Vánoce po ostravsku: Stromeček na Karolině vyrůstá z obrovské hromady koksu

Režie letošní vánoční vernisáže se ujal kromě manželů Elli a Ivana Motýlových i tým Platformy pro současné umění Ostrava PLATO, která Ostravský stojan iniciovala. Vánoční tradici podrobuje zkoumání PLATO už od loňského roku, kdy v Trojhalí vztyčila ikonu Vánoc sochařka Šárka Mikesková.

„Doufejme, že jsme založili novou tradici uměleckých vánočních stromů. Loni to byl revoluční strom, dnes je to strom přímo ostravský, spíše tradiční. Věřím, že příští rok bude náročnost tohoto úkolu narůstat, už teď přemýšlíme, komu tento klíčový úkol svěříme. Vždycky by to měli být lidé odsud, aby tahle záležitost zůstala v širším rodinném kruhu,“ uvedl umělecký manažer PLATO Marek Pokorný.

Vánoční stromek v Trojhalí. (Foto: Martin Popelář)

Vzrostlý zelený smrček vzpínající se do více jak šesti metrů obklopuje černý pahrbek. Koks byl dovezen z polské Jadwigy, údajně proto, že ostravský není tak krásný. „Nicméně se to celé jmenuje Ostravský stojan. Děkuju za koks, koks přináší euforii, a děkuji Ivanovi, že naházel tak krásnou hromadu,“ říká Elli Motýlová.

Básník, publicista, spolupracovník deníku Ostravan.cz a dnes také již nahazovač koksu Ivan Motýl se ujímá dramaturgie večera. „PLATO má cyklus se symbolickým názvem Karel je nemocný a předčítá. Je to taková smutná věc, strom měl být odhalen vánočním koncertem Karla Gotta, který – jak všichni víme – je nemocný a nemohl přijet. Pozvali jsme náhradu – ostravského Karla Gotta, který je zdravý a nečte.“

Zleva šéf PLATO Marek Poporný a Elli a Ivan Motýlovi na vernisáži. (Foto: M. Popelář)

Než se ale slova a zpěvu chopí místní Ahasver zvaný Karel, přichází herec a šéf klubu Les Přemysl Bureš. Přednese jiného Karla, tentokráte klasika na slovo vzatého Erbena a jeho fantastický Štědrý den. „Tma jako v hrobě, mráz v okna duje, v světnici teplo u kamen…. Toč se a vrč můj kolovrátku,“ linou se verše na území bývalé koksovny.

Přemysl Bureš recituje Erbena na vernisáži. (Foto: M. Popelář)

Následně zazní kvílivá meluzína v podání „zmutované“ koledy Tichá noc v úpravě Metoděje Motýla. Kvílení sugestivně zavívá obří halou a její bizarní akustikou. Ještě než program vyvrcholí zvonivým zpěvem takřečeného Karla, přichází akční báseň Ivana Motýla. „Je to pod vlivem ostravské mluvy. Klasické ostravské kosočtverce, které vznikly pod dvoudenním vlivem. Inspirovalo mě nejčastější slovo mezi teenagery, kteří zde jezdí na bruslích a prknech, slovo „pyča“,“ zahřmí po ostravsku básník. Dodává, že jde o ostravské podstatné slovo. „Mám ho šeptat, protože vždycky řvu, ale šeptat nahlas neumím. Ostravská řeč zakletá do kosočtverců. Tělocvična v elektrocentrále, koks už jen ve Stodolní. Město osvobozené od dějin. „Pyčopyčopyčopyčopyčopyčopyčopyčo…“ zní demonstrativně v poloprázdné hale.

Vánoční stromek v hromadě koksu. (Foto: Martin Popelář)

Pak už přichází zlatý hřeb „bezručovských“ Vánoc na koksové haldě. Zpěvák Karel a jeho Zvonky štěstí. Z plných plic a bez mikrofonu. Karel, onen Ahasver, který vypadá stejně jako před třiceti lety, jak praví Ivan Motýl, je ojedinělý úkaz. Zpívá písně Karla Gotta už od svých šesti let. Stará známost z kultovní hospody Spolek z 80. let. Možná, že on je tím nejskutečnějším „stojanem“ na celé akci Ostravského stojanu.

„Stojan je to nejdůležitější, ten ten strom drží, vždycky se největší pozornost věnovala tomu, jak se strom upevní, řeší se to celý den,“ vysvětluje Elli Motýlová. Strom pochází z Ostravy-Proskovic. „Vyhlídnutí stromu bylo velmi složité, hlavně nesmí být křivý. Nebyla jsem si zpočátku jistá, ale teď jsme s ním spokojená,“ dodává po slavnostním zahájení.

Koks je přesně zvážený a co bude chybět, to se musí doplatit, tak si jej nikdo nesmí odnášet domů. Kolem něj jsou rozmístěna červená světýlka – svíčky na hroby, na bedně bylo napsáno Swietlik czerwony. „Výborně se mi zpívalo, na tu zimu tady. Hala je velká. Strom je výborný, ale není ozdobený,“ poznamenává po svém výstupu Karel, zpěvák z Ostravy. Koks poznal důvěrně jeho hřbet, za totality byly jeho hromady u každého obchodu a on jej sklízel v pytlích.

Ostravský Karel Gott zpívá Zvonky štěstí. (Foto: Martin Popelář)

„To, že umělci připravují vánoční strom, je světová tradice. V Čechách jsme s touto iniciativou přišli jako první. Letos se připojila pražská Národní galerie. Jinak se to tradičně dělá ve všech britských muzeích,“ vysvětluje Marek Pokorný.

„Myslím, že to dopadlo skvěle. Jednu verzi Ostravského stojanu jsme chtěli nabídnout Ostravě na náměstí Svatopluka Čecha, ale nakonec nám na to už nezbyly síly. Je to tradiční strom s ostravským backgroundem, polsko-ostravským. Koks patří k tomuto místu,“ dodal Pokorný.

Autorský vánoční strom malířky a kurátorky Elli Motýlové bude v budově bývalé elektrocentrály k vidění až do konce ledna.