantilní třeštidlo a vdavek se bojí podobně jako Podkolatov. Dostat ty dva dohromady je poměrně prubířský kámen. To ještě Agáta netuší, že jí Tekla dohodila nápadníků víc. A co čert nechtěl, dostaví se všichni najednou, včetně Podkolatova, kterého doslova přitáhne Kočkarev.

Z inscenace Slezského divadla v Opava Ženitba. (Foto: Jakub Kožiál)

První dějství se z počátku odehrává v bytě dvorského rady Podkolatova. Pokoj, kde tráví svůj čas je plný nepořádku, rozházených bot a popele z dýmky. Kostas Zerdaloglu si vystřihl figurku služebníka s očividným potěšením. Jeho výrazové ztvárnění servilního Štěpána je znamenité a strhává na sebe pozornost. Také Michal Stalmach v roli Kočkareva rozehrává přesvědčivě umění prodat „své zboží“. Jenže s Jakubem Stránským to nemá jednoduché.

V domě Agáty se mezitím scházejí další vdavekchtiví nápadníci, které představují páni Nenažraný (Martin Valouch), Onučkin (Daniel Volný) a Žvanikin (Martin Táborský). Gogol v jejich charakterech rozehrál působivou typizaci. Každý z nich sleduje vlastní zájmy. Skvělý představitel Nenažraného Valouch obhlíží nemovitost a měří metrem rozměry, jestli je vše tak, jak mu napovídala bába Tekla. Bývalý důstojník pěchoty Onučkin zase trvá na tom, aby nevěsta uměla francouzsky, přičemž sám neumí ani slovíčko. Trio doplňuje sexuálně náruživý Žvanikin v podání výborného Táborského, který by byl schopen se zamilovat i do voskové figuríny, kdyby byla trochu hezká. Jeho užvaněnost jej usvědčuje z hlouposti, je však jediný ze všech nápadníků, který vzplane nefalšovanou láskou. Agáta je přesilou zaskočena a nakonec prchá se slovy, ať přijdou ještě navečer.

Martin Valouch a Tereza Bartošová v inscenaci Ženitba. (Foto: Jakub Kožiál)

Mezitím koná Kočkarev, který takzvaně čistí neschopnému Podkolatovovi cestu. Rafinovaně přesvědčuje Agátu o výjimečnosti svého kamaráda a haní zbylé nápadníky. Doporučí Agátě, aby ve chvíli největší tísně použila větu: „Vypadněte, idioti!“ Obskurní trio nápadníků vrací na scénu. Naštěstí pro Podkolatova se podaří Kočkarevovi nahlodat jejich přesvědčení. Naprosto skvělou hereckou etudu zahraje Martin Valouch. Martin Táborský, který zkouší štěstí již po „sedmnácté“ a opět neúspěšně, vnáší do své postavy dramatickou přesvědčivost a jeho neúspěch pozorujeme až s lítostí.

Daniel Volný a Martin Táborský v inscenaci Ženitba. (Foto: Jakub Kožiál)

Kočkarevovi se nakonec daří dostat Agátu a Podkolatova k sobě a rozdmýchat plamen jejich vášně. Nebyl by to však Gogol, aby se končilo happyendem. A tak, když Podkolatov čeká, až se Agáta k okamžité svatbě nastrojí, dojde mu, že už to je na celý život, že není cesty zpět. Odvaha ho opouští stejně rychle, jako jí nabyl a nakonec prchá oknem domů. Závěr ženitby má k smíchu daleko. Vrací se Kočkarev. Agáta vstupuje připravená k obřadu do místnosti a Podkolatov nikde. Kočkarev jí ujišťuje, že jej přivede zpět, ale Agáta podruhé za celou dobu vykřikne zničeně: „Vypadněte, idioti!“. Její sen se rozplynul. Za zvuků balalajky, s panenkou v ruce a zbavena iluzí se vrací do své šedé reality.

Ženitbu nastudovalo Slezské divadlo v Opavě v kongeniálním překladu Leoše Suchařípy. Režisér Ivan Misař zdůraznil přesvědčivě jednotlivé charaktery postav, Ženitba působivě pracuje se dvěma časovými rovinami: dramatickou linii a spád reprezentují dohazovači Tekla a Kočkarev, dále pak trio (potažmo kvartet) nápadníků. Typicky ruské bezčasí vstupuje na scénu v znuděné postavě Podkolatova v prvním dějství zabíjejícího čas, či v závěru čekajícího na Agátu a následně prchajícího oknem.

Zleva Tereza Bartošová, Jakub Stránský a Michal Stalmach. (Foto: Jakub Kožiál)

Misařovi se podařilo příběh gradovat a v závěru nabídnout trpký konec, který je skutečným satirickým šlehem. Působivý herecký koncert rozehrávají zejména Michal Stalmach, Martin Valouch a Martin Táborský. V menší roli na sebe strhávají pozornost také Kostas Zerdaloglu, Hana Vaňková a Kamila Srubková. Jakubovi Stránskému a Tereze Bartošové nelze také nic vytknout, oba byli svým způsobem přesvědčiví. Nastudování doprovází přiléhavá hudba Štěpána Raka, jehož skladba Balalayka zvýrazňuje přesvědčivě atmosféru.

Humor Ženitby není prvoplánový, nestojí ani tak na vtipných scénkách jako na přesnosti a metaforické výstižnosti, s jakou Gogol líčí všelijak pokřivené charaktery svých postav. A tak se opavské publikum dlouho usmívalo spíše opatrně. Je také možné, že se někdo v některé z postav našel. Ať tak či tak, myslím, že tohle přesně by Gogol chtěl. Nastudování Ženitby má šmrnc a lze jej bez výhrad doporučit, zejména těm, kteří se chtějí oženit.