Nový festival OstravaPhoto 2015 trpí porodními bolestmi i drahými vstupenkami

Formulace typu, že někdo nebo něco „přispěje ke kulturnímu rozvoji města“, jsou pokaždé podezřelé. A nejen proto, že jde o otřepanou stylistickou frázi, nulový je i obsah tohoto sdělení. Nikdo přece neumí nadefinovat, co ten „kulturní rozvoj“ vlastně je, navíc jde o slovní spojení vhodné tak maximálně do úst komunistických papalášů z éry tajemníka Miroslava Mamuly.

Propagace nového fotografického festivalu je však postavena právě na takovémto slovním balastu: „OstravaPhoto 2015 je mezinárodní fotografický festival, který přispěje k dalšímu kulturnímu rozvoji města Ostravy.“ A po mlácení prázdné slámy přicházejí nabubřelosti: „Záměrem je, aby se festival stal důležitým datem v kulturním kalendáři ČR a přilákal nejen české, ale i mezinárodní publikum.“

Podstatný pro přehlídku OstravaPhoto 2015 je tedy „kulturní rozvoj“ a „datum v kalendáři“. Možná by ale bylo lepší, kdyby se pořadatelky zamyslely nad sjednocujícím tématem pro celou akci, které projektu chybí. Přitom téma by mohlo dát návštěvníkům i návod, jak nový festival přijmout a případně docenit. Vždyť například literární festival Měsíc autorského čtení, který v červenci začíná v klubu Atlantik, je zasvěcen ukrajinské literatuře. A vystupující čeští, slovenští a polští autoři se dokonce musejí povinně zamyslet nad souvislostmi svého všedního života s ukrajinskou krizí.

Motiv vizuálu k prnímu ročníku festivalu OstravaPhoto.

Tématem festivalu OstravaPhoto 2015 je tedy fotografie jako taková. A vystavuje se, co dům dal. Bez ladu a skladu. Ne, že to by to byl neregulérní postup, návštěvník podobných projektů si ale často připadá spíše jako zmatený zákazník nákupního centra, jenž si neví rady s ještě zmatenější nabídkou a mnoha nabízenými bonusy. A mimochodem, i fotografický festival láká na podivuhodné bonusy, třeba na oběd s fotografkou Ditou Pepe.

Co si však zaslouží velký potlesk, je instalace jednotlivých výstav. Na rozdíl od některých ostravských aktivistů, kteří nad zpustlým centrem Ostravy jen lkají v hostincích, organizátorky fotografického festivalu střed města skutečně významně oživily. Po domluvě s majiteli opuštěných komerčních prostor jsou totiž mnohá „místa duchů“ znova zpřístupněna. Navíc snowboardy či značkové oděvy a další zboží nahradilo umění, třeba v Dlouhé ulici, kde v opuštěném krámu vystavuje Evžen Sobek.

Z vernisáže Evžena Sobka v Dlouhé ulici. (Foto: Ivan Mottýl)

Centrum města tak nyní prochází jakýmsi zkušebním provozem, jak by to zde vypadalo, kdyby se historické jádro změnilo výhradně v uměleckou čtvrť plnou kaváren a galerií. Není totiž vůbec nutno plakat nad tím, že nadnárodní obchody zmizely do chrámu konzumu Nová Karolina. Naopak, je skvělé, že Nová Karolina byla postavena a odsála z centra komerci, teď jen zbývá z historických uliček učinit ostravský Montmartre. A festival OstravaPhoto 2015 ukazuje, že je to možné.

Jednu věc ale organizátorky nedomyslely. V Ostravě se prakticky v žádné galerii neplatí. Zdarma je dokonce i vstup do prestižní Galerie města Ostravy PLATO a gratis je i nejstarší ostravská fotografická galerie čili Fiducia v Mlýnské ulici, která vystavuje výhradně špičkové tvůrce. Padesátikoruna za vstup na výstavu, jakkoliv to může vypadat harpagonsky, to je prostě pro Ostravu téměř neakceptovatelný podraz, který kritizuje i značná část místních umělců. A vybírat padesátikorunu i za vstup ne vernisáž, to domorodé umělce doslova urazilo.

