Zakladatel Ostravských dnů Petr Kotík: Zajímá mne opravdový umělec. Ne ten, který jde za úspěchem

Pane Kotíku, v jednom rozhovoru tvrdíte, že Ostravské dny nemají ideologii a nesnaží se prosadit styl. Znamená to, že program se nevyhýbá širšímu žánrovému spektru a seznámí diváky s různými soudobými kompozičními technikami?

Ostravské dny se vyhýbají pouze přetvářkám, snaze „dělat kariéru“ a autorům, kteří prosazují sama sebe.

Na zahajovacím koncertě zazní skladba White od Petera Ablingera. Část z White jsem si poslechl, ale překvapilo mne, že hudebníci tam příliš nehrají. Oč vlastně v této hudební instalaci pro 12 reproduktorů jde?

Pokud je snaha pochopit hudbu, nebo cokoliv, je nutné to velmi dobře znát. Pokud jde o něco, s čím se člověk před tím nesetkal, je nutné zapomenout na vlastní názory.

Nová hudba je pro vás záležitostí performancí či hledání nových zvukových a výrazových možností. Není to příliš úzká výseč?

Žádný umělec nic nehledá a s ničím neexperimentuje. Umělci dělají to, co cítí, že je nutné dělat. Bez ohledu na to, jestli se to někomu líbí, nebo nelíbí, a bez ohledu na to, kdo na to má jaký názor.

Skladby autorů Ostravských dnů jsou těžce dohledatelné, ani na Youtube se příliš neobjevují. Hrají se také ve světě?

Skladby autorů, které je slyšet na Ostravských dnech, se ve světě hrají, vyjma mladých začínajících skladatelů, kterých je každoročně 35. Proto jsou zváni na Ostravské dny. Ostrava je mimochodem také součástí světové scény. Obrovský nárůst ostravského publika a nadšení, s jakým publikum přijímá koncerty Ostravských dnů, mluví samo za sebe.

Jeden z nejuznávanějších skladatelů současnosti Einojuhani Rautavaara jednou řekl: „Nikdy se nepokoušej dělat svojí hudbu násilím, protože hudba je velmi moudrá a má svojí vlastní vůli. Ví kam a kudy jít. Musíš jí naslouchat, naslouchat materii, kterou sis vybral. Začni s tím a potom ti materie sama řekne, kudy chce jít. Je mnohem chytřejší, než jsi ty. Netlač na sebe, ale zkoušej zjistit, čím se hudba chce stát.“ Ztotožníte se s jeho tvůrčí zkušeností?

Ano, říká to také Christian Wolff a mnoho dalších skladatelů, kteří přijíždějí na Ostravské dny. Tyto myšlenky lze najít v publikacích Ostrava Days Report (2001 – 2013).

Kdo je váš guru? Má vaše specifické hudební myšlení nějaký předobraz?

Můj jediný guru byl flétnista František Čech. Jako skladatel jsem nic podobného k nikomu necítil.

Naprosto s vámi souhlasím v tom, že umělec by se neměl podbízet publiku. Řada hudebních festivalů raději zařadí kompozici J. S. Bacha než kupříkladu Arvo Pärta, byť mají v duchovní rovině mnoho společného. Není současná hudba i touto dramaturgickou opatrností odsouzena k zániku?

O osudu hudby vždy v konečné fázi rozhodnou pouze dvě věci: Za prvé zájem hudebníků hudbu hrát a za druhé zájem publika hudbu poslouchat. Tak tomu vždy bylo a tak tomu vždy bude.

Jak posoudit ve volně aleatorní hudbě kvalitu výkonů? Jak posoudit kvalitu výkonů hudební performance, které nejsou o kvalitě, nýbrž spíše o časové kvantitě a intenzitě jevů?

Kvalitu výkonu může posoudit jen ten, kdo zná věc do detailu. Nikdo jiný.

Může znát věc do detailu posluchač, který není hudebně vzdělaný a slyší skladbu poprvé?

Hudební vzdělání nemá nic společného se vzděláním akademickým. Hudební vzdělání nabyde člověk pouze opakovaným poslechem. Asi tak, jako se batole naučí mluvit a rozumět jazyku, naučí se posluchač rozumět tomu, co poslouchá. K tomu ale musí sám vyvinout iniciativu. Pokud iniciativu nemá, tedy ho to nezajímá a nemusí se tím trápit.

Jste pověstný tím, že nerad odpovídáte na otázky typu: Co z programu byste doporučil. Co z programu byste posluchači, jenž se rozhodne jít na Ostravské dny úplně poprvé, nedoporučil?

Nedělám jakékoliv doporučení, ani pozitivní ani negativní. Ten, kdo přijde na Ostravské dny poprvé, by měl jít na co možná nejvíce koncertů a akcí.

Čím jsou podle Vás letošní Ostravské dny neobvyklé?

Svým programem od A do Z.

Ostravské dny jsou věnovány zejména současné hudbě. Proč na festivalu dosud nezazněly například skladby uznávaných ostravských autorů, jako jsou Edvard Schiffauer či Eduard Dřízga?

Ostravské dny nejsou o Ostravě, ale o světě, který – každé dva roky na 10 dní – Ostravu navštíví. Nehodnotíme, neklasifikujeme, vyhýbáme se „názorům“. Vaše tvrzení, že nehrajeme ostravské skladatele, je mylné. Podívejte se podrobně na program a nezůstávejte u letošního.

Máte pravdu, omlouvám se. Hráli jste skladby Markéty Dvořákové, Sylvy Smejkalové a Michaely Plachké. A ze starší generace Milana Báchorka. Existuje v Ostravě nějaký nový skladatel, který vás zajímá?

Zajímá mě každý opravdový umělec – skladatel, neboli někdo, kdo jde za svojí prací, a ne za úspěchem nebo kariérou.

Měli by i dnešní začínající skladatelé znát klasické kompoziční principy (harmonii, formy, melodiku…)?

Není a nikdy nebyl předpis k tomu, co má umělec znát. To je vždy výsledek jeho intelektuální a umělecké zvědavosti a důslednosti. Pokud přistupujete vážně ke své práci, pak se naučíte vše, co potřebujete vědět. Morton Feldman byl jeden z nejvzdělanějších lidí, které jsem v životě potkal. Přitom neměl ani maturitu.