Tak trochu starosvětský, ale svůj. Třetí album jedinečného zpěváka Martina Chodúra baví

Chodúrova nová deska má zajímavé hudební aranžmá, které podstatné většině písní skutečně sluší, jen v rockově laděných skladbách působí možná příliš starosvětsky. Nahrávce vévodí skutečně univerzální zpěv Chodúra, umožňující pěvecky obsáhnout širokou paletu stylů – od chytlavých funkových rytmů (Až do nebe, Víc než jen zdání) přes standardní rockové pecky (Salome, Věž), pop (Dům) až po latinské vlivy (Malíř) a šansonovou baladu s obrovským drivem (Sál je prázdný).

Chodúr na nové desce ukazuje všechny polohy svého jedinečného hlasu. Nejpůsobivěji zní v tichých, zklidněných polohách a falzetových rejstřících: zde má skutečně dar vyprávět uvěřitelné příběhy a svým hlasem skoro maluje. Ve výškách nezapře svou rockovou minulost a umí se do dynamiky pořádně opřít. Průkazně na albu usvědčuje, že patří k nejlepším zpěvákům současnosti.

Kapela Martina Chodúra je složena z ostřílených muzikantů z Ostravy a okolí a působí na desce kompaktním dojmem. Zejména v jemnějších aranžích vyniká precizní kytarová práce, nakreslené kytary zvukově poněkud evokují zábavové kapely osmdesátých let, což zřejmě nebyl záměr. Skutečnou paletu rytmických fines ve skladbách předvádí osvědčený Patrik Benek.

Texty Martina Chodúra patří k nejlepším, které se na české popové scéně vyskytují. Je to jednoduše tím, že jsou upřímné, pěkně frázují a obsahují řadu poetických obratů, které nezní jako klišé, naopak jsou pro posluchače něčím blízké.

Se stylovým zařazením Chodúra byl vždy trochu problém. Album je žánrově široce rozprostraněné a těžko osloví žánrového fanouška, jakých je v dnešní době převaha. Člověka, který je posluchačsky všestranný, nové album Martina Chodúra určitě bude bavit. A nebude to zábava, která brzy vyprchá.

Martin Chodúr: Martin Chodúr 3. Distribuce Supraphon, 2015. Celkový čas: 52.36

Čtěte také: Rozhovor s Martinem Chodúrem o práci na novém albu Martin Chodúr 3