Bojujeme o své místo v džungli, říká Albert Čuba o zábavné show Tři tygři
14.1.2016 00:01 Martin Jiroušek Divadlo Rozhovor
Večer plný skečů, humoru a vtípků v podání Třech tygrů a toho, co hraje na klavír – to je nová zábavná show mladých ostravských herců. Už od konce loňského října se s ní prosazují v Nohavicově klubu Heligonka. Sázejí na to, že jsou „mladí, krásní a inteligentní“, především v sobě ale nezapřou hereckou krev. Tygr, který s tím celým přišel, člen Komorní scény Aréna Albert Čuba seznamuje Ostravan.cz s tím, jak tento estrádní pořad vznikl a na co se může publikum těšit. Nejbližší setkání se Třemi tygry v Heligonce se bude konat už 16. ledna.
Z představení Tří tygrů. Albert Čuba zcela vpravo.
Foto: Petr Hrubeš
Alberte, jak se to má se Třemi tygry, jde o regulérní kabaret, nebo jenom o momentální „výstřelek“ nevyužitých herců?
S označením „kabaret“ bych byl trošku opatrný, přece jen to evokuje asi něco jiného, než děláme ve Třech tygrech. Je pravda, že jsme dlouho hledali adekvátní označení toho, co vlastně děláme, a v současnosti nejvíce preferujeme označení „estrádní varieté kabaretního typu s odklonem od šantánu, aneb zvířecí revue“. A o výstřelek se opravdu jedná, nicméně upřesnil bych, že o výstřelek herců použitých, nikoliv nevyužitých.
Kdo jsou ti tři?
Jsme to především my, známé šelmy, jejichž lovecký rajón zaobírá Ostravu a přilehlé okolí. Konkrétně tedy já, Albert Čuba, dále Štěpán Kozub a Robin Ferro. Robin je v angažmá v Divadle loutek, já se Štěpánem pak v Komorní Scéně Aréna. Z toho logicky plyne, že si o sobě všichni myslíme, že jsme herci. Také s námi pokaždé vystupuje Martin Pančocha, klavírista, absolvent konzervatoře a známý zaklínač hadů.
Cítíte se jako šelmy uprostřed hereckých vod ostravské scény? V Heligonce pouštíte na diváky peřeje anebo se zatím spíše jen rozkoukáváte?
Řekl bych, že to co se v Heligonce na diváky vyvalilo, mělo blízko k tsunami. Vlítli jsme do toho po hlavě, nicméně nikoliv neuváženě. Naopak, respekt k divákům a dobrá příprava jsou základem.

Z představení Tří tygrů v Heligonce.(Foto: Jan Lipovský)
Jak to celé vzniklo?
Nápad vznikl v mé hlavě a hodně podezírám své ego, že do toho mluvilo. Každopádně cesta k tomu byla poměrně dlouhá. Již pár let zpátky jsem chtěl něco podobného vytvořit, zároveň jsem vyučoval jevištní pohyb na konzervatoři, kde jsem právě poznal Robina se Štěpánem, a nakonec vznikl nový prostor v Heligonce, takže najednou do sebe vše zapadlo a mohl jsem to spustit.
Jaké jsou dosavadní reakce publika?
Reakce publika byla opravdu výborná a vřelá, pro nás až nečekaně. Byť mi v Aréně odtikává již desátá sezóna, měl jsem při premiéře Třech tygrů trému, jako bych před diváky snad nikdy nestál – ale nakonec se diváci opravdu skvěle bavili a salvy smíchu provázely praktický celý večer.
https://www.youtube.com/watch?v=S0wZPXN3Bkk
Kdo přijde na Tři tygry, může očekávat standartní dávku emocí, anebo máte ještě něco speciálního?
Pro dávku existenciální trýzně bych diváky poslal přece jen do jiných kulturních zařízení. U Třech tygrů má divák jediné očekávání – smát se. Jde v podstatě o sérii skečů, písní a komických výstupů rozdělených do přibližně dvou hodin.
Co v rámci Heligonky nabízíte? Máte něco speciálního, co se hodí jenom právě sem? Jste nějak limitování?
Snažíme se pravidelně představit nějakého hosta, který s námi vystupuje – naposledy to byl Josef Kaluža, kolega z divadla. Taktéž s námi pravidelně vystupují zpěvačky, které v průběhu večera zazpívají několik písní. Hodně specifické je také to, že některé skeče jsou kompletně improvizované a diváci sami určují téma skeče.

Z představení Tří tygrů v Heligonce. (Foto: Jan Lipovský)
Tlačí na vás okolnosti nebo „pan Heligón“, abyste byli divácky zajímaví?
Nikoliv. Domluva s Heligonkou je jasná – chodí diváci, hrajete, přestanou chodit, nehrajete. Tři tygry si produkujeme sami, Heligonka fakticky poskytuje prostor, přičemž má nějakou část z vybraného vstupného. Pokud by přišlo málo lidí, Heligonce by se nezaplatily náklady a my bychom šli. Jednoduché, přímé, férové. Přesně tak mi to vyhovuje.
Máte nějaký nezapomenutelný herecký zážitek s diváky v Heligonce? Objevili se takoví, kteří se nebojí vsunout hlavu do tygří tlamy?
Ano, interakce s divákem je pro nás důležitá a hodně s ní pracujeme. I na pódium se občas nějaký divák dostane. Tím, že se sedí u stolů a prostředí je celkově klubové, je atmosféra samozřejmě mnohem uvolněnější.
Jakou máte vizi, plány, představy, kudy by Tři tygři mohli jít?
Vize a plány jsou. Chceme jít dál a výš. Nechceme ustrnout. Stále na sobě musíme pracovat, musíme makat, musíme diváky překvapovat. Stále budeme hledat nejčistší formu naší show, budeme hledat další možnosti humoru a srandy, Tři Tygři budou zkrátka bojovat o své místo v džungli.
Co nabídnete na nejbližší tygří show?
Dokážeme, že česká poezie není mrtvá, diváci opět uvidí cholerického otce a jeho rodinu, tentokrát u štědrovečerní tabule, součástí večera bude i přednáška z moderní historie a zpívat bude Jana Ondrušková. Určitě bych čtenáře rád pozval, a pokud by chtěli zjistit, do čeho jdou, můžou si nás najít třeba na Youtube. Stačí jen zadat slovní spojení Tři tygři a my už tam někde na ně vyskočíme.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.