S pořadatelem festivalu Ostrava v plamenech o jeho druhém ročníku

Co vás před rokem vedlo k vytvoření nového rockového festivalu Ostrava v plamenech?

To je úplně jednoduché. Ostrava je z mého pohledu rockové a metalové město. Říkal jsem si, že je ostuda, že zatím pořádný rockový festival nemá, když má festivaly jiných žánrů.

Dovolím si oponovat. A co festival Rocková Ostrava? To jste nepovažovali za adekvátní festival?

My bychom to za adekvátní festival považovali, kdybychom neměli indicie, stejně jako všichni ostatní pohybující se v hudební branži, že ten festival už nebude pokračovat vzhledem k problémům, které se kolem něj vršily. Oni měli určitě skvěle našlápnuto a začali perfektně, vždyť na prvním ročníku měli Kabát. Mohli tady vybudovat opravdu úspěšnou akci. Jenže se to bohužel nepodařilo, a tak jsme do toho šli my.

Proč jste si vybrali zrovna Dolní oblast Vítkovice.

Já nevím o lepším místě na území Ostravy, kde by se takový festival mohl konat. Jednak je to dopravně dostupné, a to včetně městské hromadné dopravy, a je to blízko centra. Navíc to prostředí s industriálními kulisami je pro rockový festival úplně perfektní… Byli jsme na různých letištích nebo fotbalových stadiónech, což bylo všechno bezva, ale takovou kulisu, jakou disponuje Dolní oblast Vítkovice, nenajde nikde jinde. Alespoň já o takovém místě nevím. A další hlavní důvod je ten, že chceme hrát hodně dlouho do noci a tato část Ostravy není obydlena, což je naprosto ideální.

Patrik Kohut, pořadatel festivalu Ostrava v plamenech. (Foto: Archiv)

Koncept Ostravy v plamenech je trošku odlišný od jiných akcí, kde kapely hrají v průměru hodinu. Na vašem festivalu jde o téměř plnohodnotné koncerty v délce devadesáti minut. Co vás k tomu vedlo?

Ten důvod je jednoduchý – my jsme s Petrem Šiškou nechtěli dělat festival, kde za den nasekáme dvacet i více kapel jako na běžícím pásu. Vlastně jsme původně ani nechtěli dělat festival, ale koncert několika rockových velikánů, a festival jsme tomu začali říkat až postupem času, protože jsme nepřišli na to, jak jinak tomu máme říkat. A za ten koncept nám lidé dodnes děkují, protože je opravdu něco jiného, když kapelu vidíte hrát hodinu a půl. Navíc jsme si řekli, že těch sedm kapel, které se tak do programu vejdou, je plně postačující. Můžeme si vybrat jen ty kapely, které opravdu chceme, a nemusíme to doplňovat interprety, kteří jsou jen do počtu.

V letošním programu je podstatně více kapel ze zahraničí než loni…

Ano, v minulém roce jsme měli dvě velké kapely ze zahraničí a zbytek český. Letos jsme to otočili a nabídneme dvě české kapely a pět zahraničních, z nichž o žádné se nedá říct, že by byla malá, protože každá z nich má spoustu fanoušků po celém světě. Program zahájí kapela Petra Šišky Legendy se vrací. Na rozjezd si totiž nemůžu přestavit jinou kapelu, která dostane lidi do nálady. Pak jsme za Českou republiku zvolili kapelu Citron, která měla loni obrovský úspěch a strašná spousta lidí nám psala, abychom ji vzali znovu a aby hráli večer, aby to rozjeli v plné palbě. My jsme fanoušky vyslyšeli a udělali jsme to takhle. Pokud jde o zahraniční kapely, pro mě jsou největší výzvou dvě kapely, které představují poněkud exotičtější podobu metalové hudby. Tou první je Myrath. Myslím, že jen málokdo u nás slyšel tuniský metal a jsem opravdu zvědav, jak na ně budou lidi reagovat. A druhou kapelou jsou izraelští Orphaned Land, kteří jsou také ve světě vysoce ceněni. Obě tyto kapely představují stále populárnější styl orientální metal. Další kapelou, na kterou se těším, jsou němečtí Freedom Call, kteří vyprodávají kluby pro tisíc a více lidí po celém světě. No a samozřejmě to nejlepší nakonec – Pretty Maids je legenda, kterou si samozřejmě všichni pamatujeme, lidé mého věku ji poslouchali na základní škole a znali všechny její pecky. No a Stratovarius není třeba vůbec představovat, to je samozřejmě absolutní špička severského metalu.

Bylo těžké získat kapelu Stratovarius pro festival?

Vůbec ne. Když se akce povede, anebo třeba i nepovede, tak se to v dnešní době velice rychle rozkřikne. Členové kapel jsou zvyklí používat sociální sítě, na kterých zveřejňují své příspěvky z různých akcí, ta komunita je po celém světě provázaná. Takže když jsme tady měli loni W.A.S.P. a kapelu Sonata Arctica, tak jejich členové pouštěli do světa nejenom informace o tom, jak se jim tady dobře hrálo, ale nejvíce byli na větvi z Dolní oblasti. Vzpomínám si na Blackieho Lawlesse z kapely W.A.S.P., který chodil po Dolní oblasti a všechno si fotil. Byl z toho opravdu totálně na větvi. Takové věci se prostě rozkřiknou. Takže stačilo jen sladit termíny a bylo to.

Spousta festivalů má ambice rozrůstat se, vy ale i po prvním ročníku zachováváte stejný rozsah. Neplánujete rozšiřování v příštích letech?

Ano, přemýšlíme o tom, ale je to zatím pouze ve stadiu úvah. Nám je jasné, že kdybychom chtěli dělat festival pro deset až více tisíc lidí, museli bychom ho uspořádat na více dnů. Drtivá většina lidí na festival nejede jen na muziku, ale počítá s tím, že na daném místě stráví delší dobu, aby si to užili. Nicméně my na lidi myslíme a rádi bychom, aby v Ostravě navštívili nejenom náš festival. I proto jsme letos přišli poprvé s nabídkou kempu, kde si návštěvníci za perfektní cenu můžou postavit stan. Když chce někdo přijít z větší dálky, může se ubytovat už o den dříve, může si prohlídnout Dolní oblast Vítkovic, kde dostane se vstupenkou na festival dvacetiprocentní slevu do všech expozic.

Bude zachován i doprovodný program z minulého ročníku?

Ano, mimo jiné opět postavíme velký ring, kde budou probíhat exhibice v thajském boxu a jiných bojových uměních. Minule o to byl opravdu velký zájem.

A budou i letos autogramiády kapel?

Určitě počítáme i s autogramiádami. Člověk by nevěřil, ale i tvrdí rockeři chtějí po svých oblíbencích podpisy . Největší fronta byla loni na podpis členů kapely Sonata Artica, lidé čekali asi hodinu a půl a dostalo se na každého. Kapela se s každým, kdo chtěl, i vyfotografovala. Takže autogramiády připravujeme po úspěchu z minulého roku i na letošní ročník.