Ostrava umí zpívat gospel na jedničku. Další ročník projektu skončil fantastickým úspěchem
14.12.2015 09:42 Milan Bátor Hudba Recenze
V Ostravě se o víkendu zpíval gospel. Unikátní kulturní události se zúčastnilo celkem 115 zpěváků, které doprovodila jedenáctičlenná koncertní kapela. Akce Ostrava zpívá gospel se konala už třetím rokem, letos opět s velmi výrazným ohlasem publika. V sobotu se uskutečnily v Evangelickém kostele u Husova sadu dva koncerty, v neděli tamtéž proběhl třetí a poslední koncert. A Ostravané opravdu potvrdili svému městu a celé zemi, že zpívat gospel umí.
Z nedělního koncertu Ostrava zpívá gospel.
Foto: Martin Straka
Možná některé čtenáře napadne otázka, co to vlastně takový gospel je. Jednoduše můžeme gospel charakterizovat jako duchovní hudbu amerických černochů. Do českého jazyka bychom gospel mohli přeložit jako evangelium – dobrou zprávu o tom, že Bůh nás miluje, odlehčuje břemeno našich dnů skrze svého syna Ježíše Krista. Gospelům předcházely spirituály, které pojednávaly o neutěšené situaci černošského obyvatelstva. Ostatně, s jedním takovým starým pánem se potkal v Americe i slavný český hudební skladatel, a jaké veledílo z toho vzešlo, je obecně dobře známo.
Ze spirituálů gospel přejal techniku call and response (dialog mezi předzpěvákem a sborem), která se stala jedním ze základních postupů v jazzové a rockové improvizaci. Kromě terciově vrstvených hlasů gospel také rád využívá unisono (souzvuk hlasů, zpívajících stejnou melodii – česky nepřesně uváděn jako jednohlas). Z afrických hudebních tradic a kořenů často napodobuje rytmus tleskáním a dupáním. Od spirituálu se kromě textů liší gospel tím, že má konkrétní autory a není již kolektivním dílem. V průběhu 20. století gospel vstřebal nejrůznější hudební vlivy včetně swingu, jazzu a rocku. Pojďme se tedy podívat, jaký gospel se zpíval a hrál v Ostravě.
Koncert Ostrava zpívá gospel zahájila Barbora Filipová, která příjemným mluveným projevem přivítala diváky a představila doprovodné hudebníky a 115členný sbor, složený z profesionálů i z úplných amatérů a nadšenců, kteří se do letošního ročníku přihlásili a byli vybráni. Sboristé oděni vesměs v bílém čekali na příchod sbormistra Terryho Englishe. A pak to propuklo.
Gospel Aleluja rozvířil stojaté sborové hladiny řízným rytmem, rockovým soundem a všichni začali jásat, pohupovat se a zpívat nadšené „aleluja“. Druhá skladba Aleluja, chvála za všech okolností měla také pořádný groove, kytarista si vychutnal perfektní sólo. Následovala stejně energická Glorious, která v tempu nepolevila do poslední vteřiny s jasným vlivem latinsko-americké hudby.
Pomalejší gospel Ty jsi připomínal svou stavbou klenbu Sixtinské kaple – přesně tak píseň stoupala melodicky vzhůru. Posluchači si mohli naplno vychutnat sborové vokály, které vynikaly velkolepě gradovanou dynamikou a nádhernou konsonancí sopránů a basů.
Poté se představil sbormistr Terry English půvabně lámanou češtinou. Vtipně ukázal, jak vypadá český úsměv, britský úsměv a americký úsměv. „Jsem rád, že vy jste tady přišli, zpíváme o Bůh a zpíváme o Ježíš,“ dodal English a poprosil diváky o skutečně americký úsměv. Pak se svěřil se svým osobním vnímáním víry v Boha v podobě laskavého tatínka, který nás miluje. Připomenul také lásku k dětem a rodině.
„Vím, že jsi byl mnohokrát zraněný“ začal další gospel textem o životě, který přináší samé strasti, obavy z nejistých zítřků, které může ulehčit utvrzení ve víře. Kapela tuto píseň zahrála v jemnější, přiléhavé dynamice s velkou senzitivitou. Nádherným sopránovým sólem se v této písni blýskla zpěvačka Lucie Crighton.
