Venkovní divadlo Zlý jelen v Komenského sadech předčilo všechna očekávání

Začíná první dějství, k jehož sledování jsou diváci odvedeni do pomyslné obory, k čemuž poslouží palouk uprostřed vzrostlých stromů a keřů nedaleko památníku, aby tam uviděli „zastřeleného jelena“. Toho představuje vzrostlé kovově vyhlížející paroží a drátěná konstrukce plná barevných květů. Rozbíhá se pátrání po pytlákovi, který jelena zastřelil.

Představení začíná výstřelem z kulovnice a nálezem zastřeleného jelena. (Foto: A. Honus)

Zlom v ději však přinese okamžik zjištění, že zastřelený jelen je zlé a potměšilé zvíře, napadající a týrající všechny, kteří se mu připletou do cesty. Jak je u Klicpery zvykem, je to metaforický či alegorický středobod, kolem kterého se postupně odhalují povahy a charaktery jednotlivých postav příběhu. Inscenační tým, a zvláště pak dramaturg inscenace (a zároveň představitel jedné z hlavních postav) Petr Sedláček však našel cestu, jak do poněkud archaického Klicperova textu dostat reálie dneška. Několik prolínajících se dějových rovin, mezi nimiž nechybí vzájemné hledání se snoubenců, inkognito návštěva budoucího majitele panství či předání funkce správce obory, je doplněno obrazy podplácení, debatou o historickém významu památníků osvoboditelů i okupantů, ale také apelem k solidaritě s migranty, byť jsou to třeba i vyznavači islámu. Velký důraz je položen na zobrazení a následující odsudek korupce jako takové.

Z představení Zlý jelen v Komenského sadech. (Foto: Aleš Honus)

Čtyři na sebe navazující dějství proběhnou po jednom vždy na jiném místě v parku, které atmosférou odpovídá ději příběhu. Režisér Pavel Gejguš vede herce ke stylizovanému hereckému projevu, nebojí se však ani hereckých metafor, a tak diváci před pamětní deskou maršála Jeremenka vidí představitele mladého hraběte Ivana, jak ve stylizaci do Michaela Jacksona předvádí slavný měsíční krok vpřed i vzad, a to jen chvíli poté, co se v textu objeví slova o proměně památníku v šatlavu, ale také o tom, že tento památník je památníkem úplně jiné Rudé armády než té, která k nám přišla v roce 1968.

Z představení Zlý jelen v Komenského sadech. (Foto: Aleš Honus)

Uznání zasluhuje zejména mluvní složka inscenace, tedy to, jak jednotliví herci zvládají otevřený prostor, přičemž je dobře slyšet každá replika. Díky pečlivé artikulaci je řeč všech protagonistů také velmi dobře srozumitelná. Důraz položený na Klicperův text je namístě. Vynikne tak jeho básnivost, ale také humor a nadhled, se kterým se autor vypořádává s lidskými slabostmi, také však připomínka toho, že lidstvo se během staletí nijak moc nemění.

Z představení Zlý jelen v Komenského sadech. (Foto: Aleš Honus)

Z jednotlivých hereckých výkonů je třeba vyzdvihnout představitele Vítka Petra Sedláčka, dále Filipa Březinu, který hraje mladého hraběte Ivana, a představitele starého pana lesovního Myslibora, kterým je David Hruboš. Stylizace těchto postav je nejvýraznější a všichni tři herci z ní ani na chviličku nevypadávají. Výrazné výkony odvádějí také Jan Chudý coby hlídač Strachoš, Anna Polcrová v roli Růženy, Vítkovy milé, a Andrea Berecková, představující vdavekchtivou Ivanu, či Jiří Krupica, hrající Barnabáše a Jan Lefner coby čarostřelec Jaromír.

Z představení Zlý jelen v Komenského sadech. (Foto: Aleš Honus)

Velmi důležitou a velmi vydařenou složkou inscenace je hudba v živém provedení kapely, ve které účinkují Jakub Novák, Matěj Šíma, Hana Žejdlová, Jakub Freywald, Hana Františáková, Pedro Dvořáček, Jan Garláthy a spol., v programu bohužel není uvedeno, kdo z nich hraje na saxofon, kytaru, housle, bicí, atd. Jako autor konceptu (pravděpodobně hudebního) je uveden David Mírek. Scéna a kostýmy jsou dílo Lucie Halgašové, a scénografie inscenace je také velmi vydařená, včetně volby prostředí pro jednotlivá dějství.

Ke škodě celého projektu se nepodařilo naplnit záměr, ve kterém v doprovodném programu mělo dojít ještě před představením k debatě s diváky o tom, co či kdo je podle veřejnosti největší škodná v Ostravě. Inscenace Zlého jelena by tím jen získala na síle výpovědi. Zlý jelen zdařile navazuje na loňské uvedení Klicperova Ptáčníka, který byl v režii Pavla Gejguše také uveden v Komenského sadech. Zlý jelen je však mnohem propracovanější, herecky zdařilejší a daleko aktuálnější. Zároveň je potvrzením faktu, že Stará aréna se vyvíjí ve velmi výraznou kulturní instituci, jejíž produkce dokáže zaujmout diváky všeho věku a nejrůznějšího zaměření.

Z představení Zlý jelen v Komenského sadech. (Foto: Aleš Honus)

Je jen škoda, že zájemci mají už pouze tři příležitosti ke zhlédnutí repríz (29. srpna, 2. září a 6. září), vždy od 17.30 hodin u památníku v Komenského sadech.