Nakládačka v galerii, Kyklop na nádraží a zničený Husův sad aneb Ostravská muzejní noc

Proč Ostravané chodí do muzeí a galerií hlavně tehdy, když je to zadarmo? A proč zrovna během Ostravské muzejní noci, když ke gratis vstupu dostanou v těchto institucích ještě zábavný program, zatímco jindy je o návštěvníky docela nouze? Odpověď hledala i známá ostravská umělecká skupina Record (Petr Pavlán, Martin Egert a Milan Kutina), která si nechala před vítkovický Gong, v němž sídlí Galerie města Ostrava PLATO, přistavit černou limuzínu značky Lincoln.

Namátkově vybrané účastníky Ostravské muzejní noci si pak skupina Record pozvala do limuzíny, kde došlo na výslech mafiánským bossy, kteří se mimo jiné ptali: „Tak vysvětlíte nám, proč nechodíte na výstavy častěji? Copak Ostrava nemá dost zajímavých galerií?“ A jak už to tak bývá v podsvětí, hned po dotazech došlo na nakládačku, takže překvapení účastníci této performance odcházeli z Lincolnu s monokly, roztrženými rty a krvavými nosy.

Petr Pavlán se chystá zmalovat návštěvníky. (Foto: Ivan Mottýl)

Samozřejmě, že nikdo nikoho ve skutečnosti nemlátil. Umělci si jen s řadovými obyvateli Ostravy chtěli promluvit, zda kromě nákupních galerií znají ještě i nějaký jiný druh galerií. A ty krvavé rány, to byly jen divadelní šminky. Nápad to byl ovšem skvělý a neotřelý a o výsledky tohoto netypického průzkumu veřejného mínění by se měli nyní vážně zajímat všichni kurátoři z ostravských výstavních síní, ředitelé muzeí a galerií i šéfově kulturních odborů na radnicích či na hejtmanství.

Díky Ostravské muzejní noci se řada obyvatel města vůbec poprvé podívala nejen do Galerie města Ostravy PLATO. Mnozí s velkým překvapením třeba zjistili, že nádraží Ostrava-střed je vlastně jedno velké muzeum s názvem Železniční muzeum moravskoslezské.

Ze Železničního muzea moravskoslezského. (Foto: Ivan Mottýl)

„Brzdi, brzdi,“ poučoval v muzeu zkušený mašinfíra nováčka na lokomotivě, který se i s celou soupravou řítil do jisté zkázy. Naštěstí šlo jen o trenažér, jenž je součástí expozice. Tahle zábava táhla, návštěvníci si ale se zájmem prohlíželi i aktuální výstavu věnovanou železniční trati z Hlučína do Ostravy, kde po druhé světové válce jezdila tramvaj číslo jedna, jež tu naposledy frčela v roce 1982.

Unikátní lokomotiva Kyklop z roku 1974. (Foto: Ivan Mottýl)

Na první koleji na nádraží Ostrava-střed navíc stála unikátní lokomotiva Kyklop z roku 1974, která se ale v pražských strojírnách ČKD nikdy nezačala vyrábět sériově. Přitom jde o výkonný stroj, který na zkušebním okruhu u Cerhenic vytvořil stále platný český rychlostní rekord mezi naftou poháněnými vlaky: 176 kilometrů v hodině. A proč jméno Kyklop? Kvůli jedinému reflektoru na čele obřího stroje.

V Husově sadu v centru města zase proběhla botanicko-historická vycházka zorganizovaná Ostravským muzeem. Zatímco historička Kateřina Barcuchová vyprávěla o architektuře a historii okolních domů a vilek, přírodovědkyně Zdenka Rozbrojová udělala botanickou a dendrologickou procházku parkem. A nebylo to zrovna optimistické povídání, neboť zdejší stromy jsou de facto zality do betonu a postupně umírají.

„Tenhle jasan už nemá šanci na moc dlouhý život,“ poznamenala botanička třeba u jasanu ztepilého rostoucího u kaple sv. Alžběty a naproti poště. Velmi necitlivá rekonstrukce parku z roku 2000, které byla podle přírodovědkyně provedena až neuvěřitelně šlendriánsky, totiž celý strom připravila o tři čtvrtiny kořenového systému. Chodníky se tehdy nebezpečně přiblížily ke kmeni velebného stromu, což znamená, že stavbaři strom „omydlili“ o velkou část životodárného kořenového systému.

Botanička Zdena Rozbrojová ukazuje listy dřínu. (Foto: Ivan Mottýl)

Podobně jako popisovaný jasan v Husově sadu živoří celá řada stromů. Procházka s botaničkou Rozbrojovou však měla pro účastníky exkurze i poznávací význam, neboť mnozí z nich vůbec poprvé v životě dostali informaci, jak vypadá třeba liliovník tulipánokvětý nebo dřín pravý. „A až na dřínu uzrají plody, klidně si nějaké utrhněte a ochutnejte,“ doporučovala přírodovědkyně.

Návštěvníci Muzejní noci v Moravskoslezské vědecké knihovně. (Foto: pořadatelé)

Ostravská muzejní noc bohužel znovu potvrdila, že třetí největší město v republice dosud nemá nejenom vhodnou budovu pro tolik diskutovanou Moravskoslezskou vědeckou knihovnu, ale ani odpovídající městské muzeum. To nynější se krčí v provizorních prostorách někdejší maloměstské radnice v Moravské Ostravě (srovnejme třeba s Plzní, kde se pyšní nádhernou muzejní stavbou z roku 1913).

A kromě Domu umění nemá Ostrava ani žádnou krajskou muzejní instituci (srovnejme třeba s Hradcem Králové, kde stojí fantastická budova Muzea východních Čech od Jana Kotěry), takže v rámci Ostravské muzejní noci musely čest města zachraňovat hlavně privátní spolky, tedy třeba nadšení železničáři a soukromí galeristé (Fiducia, Industrial Gallery, Mlejn či Chagall). Do limuzíny před Gongem si proto asi měli sednout i představitelé města (a kraje) a vysvětlit skupině Record, kde je tedy zakopán pes.