Autor kontroverzních klipů pro Malignant Tumour Martin Ferko: Myslím, že jsme docela normální

Jak postupuje práce na avizovaném dokumentu o historii ostravské metalové legendy Malignant Tumour?

Máme natočeny zásadní věci, ale čeká nás mravenčí práce, hledání v archivu nahrávek kapely.

Na natáčení to vypadalo, že ti do práce hodně mluví jeden z Malignantů Robert Šimek – jsi tady ještě režisér?

Režisér je Šimek. Já jsem byl přizvaný, abych točil jen hrané věci. Nejhorší bývá situace, když lidé nejsou součinní. Takto je to fajn – Šimek je producent, který má vizi. Není autokrat a ví, jak to chce mít, takže si nechá poradit. Hodně se pro to obětuje.

Můžeš říci něco ke svým filmovým začátkům?

Úplné začátky? Nikdy jsem nevěděl, že budu točit klipy, ale začalo to tím, že si babička s dědou koupili videokameru. S kamarády jsme pak založili recesistickou kapelu Rumštajn a rozhodli jsme se, že uděláme klip. Rozdělili jsme si role s tím, že se s tím nějak popereme. Na mě vyšla kamera, což se mi zalíbilo.

Ale také jsi režisér.

Je to tak, že většinu věcí si stejně musím udělat sám. Nedokážu si představit běžný model, že bych režíroval a někdo jiný by to točil nebo psal scénář. Nejvíc ale vítám pomoc v produkci, to je nevděčná práce.

Není to nevýhoda? Moc zajíců najednou?

Když neumím sdělit přesně svou představu, nebo ji ten druhý nedokáže pochopit, tak už tvorba nefunguje. Málokdy se sejdou lidi jen tak z hecu, že by si rozuměli tak, že jeden něco řekne, druhý natočí, třetí sestříhá a je to tak, jak to chtěli všichni. Takže s Rumštajnem jsme vymysleli společně děj, ale sám jsem si jej natočil, sestříhal, udělal postprodukci a nakonec mi do toho už nikdo ani nekecal. Touto cestou jsem pak zjišťoval, co dělám dobře a co špatně.

Nebyla to ztráta času?

Kdybych si nastudoval skripta nebo filmovou teorii, tak bych na to přišel rychleji. Nejlepší škola je dělat chyby a nabít si čuňu.

Co bylo pak, až se rány zahojily?

Kapely se ozývaly, že sice nemají peníze, ale chtěly by něco natočit. O peníze mi nikdy nešlo, nedělám klipy kvůli zisku. Prim je netočit pro peníze, ale protože to člověka baví. Je potřeba si najít jinou práci, kterou se člověk uživí.

Tvé klipy vypadají velmi nápaditě, bylo to tak vždycky?

Zlom přišel v okamžiku, když se ozvali členové Malignant Tumour. Viděli mé dřívější práce a chtěli to zkusit jako takový experiment. Ze začátku mi možná moc nevěřili, protože jsem nepřijel s kamiónem techniky, ale jenom s foťáčkem a batohem na zádech. Jenže s nimi se mi celkem dobře spolupracovalo. Po prvních osmi pivech jsme našli společnou notu a vznikl klip Earthshaker.

Bylo to skutečně tak jednoduché?

Měl jsem megalomanské nápady, co se týká vizuálních efektů. Koukali na mě, jestli nepřeháním, ale určité zkušenosti jsem už měl. Pak, když jsem jel opilý domů, říkal jsem si, do čeho si se to upích. Nicméně se povedlo, a když viděli premiéru, tak se chlamali, až jim tekly slzy. Takže to byl dobrý rozjezd. Malignanti mi hodili rukavici. Nevýhoda je jen v tom, že Earthshakera nemohu ukazovat všude, hlavně ne pražským firmám.

Jaký je vlastně vztah mezi tebou a Malignanty, připadáš mi téměř jako jejich člen.

