VIDEO: Všichni z cesty, přichází Monty Python. Švihlá chůze si podmanila Ostravu

Cílová rovinka se nacházela mezi přilehlým parkovištěm u bočního vchodu obchoďáku a na Kuřím rynku – to už bylo jasno, že letošní 7. leden patří k těm „nejšvihlejším“. Skupinová fotografie tří desítek černě oděných „švihlounů“ zpečetila zábavně demonstrační odpoledne a podnítila organizátory k další výzvě.

„Oblékáme se podle Johna Cleese, nemůžou tak chybět klasické obleky, diplomatické tašky a buřinky,“ říká Marek Pauček jeden z prvních účastníků groteskního pochodu. Jeho kostým je přímo ukázkový. Na dotaz, zda může mít tento „ohoz“ i nějaké ostravské specifikum, pohotově odpovídá: „Někdo by do toho mohl vnést svěží vítr. “ A skutečně, po chvíli se mezi buřinkami objeví lyžař jak vystřižený z dobového žurnálu s prastarým náčiním snad až z Rakousko-Uherska. „Pojď, půjdeš do čela, myslím, že jsi dostatečně švihlý,“ říká mu v jednu chvíli, právě před cílovou rovinkou, hlavní organizátor chůze Lukáš Klubko Král.

Rozcvička

Sraz je ohlášen na třetí hodinu odpolední v pasáži u Sýkorova mostu. První chodci se shlukují v její přední části. Zpočátku není vůbec jasné, zda bude překonána skromná účast z minulého ročníku. „Je to fyzicky náročné, přes léto jezdím na kole, teď je ale zima, tak člověk zleniví a pomáhá si, jak může,“ dodává Marek k dotazu, zda se nějak na švihlý pochod připravoval.

„Doufám, že jsem dostatečně švihlý, abych mohl provozovat švihlou chůzi,“ přitaká další příchozí posila, herec Petr Panzenberger z Komorní scény Aréna. Loni se kuriózního pochodu nemohl z pracovních důvodů účastnit, o to více je v jeho tváři vidět odhodlání. „Něco jsem si nakoukal, pak přidal i své prvky. Myslím, že pohybově jsme tady nadaní všichni natolik, abychom to zvládli,“ usmívá se s nezbytnou „bouřkou“ na hlavě.  A použitá technika? „Hlavně pánev a kolena.“

Účastníci Švihlé chůze Ostravou na ulici 28. října. (Foto: Jiří Kohoutek)

Jakmile je počet „švihlounů“ dostatečný a ze zákulisí přijdou i hlavní členové ministerstva Lukáš Král a Josef Kaluža, nastává ta správná chvíle na rozcvičku a improvizované soutěže. Kdo má chuť a odvahu, může se už nyní v hloučku svých kumpánů ukázkově promenádovat. K motivaci je použit i panák koňaku. „Ale jen pro toho, kdo se bude chtít účastnit. Kdo ne, tak ne.“

Ukázkové kreace, inspirované jedním z nejlepších dílů britského seriálu skečů Monty Pythonův létající cirkus, nabízejí bezbřehou variaci cupitání, přískoků, kymácení se, klácení tělem, ale i opileckou chůzi a efektní hopkání v podřepu. Všechny se setkávají s náležitým ohlasem, výskáním a ovacemi. Kolemjdoucí jen zvědavě přihlížejí a někteří se nezúčastněně pasáží prodírají za svými každodenními povinnostmi. Ale ani oni nejsou z obliga. Z hloučku vystoupí starší dáma s elegantním kloboukem: „Přemýšlela jsem nad tím, co je to švihlá chůze. Zjistila jsem, že většina lidí takto chodí běžně, ale neví o tom. Dám vám hádanku.“ A už si to vykračuje špalírem přihlížejících. Jde šněrovaně, cik cak ze strany na stranu a pokaždé se na chvilku zastaví. Místopředseda ukáže, že je muž znalý své věci, a i když se to možná nesluší, ihned hlasitě zvolá: „Od výlohy k výloze!“ Paní s kloboukem kvituje: „Bingo!“ Ano, švihlost má ledaskdo v sobě, aniž by to právě tušil. „Beďo, panáčka, paní si ho určitě zaslouží,“ nabádá podřízeného ministr Klubko.

Akce!

Organizátor také vzápětí prozradí konkrétní trasu a černí švihlouni se srotí před vchodem do pasáže. Kupředu zamíří ukázkovými přískoky nebo střídavým plazením či ploužením s výskoky. „To Laso je ale daleko!“ křičí v jednu chvíli účastnice pochodu a je jasné, že zábavná recese znamená také pořádné zapocení se.

Účastníci Švihlé chůze v obchodním domě Laso. (Foto: Jiří Kohoutek)

Všichni si to ale v rámci možností užívají a pěstují si vlastní volný styl. Zmíněný „lyžař“ dokonce používá v chůzi kolena a svůj nástroj poctivě drží na ramenou. Následující společné ovace na Kuřím rynku jsou zasloužené – švihlá Ostrava vítězí na celé čáře. Účast je více jak o 102% lepší než při prvním ročníku.

„Už jsem přemýšlel, jestli pojedeme dále, ale letošní ročník mě velice mile nadchl. Stoprocentně ano. Tito lidé mě vždycky přesvědčí,“ říká hlavní organizátor Lukáš Král. „Je to sice škoda, že se takto scházíme jednou do roka, ale zase výročí Johna Cleeseho je jen jednou za rok,“ dodává.

Ale aby toho nebylo sedmého ledna málo, za pár minut začíná na jiném břehu Ostravice druhý ročník oslav jiného proslulého humoristy Zdeňka Jirotky. Jakmile to někdo v davu vykřikne nahlas, je rozhodnuto. „Jdeme tam, ale už to nemusí být tak švihle,“  vyzývá tři desítky bizarních chodců jejich ministr.