Sbormistr Jurij Galatenko: Své děti k hudbě proti jejich vůli nutit nebudu
4.11.2015 01:01 Milan Bátor Hudba Rozhovor
Ostrava je kolébkou mnoha úspěšných sborů i sbormistrů. Pěvecké sdružení ostravských učitelek letos slaví 60 let od svého vzniku a jeho sbormistr Jurij Galatenko dlouhodobě patří k nejvýraznějším osobnostem sborové kultury Ostravska. O vynikajících uměleckých výsledcích kyjevského rodáka, který je doma v Ostravě, a také o chystaném sobotním výročním koncertu Pěveckého sdružení ostravských učitelek se můžete dočíst v jeho rozhovoru pro Ostravan.cz.
Sbormistr Jurij Galatenko na archivním snímku.
Foto: Vojtěch Bartek
Dlouhodobě sleduji vaše sbormistrovské aktivity, přesto se v nich trochu ztrácím. Kolik sborů v současné době vedete?
Mou hlavní pracovní náplní je funkce sbormistra opery Národního divadla moravskoslezského, pracuji tedy nejvíce s operním sborem. Avšak vzhledem k charakteru této práce, která je spojena do značné míry s rutinou, musím říci, že výraznější seberealizaci spatřuji v dalších sborech, kde už jde mnohem více o nadšení ze strany zpěváků i různorodý repertoár. Vedu profesionální těleso Canticum Ostrava, které se zaměřuje především na soudobou hudbu a jako takové se pravidelně podílí na nejrůznějších počinech, jako jsou Ostravské dny nové hudby či NODO (New Opera Days Ostrava). Canticum má také druhý pól své činnosti, a tím je stará hudba, která mne hluboce oslovuje a jejíž interpretací se zabývám už od mládí. Přál bych si však, aby v tomto směru měl sbor větší využití – alespoň takové, jaké má se soudobým repertoárem.
Vedu rovněž Pěvecké sdružení ostravských učitelek, které letos slaví významné jubileum – 60 let od založení. I přesto, že je to sbor amatérský, nemám pocit, že by tím byl limitován co do možnosti výběru repertoáru. A to mi velmi vyhovuje, protože právě zde můžu poměrně svobodně vybírat skladby, které se mi líbí a které jsou dostatečně náročné, aby mě bavily a abychom s nimi mohli vystupovat na mezinárodních soutěžích. Také spolupracuji s různými dalšími sbory krátkodobě v rámci nějakých hudebních projektů nebo jako host – naposledy jsem téměř rok pracoval se smíšeným pěveckým sborem Bohemiachor, který jsem připravoval na mezinárodní soutěž v Itálii. Spolupráce se vyplatila – na soutěži jsme obsadili zlaté pásmo.
Stává se, že se stejní sboristé vyskytují současně v několika vámi vedených vokálních tělesech?
Ano, stává se to. Taková situace se týká především Cantica Ostrava – je to profesionální sbor a z velké části se skládá z mých nejlepších zpěváků z divadla.
Jak se vám daří skloubit takové množství aktivit? Odpočíváte někdy?
Najít volný čas je pro mě opravdu komplikované. Pokud už se to podaří, věnuji se sportu – především cyklistice a také hraji místní badmintonové ligy. Poslední dobou ale sport chtě nechtě ustoupil jiné zálibě, a sice péči o naše dvě malé děti.
Pěvecké sdružení ostravských učitelek (PSOU) provází poslední dobou výrazné úspěchy na soutěžích. Co všechno s nimi vlastně máte na svědomí?
Soutěží jsme absolvovali opravdu mnoho. Spatřuji v tom hlavní motivaci pro udržování i zvyšování úrovně sboru. Pokud se nejezdí na soutěže, objevují se mezi zpěváky tendence polevovat v úsilí a chtít zpívat hlavně „pro lidi“. Pokud bych měl zmínit retrospektivně naše poslední významné úspěchy v mezinárodních soutěžích, v loňském roce jsme zvítězili v kategorii ženských sborů na Varsovia Cantat v Polsku, v roce 2013 to bylo vítězství v kategorii na soutěži Johannese Brahmse v německé Wernigerode a témže roce v soutěži Canti Veris Praga, na téže soutěži jsme zvítězili také v roce 2009, v Praze jsme také v soutěži Praga Cantat dosáhli v roce 2007 na Grand Prix a v ještě dřívějších letech se udály další úspěchy.
PSOU letos slaví významné výročí – 60 let od svého vzniku. Kontinuita sboru nebyla v minulosti nikdy přerušena? Kteří sbormistři sbor umělecky profilovali před vámi?
Pokud vím, zpívá sbor od svého založení nepřetržitě. Přede mnou vedl PSOU sbormistr Vladimír Kovařík, sbor jsem po něm převzal v roce 2003.
Existuje nějaká souvislost mezi Pěveckým sdružením moravských učitelů a vaším sborem?
Myslím, že tyto dva sbory mnoho společného nemají, ale nemohu to posoudit nijak detailně, do fungování PSMU zase tak moc nevidím. V PSOU panuje spíše snaha omlazovat sbor, přicházejí nové členky, sestava se průběžně obměňuje. Řekl bych, že hlavním rozdílem v obou sborech bude nejspíš to, že v PSOU zpívají z velké části i ženy jiných profesí než učitelské. Snažím se repertoár Učitelek postavit jednak na staré hudbě – tedy skladbách a capella období renesance či baroka a potom také soudobé hudbě. Zpíváme například 0skladby Bohuslava Martinů, Otmara Máchy, Jana Nováka a dalších.
Jaké budou oslavy výročí, co všechno chystáte?
Hlavní aktivitou sboru, související s letošním jubileem, je natočení nového CD v Českém rozhlase Ostrava. Také z důvodu přípravy tohoto CD a výročního koncertu jsme se letos rozhodli oželet účast na některé z mezinárodních soutěží.
Prozraďte nám, co připravujete na slavnostní koncert, který se uskuteční 7. listopadu od 16 hodin v sále Janáčkovy konzervatoře?
Na koncert jsme pozvali dva hostující sbory z Loučné nad Desnou a z Krnova. PSOU zazpívá průřez svým repertoárem, zaměří se především na renesanční a barokní skladby a díla soudobých skladatelů.
Není tajemstvím, že vám manželka Kateřina povila nedávno dvojčátka. Přál byste si, aby jejich životní cesta byla také spojena s uměleckou profesí?
Samozřejmě je v cestě k hudbě budeme podporovat, ale rozhodně je nebudeme nutit k hudební profesi proti jejich vůli. Ale pokud budou chtít a budou mít talent, nevidím důvod, proč by se hudbě neměli věnovat.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.