Ostravský Cirkus trochu jinak předvedl na Colours jedinečný herecký koncert

Akrobatické výkony na šálách, žonglování noži, koulemi a hořícími loučemi provázela perfektní herecká souhra a napínavý pantomimicko-poetický příběh s příměsí mluveného slova, působivé masky a fantaskní scéna.

Hledá se František Černý! Touto výzvou vše začalo, aniž to diváci ještě deset minut před začátkem vlastně vůbec tušili. Prostě nějaký František je vyvoláván amplionem, ať se dostaví do zákulisí. Chvíli se nic neděje, jenom publikum ve stanu na Europe Stage utěšeně houstne a sedá si mimo dřevěnou plochu hlediště, kam se už nikdo nevejde.

Za pár minut je stan plný k prasknutí, navzdory tropickému vedru, který v něm i v podvečer panuje. Dav, který nenalezne volnou plochu na udusané trávě, vytváří kolem obvodu stanu stojící hradbu a někteří činorodí jedinci zvedají plachtu stanu, aby aspoň trochu nechali odvanout vydýchaný vzduch.

Hledá se František! Má se neprodleně dostavit na scénu. Najednou někdo přichází. Je to principál, který má rozpačitý výraz. S hranou nesmělostí se začíná omlouvat. František není! Nebude se hrát! Děkuje za přízeň. „František je nás hudebník, a bez něj to zkrátka nejde, ani z CD, to by prostě nefungovalo“. Publikum tak trochu nevěřícně hledí. Na radu principála, může zkusit Frantu vyvolat. Ten pochopitelně nikde, protože ani neexistuje. Ale principála (Václav Pokorný) napadne spásná myšlenka: „Co kdyby náhodou mezi Vámi byl nějaký hudebník? Nehrajete někdo třeba v garáži?“ Ticho po pěšině… Jenže ejhle! Dobrovolníci se hlásí. Hned dva potenciální Frantové: Michal a Ondra.

„Na co hraješ,“ ptá se Ondry principál. „Na nic, já jej tam jenom dotlačím,“ odpovídá herec Ondřej Malý pošťuchující před sebou naoko se vzpírajícího Michala Čapku. Nastrčení herci z Komorní scény Aréna pak po celé dechberoucí představení vytvářejí neotřelou hudební kulisu na elektrickou kytaru a mixážní pult s různými efekty, kdy Ondra Malý používá snad i snímání svého srdečního tepu a Michal Čapka válí psychedelické kytarové plochy.

Základem je ovšem neotřelá klauniáda. Principálův kolega žonglér Alexandro zrovna nemá náladu a vzpouzí se. Samozřejmě principála nic nerozhodí a už vytahuje z publika další dobrovolníky, tentokrát skutečné, a cpe jim do rukou syrová vejce. Žonglování kupodivu na jeho pokyny funguje, dokud přece jenom jedno vejce nespadne na zem, kde se rozcákne.

Hra na antiiluzi v iluzi pokračuje a představení může být opět zrušeno. Jenže Alexandro prozradí, proč ten smutek. „Opustila mě dívka.“ „Tady jich jsou stovky, Alexandro, na Colours jich je!“ snaží se potěšit kolegu principál. „Jenže ona to byla životní láska“.

A tady je už jen krůček k tomu, aby nalezený scénář ze Shakespearovských slavností Romeo a Julie posloužil jako terapie pro smutného herce k nalezení vlastního východiska. Hra konečně získává dramatický spád, z klauniády přerůstá ve strhující akrobatické drama. Žonglování s ostrými noži ve dvojici, kdy středem při akci prochází dívka, to je jen začátek. Přichází kaskadérské kousky, třeba stojka na pyramidě z židlí, balancování a tančení uprostřed obřího kruhu a podobně.

Z představení Miluj, které se odehrálo na Colours. (Foto: Aleš Honus)

Vše je perfektně propojeno se scénářem a vytváří pozoruhodný komentář ke klasickému konfliktu Romea a Julie v režii Pavla Šimáka. Vrcholem jsou strhující výkony při akrobacii na šálách pod stropem šapitó, dokonce v zavěšené dvojici muž-žena.

Hra s publikem a vyvolávání dobrovolníků nekončí, pomáhá dotvořit taneční scény. Některé herecko-akrobatické výkony jsou na hranici fyzických možností. Důkazem budiž jeden malý detail ze samotného závěru. Při závěrečném potlesku vystoupí před nadšeným publikem jeden ze zraněných herců. S nohou v sádře se nechá vyhecovat a při rytmickém potlesku jen tak zaskáče ve stojce na jedné ruce. Bohužel zrovna neměl štěstí a ve stanu si jinak nezahrál.

Nadšení kypící z jeho kolegů, bravurní kousky, třeba žonglování s velkými skleněnými koulemi na prstech obou rukou, sem tam upadnutý nůž, to vše vytváří perfektní zážitek porovnatelný s vystoupením nejlepších kapel na hlavních scénách.

Cirkus žije, není jinak, pouze si jej musíme umět vychutnat a skvělé představení Miluj! je ten nejlepší způsob, jak jej prožít.