Ostravské dny nabídnou exkurzi do jiného světa. I letos je program opravdu výjimečný

Na pondělní tiskové konferenci prezentovali festival jeho výkonná ředitelka Renáta Spisarová, umělecký ředitel Petr Kotík a umělečtí partneři Ostravských dnů – ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla, ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil a profesor Kolumbijské univerzity v USA George Lewis, který je jedním z představitelů asociace afroamerických skladatelů a současně také lektorem letošních Ostravských dnů.

Osmé pokračování významného světového festivalu a institutu přilákalo do Ostravy kolem osmdesáti mladých skladatelů z celého světa. Z tohoto počtu se následně, na základě dodaných partitur, vybralo 35 aktivních účastníků, aby byl rezidentům zaručen individuální přístup. V prvním týdnu mladí skladatelé pod vedením zkušených a uznávaných autorit soudobé hudby zejména tvořili, naslouchali přednáškám a vedli diskuze.

Mezi skladatelské ikony, které se v Ostravě letos osobně mihnou, patří Christian Wolff, Alvin Lucier, Bernard Lang či Phill Niblock. Na hudební pódia nastoupí kolem dvou set hudebníků.

Petr Kotík se na úvod svého vstupu na tiskovce zamyslel nad českou hudební tradicí: „Česká republika je hlavní město všech festivalů. Tolik festivalů na tak malém prostoru není nikde na světě.“ Zdůraznil rovněž výjimečnost ostravského nastudování některých kompozic: „Například Winter Music, stěžejní skladbu Johna Cage bude v Trojhalí hrát Christian Wolff, který je poslední žijící skladatel skupiny, která zahrnovala Cage, Feldmana, Browna, Wolffa. To je skoro tak autentické provedení, jako kdyby to hrál Cage sám. S tím se nesetkáte nikde ve světě, ještě k tomu s šestaosmdesátičlenným orchestrem a hornickou kapelou,“ řekl Kotík.

Na dotaz, na co z programu se těší nejvíc, Kotík odpověděl velmi neotřele: „Já se netěším na nic! Člověk je v pozici sportovce, který je před obrovským výkonem a který může dopadnout naprosto výjimečně, ale ve kterém si může zlomit vaz. Nevím, jestli se na to může člověk těšit.“

Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla přiblížil, jak vnímá Ostravské dny, a ujistil o vědomí mimořádnosti celého festivalu: „Byl jsem fascinován nekompromisností tohoto festivalu, množstvím skladeb a rozsahem projektu, a proto se velmi těším na tento ročník. Muzikanty jsem připravil na to, že začínáme hned po dovolené tím nejnáročnějším, co nás za celou sezónu potká. Na druhou stranu musím říci, že asi jako jediný český orchestr jsme zvyklí právě díky Ostravským dnům soudobou hudbu interpretovat poměrně pravidelně. Je to bráno jako fakt, což já osobně považuji za pozitivní.“

Žemla také zajímavě zapřemýšlel o schopnosti vstřebání takového kvanta současné hudby a rozeznání kvality: „Dojem to ve mně zanechalo jako celek.“ Na dotaz, co je pro něj vrcholem letošního programu, odpověděl: „Vytknul bych určitě před závorku koncert pro tři orchestry, protože to je naprosto fenomenální. Strašně se těším na dílo Alvina Luciera, těším se na Ligetiho, říci jednu věc je těžké.“

George Lewis ve svém projevu shrnul úvodní týden, kdy vedl studenty. Lewisova opera Afterword (Doslov) bude v Ostravě uvedena v evropské premiéře.

„Já když jsem vystoupil z vlaku, hned jsem si uvědomil, že nejsem v Praze“ pobavil v úvodu lektor a velmi uznávaný americký pedagog kompozice Lewis. „Slyšel jsem o tomto festivalu, má fantastickou reputaci a jsem nadšený, že jsem tady. Jeden z dojmů, který na mě Ostrava udělala, je ten, že mi připomněla můj domov Chicago. Město průmyslové, čemuž se v Americe někdy říká město s širokými rameny.“

K úrovni studentů, jež v Ostravě vyučoval, dále uvedl: „Nebyl jsem připraven na to, jak excelentní studenti přijeli. Jsou neuvěřitelně různorodí v názorech i v koncepci toho, co by chtěli dělat. Jsou velice velkorysí jeden k druhému.“

Lewisova opera, v níž účinkují také tři afroameričtí pěvečtí interpreti z USA, bude v Ostravě uvedena 28. srpna. Podle autora je Afterword dílo pojednávající o svědectví, situaci, o životě. A jako programový tip uvedl Stockhausenovu skladbu Gruppen pro tři orchestry.

Jiří Nekvasil na půdě Národního divadla moravskoslezského přivítá letos stejné dílo jako loni na festivalu Dny nové opery Ostrava – operu Mistrovská díla Petra Kotíka. Jedná se však o Kotíkem rozšířené a revidované dílo: „Z původní ani ne hodinové kompozice je dílo trvající takřka hodinu a půl. Inscenace je abstraktnější, je to jakýsi scénický kontrapunkt, jehož výsledkem bude artefakt,“ vysvětlil poněkud záhadně ředitel Nekvasil.

Na otázku ohledně jeho osobních programových preferencí řekl: „Těším se na všechno, protože síla Ostravských dnů je v tom, že člověk může zažít denodenní nálože nové hudby. Je to, jakoby se během toho týdne propadl do jiného světa. Když se to poslouchá na nahrávkách, nelze to zažít, stejně jako to nelze zažít na jednom izolovaném koncertě. Zajímavé je, že člověk slyší vedle mistrů i studentské kompozice. Stojí za to, zažít je jako jeden komplexní celek.“

„Kdo uslyší Gruppen jednou za život, má štěstí,“ připomněla Spisarová výrok bývalého dramaturga Pražského jara Antonína Matznera. Podle Pierra Bouleze jsou Gruppen jednou z deseti nejdůležitějších kompozic 20. století, což na závěr Kotík báječně odlehčil: „Když zvoráte nástup, tak se to může celé rozpadnout“.