Měli točiče i dříve, ale nebyla to stabilní pracovní jednotka. Jakmile se Earthshaker osvědčil, stal jsem se jejich stabilním točičem. Rozumíme si dobře jako kámoši. Na našem vztahu je pěkné to, že člověk hned po natočení nepřiběhne s fakturou. My si zajdeme na pivo, vymyslíme nějakou blbost, natočí se to, dá ven, a teprve potom si vzpomeneme, že mi za to můžou něco dát. A já vůbec nevím kolik a oni také ne.

A můžeš prozradit, kolik byl tvůj honorář za Earthshakera?

Ne. Ale ven jsme pouštěli informaci, že to bylo samozřejmě moc drahé.

Ten nápad se členy kapely jako obry se vztahuje k prastarým filmovým trikům, jako je třeba Ztracený svět nebo Cesta do pravěku, je to tak?

Malignanti na mě působí sice jako monstrózní obři, ale ne jako dinosauři. Obři jdou, země se třese, tak začíná Earthshaker. Téma obrů není nic nového, ale spojit je s Ostravou, to tady asi ještě nebylo. Vždycky jsem chtěl natočit film o dinosaurech, Cestu do pravěku jsem znal nazpaměť. Když mi babička s dědečkem půjčovali kameru, tak můj první film měl být o tom, jak dinosaurus přepadne školu a sežere děcka.

Earthshaker překvapí svou kontroverzním uchopením rivality mezi Ostravou a Prahou. Nejnovější klip At Full Throttle pak byl po zásahu Mezinárodního olympijského výboru stažen ze serveru Youtube… Jak tento klip vznikl?

Malignanti přinesli několik témat a jedním z nich byly cyklozávody na favoritkách. Po poradních pivech se z toho opět nafoukl velký projekt, kdy chlapci na kolech objedou svět a vyhrají i olympijské medaile. Klip nám opravdu některé streamovací servery zakázaly. Zpočátku nám vůbec nedošlo, že by to někdo mohl řešit. Naštěstí to nemělo vážnější právní dopady…. Překvapilo mne ale, že se objevil názor, že klip uráží celou obec sportovců. Smysl pro humor začíná být v dnešní době asi vzácný.

Jak se ten klip natáčel?

Natáčení bylo hodně rychlé a zabralo asi dva dny. První den se chlapci oficiálně přihlásili na cyklozávod v Ostravě a nechali se po dvou okruzích diskvalifikovat. Šimek dostal dokonce defekt hned při příchodu na startovní čáru, což spoluzávodníkům hned přišlo podezřelé. Trochu jsme měli špatný pocit z toho, že jsme tu akci zneužili, ale když se pustíte do akce, nesmíte couvnout… Další den jsme dotočili scény proti zelenému pozadí, scénku v bazénu a ve fitcentru a pak už přišlo jen nekonečné stříhání. Klip byl připraven před Vánocemi, ale držel se pod pokličkou až do 1. ledna minulého roku. Chtěli jsme totiž aspirovat na cenu Břitva za další rok, protože v předešlém roce už tam v nominaci visel klip jiný. Nakonec se celá ta sranda povedla.

Z tvého přístupu vyplývá, že nad technikou jednoznačně vyhrává obsah…

Nemyslím si, že drahá technika je cesta k úspěchu, nejde o 4K nebo 8K. Jiná kasta videotočičů nehledí moc na obsah, ale orientuje se podle bitů. Na kameru od prarodičů už samozřejmě netočím, pořídil jsem si zrcadlovku, kde mi připadne optimální výkon i cena. Kdo si dnes vybere film, podle toho, kolik má K? Obsah je důležitý, možná to zní jako klišé, ale takto to funguje.

Máš hodně rodičovských povinností, ale najdeš čas i na nějaké další „točení“?

Narodilo se nám miminko, takže jsem některé věci odmítnul, ale vzkřísili jsme naši skupinu Rumštajn a průběžně natáčíme amatérský film Blaničtí rytíři. Točíme jej rok a půl, a jde o nadšeneckou věc, za kterou nikdo nic nechce. Hodně vizuálních efektů. Je tam spousta mrtvol…

Kolik?

Desítky, více zatím nemohu prozradit. Myslím ale, že jsme všichni docela normální.