Smokie po třiceti letech v Ostravě působili jako revival, i když šlo o originál

Zpěvák Chris Norman, se kterým jsou spojeny všechny podstatné hity kapely, jezdí už pěknou řádku let po světě s novou kapelou, se kterou ale hraje převážně hity, které nazpíval v nejlepší éře Smokie. Zbytek kapely působí stále pod stejným názvem, byť už se třetím zpěvákem v pořadí a pouze s jediným zakládajícím členem (baskytaristou Terrym Uttleyem).

Název Smokie přesto evidentně stále funguje jako dobrá značka a obrovský magnet, zvlášť v českých zemích, kde kapela ve své době byla velmi populární. Důkazem byla i velmi slušná návštěvnost sobotního koncertu – fanoušci zaplnili Bonver Arénu téměř do posledního místečka. Lidí přišlo snad ještě více než na koncert samotného Chrise Normana před několika lety v Ostravě-Porubě.

Fanoušci, mezi kterými převažovali padesátníci a šedesátníci, museli nejprve skousnout vystoupení úplně neznámé české předkapely pod názvem Band Of Heysek. Předkapela v programu přibyla na poslední chvíli a řada fanoušků nesla nelibě, že hlavní hvězdy kvůli tomu začínaly až s hodinu a půl dlouhým zpožděním. Kapela přitom předvedla poměrně slušný výkon – její členové jsou evidentně zkušenými muzikanty. Nicméně vzhledem k žánrové odlišnosti nešlo o moc šťastnou volbu.

Hlavní hvězdy na pódium nastoupily až těsně před půl devátou a úvodní sérií skladeb hned dali najevo, že se bude hlavně vzpomínat. Publikum nadšeně přijímalo každou píseň. Kromě známých hitů Something´s Been Making Me Blue, Lay Back In The Arms Of Someone nebo Wild Wild Angels potěšila velmi pěkná verze skladby Baby It´s You z nejlepšího alba Bright Lights And Back Alleys. Příjemným překvapením byla i velmi energická verze Don´t Play Your Rock´n´roll To Me, kterou kapela zahrála téměř v rytmu ska.

Současný zpěvák kapely Smokie Mike Craft v Ostravě. (Foto: A. Honus)

Frontman kapely Mike Craft se zhostil role průvodce, který komentoval téměř každou píseň. „My si tady na pódiu teď uděláme pořádnou party. A rádi bychom, abyste si party udělali i vy,“ vzkázal fanouškům hned na začátku. Některé zdvořilostní průpovídky typu „Česká republiko, zemřel bych pro tebe“ si ale mohl odpustit, moc důvěryhodně nepůsobily.

Mike Craft ostatně působil velmi sebevědomým dojmem, byť jeho zpěv má k dokonalosti velmi daleko. Vůbec nejde o to, že se charismatickému Normanovi nemůže barvou svého hlasu rovnat, ale některé vokály prostě nevyzpívá. Muzikantům a evidentně fanouškům ale nejspíš o žádnou dokonalost nejde. Jde o písně, které mají i po více než třech desetiletích stále obrovskou sílu. Písně, které ve své době určovaly podobu světového popu. Když v závěru koncertu zazněl slavný hit Needles And Pins, který kdysi proslavil Václav Neckář jako Mýdlový princ, nadšeně vstávali ze sedadel na tribunách i sedmdesátníci. A když na úplný závěr zazněla Living Next Door To Alice, měli ruce nad hlavou snad úplně všichni.

Kytarista Smokie Mick McConnell během koncertu v Ostravě. (Foto: A. Honus)

Kdo čekal od koncertu kapely Smokie bezchybnou instrumentální produkci, srovnatelnou s notoricky známými studiovými nahrávkami, nebo jiné zázraky, byl asi zklamán. Kdo ale přistoupil na to, že kapela hraje posledních třicet let stále to samé, byť většina členů nemá na repertoáru žádný autorský podíl, a na to, že Mike Craft prostě není Chris Norman, odcházel z koncertu dobře naladěn. Z bouřlivého aplausu se dalo vyčíst, že těch spokojených byla evidentně většina.