Nové věci se často rodí za velkých porodních bolestí a nikdo nevylučuje, že příští rok se organizátorky poučí z letošní reality. Musely třeba do Ostravy přivézt zrovna nejlepší světové novinářské fotografie oceněné v soutěži World Press Photo, které si každý může prohlížet doma na internetu? Tahle expozice byla navíc podle pořadatelek i finančně náročná, což byl jeden z důvodů pro zavedení vstupného, takže je škoda, že se pořadatelky více neřídily prověřeným sloganem, že méně je někdy více.

Do bývalé prodejny snowboardů na Masarykově náměstí na výstavu JÁ – sebeinscenace ve fotografii vstupujeme čtvrt hodiny před zavírací hodinou. Kustodka (shodou okolností talentovaná ostravská básnířka Kristýna Svidroňová) je neoblomná a žádá padesátikorunu i po novináři, neboť organizátorům jde doslova o každou korunu. Jak ale prozrazuje, dnes přišlo do galerie jen osm návštěvníků, v neděli to prý bylo ještě horší.

Z výstavy Já na Masarykově náměstí. (Foto: Ivan Mottýl)

Ostrava si prostě zvykla v galeriích neplatit. Přitom výstava je to inspirativní, ačkoliv někomu může vadit její vyhraněný gender aktivismus. Šest žen z celého světa, třeba Američanka Cornelia Hediger nebo Němka Katharina Bosse, se prostě fotí v různých situacích. Někdy jen prostým zmáčknutím samospouště v ulicích, jindy ale značně stylizovaně.

Sympatické je, že pořadatelky vyzvaly ke spolupráci i některé tradiční ostravské galerie, takže třeba v pondělí se odehrála vernisáž v galerii a fotokrámku Kamrlík na Hulvákách. David Aleksandrowicz sem přivezl cestopisné snímky z Vietnamu, ovšem úžasný je celý tento hulvácký dům z konce 19. století, v němž se scházejí fotografičtí bardi pořizující snímky stále na klasický film.

Z vernisáže v Kamrlíku. (Foto: Ivan Mottýl)

V Kamrlíku se kupuje vývojka a na skladě je nepřeberné množství zvětšováků v komisním prodeji. Nádherný starý svět a zastavený čas, kde už nikdo nechce velkohubě přispívat k „dalšímu kulturnímu rozvoji města“.

*

HLAVNÍ VÝSTAVY FESTIVALU OSTRAVA PHOTO

WORLD PRESS PHOTO 15. KOMERČNÍ PROSTOR 1, BISKUPSKÁ 1

JÁ – SEBEINSCENACE VE FOTOGRAFII. KOMERČNÍ PROSTOR, MASARYKOVO NÁM. 6

EVŽEN SOBEK: MODRÉ SNĚNÍ. KOMERČNÍ PROSTOR, DLOUHÁ 53/6

ŠTĚPÁNKA STEIN A SALIM ISSA: ŠAMPIÓNI. KOMERČNÍ PROSTOR, 28. ŘÍJNA 106

5748 STRAN, SOUČASNÁ POLSKÁ FOTOGRAFICKÁ KNIHA. KOMERČNÍ PROSTOR, DLOUHÁ 53/6

LÁSKA. DŮL HLUBINA – NOVÉ KOUPELNY

TICHÁ REVOLUCE. DŮL HLUBINA – NOVÉ KOUPELNY

EDGAR: POLAROIDY. TROJHALÍ KAROLINA – KÓJE

JAROSLAV PULICAR: SBÍRKA AMATÉRSKÝCH FOTOGRAFIÍ. OSTRAVSKÉ MUZEUM, MASARYKOVO NÁM. 1

MARTIN PAVEL: DAILY PORTRAIT. TROJHALÍ KAROLINA – CHODBA

AVU VS. VŠUP. GALERIE 13. PŘÍVOZSKÁ 1015/20

PAVEL MARIA SMEJKAL: TAKÍ SME BOLI. KOMERČNÍ PROSTOR, BISKUPSKÁ 8

OSTRAVA V DŮCHODU, PRŮVODCE PO ZANIKLÉ SLÁVĚ. KOMERČNÍ PROSTOR, JUREČKOVA 12

DAVID ALEKSANDROWICZ: VIETNAM. KAMRLÍK, 28. ŘÍJNA 223/283

(Kromě zmíněných hlavních festivalových výstav se v rámci OstravaPhoto 2015 konají i další přidružené výstavy, workshopy, tvůrčí dílny pro děti apod. Podrobné informace na webu www.ostravaphoto.com.)