Další gospel Muž v zrcadle pobavil zapojením publika v podobě luskání. Největším překvapením tohoto songu však bylo vystoupení imitátora Michaela Jacksona. Ten se představil ve stylové vizáži, také jeho hlas v některých polohách připomínal barvu nepřekonatelného Michaela, včetně nacvičených parádiček, kterými byl Jackson proslulý. Zpěvák David Straka se velice snažil o autenticitu a jeho číslo publikum ocenilo hlasitým aplausem.
Snad ještě větší úspěch měly české koledy Nesem vám noviny a Narodil se Kristus Pán, v kterých požádal English o pomoc publikum a koledy si s chutí zazpíval celý kostel. V jednoduchém, stylově vkusném aranžmá varhanního rejstříku se jako předzpěvačka zaskvěla Jana Prudilová.
Na přání diváků sbor s Englishem představil také gospely v češtině, ač dle Terryho není čeština pro zpěv gospelů příliš vhodná. Zazněl „gospel“ Půlnoční, který byl dynamicky výborně vystavěn hned od úvodních akordů kytary až po ohlušující refrén „Beránku náš“, který vstoupil do srdce všem, kteří v kostele byli.
Gospel Starý příběh – je u nás dobře znám z repertoáru Spirituál kvintetu, sóla si s chutí zazpívali Pavel Hruška s Rostislavem Vonzinem se zápalem, který dokázal odpustit intonační kolísání. „Oh Happy Day!“ hřímal sbor v dalším gospelu. „Ještě stůjte“, vyzval English obecenstvo, a pokračoval šibalsky: „Stojíte pět minut a už jste unavení?“, čímž opět rozesmál diváky. „Rád bych ukázal celé zemi, že Ostrava umí zpívat gospel“, a roztleskal celé publikum, které se vlnilo do rytmu Happy Day. Tleskající ruce byly zdviženy vysoko nad hlavami a vztahovaly se ke kazetovému stropu kostela v radostném víru. Gospel Jdu ke své skále, zazpívala skvěle Markéta Šnupárková.
„Teď už se můžete posadit“, pokračoval v zábavě English a všichni se sborově posadili. „Já věřím, že Ježíš je ten dar“, vyznal se English a dále se svěřil, že s manželkou nakoupili 300 Biblí: „Orosím, vezměte si je, protože pokud ne, moje děti dostanou 300 biblí pod stromeček, a to už nebude tak veselý,“ dodal na závěr.
V gospelu Věkovitý došlo k představení jednotlivých muzikantů, kteří sklidili obrovské ovace. Kapelu vedla klávesistka Shelby Flowers, na hammondky hrál Petr Bodnár. Kytaru třímal pevně ve svých rukou Jiří Balcařík, který se také představil jako výborný zpěvák. Basista Milan Vyležík projevil perfektní smysl pro rytmus a zaujal suverénní znalostí specifických basových technik. Perkuse obstarali výborně Pavel Švec a Adam Rek. Z levé strany hudbu barvila pestrými vyhrávkami dechová sekce. Gospely Víra a Miluji tě nade vše uzavřel velmi energicky nadšený, roztančený večer.
Koncert pod názvem Ostrava zpívá gospel se musí zažít, protože jen stěží lze přenést na papír skutečnou atmosféru toho večera. Sbor i hudebníci pod vedením Englishe zpívali a hráli jako o život, protože osobní účast a spontánní prožitek ke gospelu neodmyslitelně patří. Hudba nezná faleš a upřímnost, zápal a nadšení by se toho večera daly krájet.
Koncert trval hodinu a tři čtvrtě a uběhl až příliš rychle. Možná budou příští rok účastníci akce potřebovat větší prostor. Už tak kapacita kostela stěží stačila. Vůbec bych se tomu nedivil, protože když se něco dělá pořádně s láskou a radostí, vždy se to vrátí zpátky. Tak to chodí.
Recenze je psaná z posledního, nedělního koncertu.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.